Volební tendence české veřejnosti – DUBEN 2025 – Týdenní model – týden 17

Analytický ústav STEM od začátku roku na týdenní bázi sleduje vývoj volebních preferencí. Nyní přinášíme podrobnější zprávu k situaci ve druhé půli dubna. Kdyby se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by s velkým náskokem hnutí ANO se ziskem kolem 31 procent hlasů. Hnutí však oproti stavu na začátku roku mírně oslabilo. Koalice SPOLU pak v posledních týdnech stagnuje na 20 % a stále drží druhé místo. Situace na dalších místech je proměnlivá. Na třetím místě se se ziskem necelých 13 % usazuje hnutí SPD ve spolupráci se třemi menšími stranami. Hnutí STAN v dubnu postupně oslabilo a nyní je těsně pod 10 %. Podpora Pirátů od začátku roku osciluje mezi 5 a 7 %, nyní by lehce přesáhli 6 %. Na stejné hladině se pohybuje také hnutí STAČILO!, jehož zisky zůstávají spíše stabilní. Motoristé sobě v posledních týdnech oslabili pod 5% hranici nutnou pro vstup do Sněmovny – jejich výsledky jsou též poměrně rozkolísané.

Výběr dotazovaných je reprezentativní pro českou dospělou populaci a byl proveden kvótní metodou z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Pozornost věnujeme i tomu, aby soubor zohledňoval též volbu v posledních sněmovních volbách v roce 2021 a vážíme na sociálně pracovní postavení, na minulé volební chování ve volbách do PSP 2021 a ve druhém kole prezidentských voleb 2023. Sběr dat metodou online (CAWI) dotazování respondentů a respondentek registrovaných v Českém národním panelu zajišťuje agentura STEM/MARK, která je stejně jako STEM a Český národní panel členem oborové organizace SIMAR a při realizaci projektů postupuje v souladu s jejími standardy.

Sedmnáctý volební model série vznikl na základě odpovědí 1 582 respondentů, dotázaných ve třech vlnách v době od 11. do 29. dubna 2025. Pro co nejkvalitnější výsledky ověřujeme pozornost respondentů, logickou vazbu mezi odpověďmi na jednotlivé otázky a také vyřazujeme dotazníky, které byly vyplněny podezřele rychle. Statistická chyba výběrového souboru činí kolem ± 1,0 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3,0 procentní body.

Uváděné preference a model jsou součástí unikátní výzkumné série Týdenní model, kterou zpracovává STEM pro CNN Prima News. Podrobně metodologii tohoto výzkumu popisujeme na našich stránkách: https://www.stem.cz/?metodologie=tydenni-model-pro-cnn-prima-news-2025

SHRNUTÍ

Analytický ústav STEM ve spolupráci se CNN Prima NEWS nabízí veřejnosti každý týden nový volební model.

Volebnímu modelu, který analytický ústav STEM vytvořil na datech ze druhé poloviny dubna, nadále dominuje hnutí ANO, které však v dubnu nedosahuje na letošní nejvyšší zisky kolem 35 %. V aktuálním modelu by dosáhlo na 31,5 % a po přepočtu by mu náleželo 80 mandátů. Z vládních sil je nadále silnější koalice SPOLU. Do sněmovny by se nyní dostalo ještě hnutí SPD, STAN, Piráti a hnutí STAČILO!

Strana Motoristé sobě má nadále výrazný potenciál, ale stále jde o novou sílu, která pevnější podporu teprve buduje. Nyní by se se 4,8 % do Sněmovny těsně nedostala. Motoristé sobě vykazují vyšší míru podpory mezi nejmladší věkovou skupinou a rovněž mezi muži.

Hnutí STAČILO! by se ziskem, jaký mu přisuzuje aktuální model, tedy 6,3 %, získalo 12 mandátů. Příznivci STAČILO! se nacházejí zejména ve starších věkových skupinách.

V oblasti protestních hlasů posílilo svůj význam hnutí SPD. Aktuálně má podporu na 12,6 %, což by odpovídalo 28 mandátům. „Spolupráce hnutí SPD s Trikolórou, hnutím PRO a Svobodnými znamená konsolidaci hlasů. Zdá se, že většina voličů těchto čtyř stran, kteří společný projekt mohli podpořit, si už k němu cestu našla,“ popisuje analytik STEM Martin Kratochvíl. Hnutí je již tradičně silné mezi lidmi bez maturity.

Koalice SPOLU v posledních týdnech udržuje svůj zisk na 20 %, což by ve druhé polovině dubna znamenalo možný zisk 48 mandátů. Podpora koalice SPOLU je nadále rovnoměrně rozložená podle pohlaví i napříč věkovými skupinami.

Postupný pokles podpory zaznamenalo v dubnu hnutí STAN, které by se ziskem 9,7 % dosáhlo na 22 mandátů. Hnutí STAN hlavní voličskou základnu nachází mezi mladšími a nejmladšími voliči.

Piráti mají od začátku roku v modelu STEM mimořádně rozkolísané výsledky. Pohybují se mezi 5 a 7 %, přičemž v průběhu dubna oscilují těsně kolem 6 %. Pozice Pirátů zůstává nadále velmi nejistá, varovné je zejména, že mají oproti loňskému roku významně menší jádro voličů.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.

Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“

(údaje za druhou polovinu dubna 2025;
otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran či koalic)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 17, duben 2025, N=1582, CAWI

Pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!
Možné rozdíly v součtech do 100 % jsou dány zaokrouhlením.

VOLEBNÍ MOTIVACE

Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.

Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.

Ukazatel motivace k volební účasti konstruujeme
na základě průniku tří otázek:

a) ochota přijít k nadcházejícím volbám,
b) obecný zájem o politické dění a
c) síla případného vztahu k preferované straně
či hnutí.

Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:

1. Asi polovina (45–50 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
2. Třetina obyvatel (30–35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
3. Asi pětinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.

Lidé s volebním právem podle motivace k volební účasti – druhé polovině dubna 2025

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 17, duben 2025, N=1582, CAWI

Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (ve druhé polovině dubna 81 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.

OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ STRANY A HNUTÍ

Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Na sedmibodové škále mohou respondenti vyjádřit míru přijatelnosti každé ze stran, hnutí či koalic.

Ochota volit jednotlivé politické strany a hnutí – ve druhé polovině dubna 2025
„Kdyby byly dnes volby do Poslanecké sněmovny:“

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 17, duben 2025, N=1582, CAWI
*SPD s podporou Svobodných, PRO a Trikolory

Maximální výši teoretické podpory, tzv. potenciál za daný subjekt pak počítáme jako součet velikosti hlasů těch, kteří zvolili jednu z prvních tří odpovědí (Určitě by volil(a), Spíše by volil(a) a Možná by volil(a)) u tohoto subjektu a kteří zároveň patří do skupiny Stabilních či Nerozhodnutých voličů.

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.

Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 70 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.

Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích.

Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.

Pravděpodobnost účasti u voleb počítáme na základě odpovědí respondenta na otázky spojené s jeho dlouhodobým, minulým a očekávaným volebním chováním:

a) dlouhodobá tendence chodit k volbám,
b) účast u minulých sněmovních voleb a
c) deklarovaná účast v hypotetických sněmovních volbách příští týden.

Tato pravděpodobnost dosahuje hodnot 0 až 1, podle toho, nakolik pevným voličem respondent je. Velikost hlasu každého respondenta potom v modelu odpovídá pravděpodobnosti jeho účasti u voleb.

Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 60 % tak přinášejí asi 41 procentních bodů.

Zbylou třetinou hlasů (ve druhé polovině dubna asi 19 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.

Volební model STEM
– simulovaný výsledek voleb při modelové účasti 60 %
– druhá polovina dubna 2025 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 17, duben 2025, N=1582, CAWI

Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk
– druhá polovina dubna 2025 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 17, duben 2025, N=1582, CAWI

PŘEPOČET VOLEBNÍHO MODELU STEM NA MANDÁTY

Aplikujeme-li na model STEM zákonná pravidla přepočtu volebních zisků na mandáty a odhadneme-li chování voličů v krajích i celorepublikovou volební účast, můžeme přepočítat volební zisky na odhadovaný počet mandátů, který by náležel jednotlivým subjektům, které by se nyní dostaly do Sněmovny.

Systém přerozdělování mandátů v České republice tradičně zvýhodňuje subjekty s největším ziskem hlasů. Takový „bonus pro vítěze“ bývá tím větší, čím výraznější je rozdíl mezi prvním a ostatními. Výhodu mají rovněž strany s rovnoměrně rozloženou podporou napříč kraji, případně ty, které výrazně uspějí ve čtyřech nejlidnatějších krajích – v Moravskoslezském, Jihomoravském, Středočeském a v Praze – kde se rozděluje téměř polovina (94) všech mandátů.

Změny oproti předchozím týdnům opět ukazují, že kromě posunů v preferencích samotných hraje klíčovou roli i počet subjektů překračujících pětiprocentní hranici. Navíc i změny na úrovni statistické odchylky mohou výrazně ovlivnit konečné rozdělení mandátů. Výsledky modelu je tedy třeba vnímat nejen jako odraz nejistoty matematických výpočtů, ale i jako důkaz toho, že v českém volebním systému může rozhodovat každý hlas.

Podle aktuálního modelu STEM hnutí ANO i nadále jednoznačně dominuje se ziskem 80 mandátů. Pro ANO platí, že méně subjektů ve Sněmovně nejvíce pomáhá jeho zisku v mandátech. To se ukazuje především tak, že přes mírné oslabení v modelu získává hnutí, díky výsledku Motoristů sobě, kteří by na mandáty těsně nedosáhli, více mandátů než v nedávné době. ANO si nadále udržuje stabilní pozici napříč kraji, kde těží z rozložení voličské podpory, která mu přináší významný bonus v přepočtu na mandáty.

Na druhém místě zůstává koalice SPOLU, která si polepšila na 48 mandátů. Hnutí STAN si naopak pohoršilo na 22 mandátů, což odráží pokles jejich voličské podpory. Piráti v modelu prozatím výrazně oscilují, nyní získávají hypoteticky 10 mandátů.

SPD aktuálně získává 28 mandátů a jde o jeho letošní nejlepší výsledek, ve kterém se plně odráží růst podpory v modelu. Podpora SPD stoupá především v souvislosti s dohodnutým společným postupem se Svobodnými, hnutím PRO a Trikolorou. Hnutí si i nadále udržuje stabilní voličské jádro. Hnutí STAČILO! se i nadále drží nad pětiprocentní hranicí a získává 12 mandátů. Motoristé sobě by se tentokrát do Sněmovny těsně nedostali a „jejich“ mandáty by tak připadly ostatním subjektům, zejména těm s nejsilnější voličskou podporou.

Odhad počtu mandátů, pokud by volby dopadly podle modelu STEM
– druhá polovina dubna 2025

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 17, duben 2025, N=1582, CAWI

VÝVOJ VOLEBNÍHO MODELU STEM

Volební model STEM od posledních voleb do Sněmovny (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 17, duben 2025, N=1582, CAWI
Pozn: Přepočet volebního zisku jednotlivých stran tvořících volební koalice (z volebních výsledků v říjnu 2021) jsme provedli za pomoci výzkumu STEM realizovaného těsně po minulých sněmovních volbách.
*Zisk koalice SPOLU je do října 2024 počítán jako prostý součet modelových zisků koaličních stran.
**Do listopadu 2024 jako KSČM.

Týdenní volební model STEM za strany se ziskem alespoň zhruba 10 %

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025, týden 1–17, N>1500, CAWI

Týdenní volební model STEM za strany se ziskem do 10 %

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025, týden 1–17, N>1500, CAWI

VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ

Alespoň indikativně lze zkoumat volební model také podle základních socio-demografických třídění. Je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.

Volební model podle základních sociodemografický charakteristik
– druhá polovina dubna 2025 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 17, duben 2025, N=1582, CAWI

PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI VYBRANÝCH STRAN A HNUTÍ

Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu.

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 17, duben 2025, N=1582, CAWI
Pozn.: Číslo pod názvem strany reprezentuje její potenciál, čísla v buňkách jsou pak podíly těch, kteří náleží do potenciálu jak u příslušné strany v řádku, tak u strany ve sloupci.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

1. STEM přináší každý týden sněmovní volební model konstruovaný metodikou, která zohledňuje zvýšenou míru nejistoty a váhavosti voličů.
2. Cca pětina veřejnosti se řadí mezi obvyklé Nevoliče, až polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek.
3. Model zachycuje současnou náladu voličů a možné rozložení sil, které by vzešlo z hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly ve druhé polovině dubna. Většina stran a hnutí již ohlásila společný postup. Pomalu také začíná tzv. horká fáze předvolební kampaně.
4. Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči.
5. Pozor: předvolební model nepředpovídá, jak dopadnou skutečné volby, ale zachycuje současnou náladu a odhaduje, jak by mohly dopadnout volby, pokud by se konaly nyní. Předvolební rok se dosud vždy nesl ve znamení dynamického vývoje a před všemi dosavadními sněmovními volbami došlo v posledním období k velkým změnám v preferencích.
6. Od začátku roku se hnutí ANO pohybovalo mezi 31 a 36 %, nyní by získalo 31,5 %, což představuje spíše horší výsledek v týdenním modelu STEM. Hnutí přesto zůstává hlavní silou politické scény a je neohroženo v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Z překryvu potenciálů vyplývá, že o část voličů ANO se může ucházet několik uskupení (hlavně SPD, Motoristé sobě a STAČILO!). Hnutí ANO nachází významnou oporu u občanů bez maturity a u lidí starších 60 let. U žádné sociodemografické skupiny ale vyloženě nepropadá.
7. Podpora koalice SPOLU v průběhu dubna stagnuje; v aktuálním modelu činí necelých 20 %. Od začátku roku se jejich podpora pohybovala mezi 16 a 20 %. SPOLU má nadále poměrně vyváženou podporu napříč skupinami podle věku i pohlaví.
8. Hnutí STAN by ve druhé polovině dubna dosáhlo podpory necelých 10 %. Podpora hnutí se od začátku roku v modelu STEM vyvíjí, v posledním měsíci průběžně oslabuje. Hlavní voličskou základnu STAN nachází mezi mladšími a nejmladšími voliči.
9. Vládní strany i Piráti si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním či s maturitou, u lidí bez maturity je jejich pozice slabší.
10. Strany vládní koalice a Piráti stále dosahují v součtu na horší výsledek než v minulých sněmovních volbách.
11. Hnutí SPD od ohlášení spolupráce s menšími subjekty (Svobodní, PRO, Trikolora) na konci března postupně sílí a nyní by dosáhlo na necelých 13 %. Upevnila se tak jeho pozice jako hlavního reprezentanta protestních hlasů. Hnutí SPD nadále sdílí velkou část potenciálních voličů především s hnutím ANO. SPD je již tradičně silné mezi lidmi bez maturity a u lidí ve starším středním věku.
12. Piráti mají od začátku roku v modelu STEM mimořádně rozkolísané výsledky. Pohybují se mezi 5 a 7 %, přičemž nyní by získali 6,3 %. Pozice Pirátů zůstává nadále velmi nejistá, varovné je zejména, že mají oproti loňskému roku významně menší jádro voličů.
13. Hnutí STAČILO! v aktuální vlně dosahuje rovněž na 6,3 %, což patří mezi jeho lepší letošní výsledky. Podpora hnutí od začátku roku oscilovala mezi 5 a 7 %. Stabilitu jejich výsledku nad pěti procenty zřejmě dodává pevné a etablované jádro voličstva KSČM, která je hlavní silou hnutí. Příznivci STAČILO! se nacházejí zejména ve starších věkových skupinách.
14. Motoristé sobě v modelu STEM v dubnu postupně ztráceli a nyní by získali necelých 5 %. Strana je stále relativně nová a u voličů si teprve buduje jméno a povědomí, je tak velmi náchylná na změny v podpoře voličů. Největší podporu Motoristé sobě nadále zaznamenávají zejména mezi muži a mezi mladšími věkovými skupinami.
15. SOCDEM v posledním měsíci mírně narostla podpora, nyní by v modelu STEM získala přes 3 %. U SOCDEM ale panuje nejvyšší nejistota v tom, v jakém formátu budou dále pokračovat, zda samostatně, společně s hnutím ANO, anebo ještě v jiné podobě.
16. Hnutí Přísaha osciluje mezi 2 až 3 % a v aktuálních modelech STEM by se do Sněmovny pravděpodobně nedostalo.
17. Strana zelených finišuje jednání o účasti svých zástupců na kandidátkách Pirátů, šlo by tak o podobný formát spolupráce, jako vidíme kolem SPD. Definitivně by mělo být jasno v nejbližších týdnech. Strany již nyní sdílí podstatnou část potenciálních voličů.
18. Možná chyba výběru je u menších stran +/- 1 procentní bod, u největších +/- 3,0 p. b. Výsledky ukazují nálady v době sběru dat, tedy ve druhé polovině dubna 2025.