Ropa je právě dnes v korunách nejlevnější od února 2021. Trump otevřel českým čerpadlářům prostor ke zlevnění o několik korun na litr, jak rychle jej využijí?

Cena barelu ropy Brent dnes v přepočtu do korun spadla poprvé od 12. února 2021 pod úroveň 1300 Kč, vyplývá z údajů agentury Bloomberg (viz graf níže). Přitom 12. února 2021 stál litr benzínu v ČR průměrně 28,63 Kč a litr nafty 27,55 Kč, ukazují data CCS.

Včera stál benzín 34,08 Kč/l a nafta 32,71 Kč/l. Tuzemským čerpadlářům – a nejen jim – se tedy otevřel prostor pro zlevnění v rozsahu několika korun na litr, v případě nafty průměrně celorepublikově potenciálně dokonce pod psychologickou hranici 30 Kč/l. Uvidíme, jak rychle si se zlevněním pospíší. Z bohaté dosavadní zkušenosti víme, že zpravidla moc nespěchají.

Co za dnešním výrazným zlevňováním ropy stojí? 

Velcí světoví těžaři ropy se v sobotu dohodli na dalším navýšení těžby. Bude platit od června. Uskupení OPEC+, které zahrnuje členské státy kartelu OPEC a některé nečlenské země v čele s Ruskem, tak od příštího měsíce navýší těžbu ropy o 411 000 barelů denně. Uskupení přitom navýšilo těžbu už nyní v květnu, na základě překvapivé dohody za začátku dubna. Tento krok zásadně přispívá právě k tomu, že ceny paliv v Česku jsou již nyní na několikaletých minimech. Benzín je nejlevnější od podzimu 2021. Pro naftu by platilo to samé, pokud by tedy nedošlo k přechodnému snížení spotřební daně z ní v letech 2022 až 2023, v důsledku dopadů ruského vpádu na Ukrajinu. 

K navýšení těžby zemí OPEC+ dochází ze dvou klíčových důvodů. 

Tím prvním, „oficiálním“, je rostoucí nespokojenost uskupení OPEC+ s chováním jeho dvou členů, Kazachstánu a Iráku. Ti nerespektovali minulé dohody o omezení těžby, těžili nad dojednaný limit, takže se vezli jako černí pasažéři – inkasovali cenu navýšenou vlastní neukázněností, překračováním limitů těžby. A zároveň ještě tyli i z ukázněnosti ostatních těžařských zemí, které limity naopak dodržovaly, čímž navyšovali světovou cenu ropy. Kazachstán a Irák tak prodávaly vyšší objem za vyšší cenu. Ostatní těžaři se nyní snaží uvolněním limitů obě země „vykoupat ve vlastní šťávě“. 

Druhým zásadním důvodem v pozadí šokového navyšování těžby se zdá být tlak americké administrativy. Prezident USA Donald Trump, jenž tento měsíc navštíví Blízký východ, opakovaně kartel OPEC vyzývá, ať zajistí nižší ceny paliv. Ty pomohou i Spojeným státům tlumit své domácí inflační tlaky. Rijád, který má v uskupení OPEC+ stěžejní slovo, se tedy může snažit si Trumpa naklonit a získat jej více na svoji stranu v době, kdy americký prezident vyjednává o možné nové jaderné dohodě s Íránem, tedy s blízkovýchodním arcirivalem Saúdské Arábie. 

Světová cena ropy se už v pátek pohybovala poblíž svého čtyřletého minima, dnes dále citelně klesá. Kromě navýšené těžby, tedy vyšší nabídky, ji zlevňuje také slábnoucí poptávka. Největší světový dovozce ropy, Čína, se totiž potýká s dopadem Trumpových mimořádně vysokých cel, které mohou podvázat výkon čínské ekonomiky, a tedy i její poptávku po ropě. 

Nízké ceny ropy, které vítají řidiči v Česku i mnohde jinde ve světě, nehrají do karet Rusku. Z hlediska financování své válečné mašinerie by uvítalo mnohem vyšší ceny. Moskva však evidentně stále vsází na to, že by jí Trumpova administrativa mohla zajistit alespoň určitou úlevu od tvrdých sankcí, včetně těch na ropný vývoz, jimž čelí. Takže Rusko kroky zjevně iniciované Saúdskou Arábie, nahrávající ovšem i Trumpovi, nijak viditelně nekritizuje a vyhraněnějších stanovisek se zatím zdržuje.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank