Studie českých nevoličů: situace je nelichotivá, ale třetinu lze ještě přesvědčit

Sociologických šetření s tematikou volebního chování probíhá opravdu spousta, ale jen málo jsme toho dosud věděli o postojích českých nevoličů. Proč k volbám nechodí a co by je potenciálně motivovalo přijít? Zajímá je vůbec dění v politice? Výzkumná agentura STEM/MARK tak uskutečnila ve spolupráci s Českou televizí velký průzkum zaměřený právě na české nevoliče, abychom nejen na tyto otázky dokázali odpovědět.

V Česku je přibližně 1,4 milionu chronických nevoličů – častěji lidé bez maturity
s horší životní úrovní

Nevoliči nejsou jednolitou skupinou obyvatel, ale výrazně různorodí. Ve vztahu k volební (ne)účasti můžeme identifikovat 3 základní skupiny. Přibližně 17 % z oprávněných voličů představují chroničtí nevoliči, kteří k volbám nechodí v podstatě vůbec. Jedná se zhruba o 1,4 milionu Čechů, mezi nimiž jsou nadprůměrně zastoupeni lidé bez maturity, se špatnou životní úrovní a věkové skupiny kolem 30–55 let. Ještě trochu větší je kategorie vlažných (ne)voličů, kterých máme v Česku přibližně 1,5 milionu. Ti k volbách chodí jen příležitostně, v méně než polovině případů, a zajímavé je, že ze 2/3 se na této kategorii podílejí ženy.

Třetí skupinu bychom mohli označit jako frustrované nebo až rezignované (ne)voliče, kteří se účastnili voleb do Poslanecké sněmovny roku 2021, ale těch letošních se účastnit nechtějí. „Překvapilo nás, že jde pouze o 4 % populace. Ukazuje se, že naprostá většina voličů z minulých sněmovních voleb by k volebním urnám přišla i letos. Přitom ještě v loňském roce byla část skeptičtější. Volební zodpovědnost u nich nejspíše vítězí a v čase se zvyšuje,“ říká sociolog a autor studie Jan Burianec. Mezi těmi, kteří na podzim nejspíše do volební místnosti nedorazí, přestože před 4 lety volit byli, jsou více zastoupeni minulí voliči koalic SPOLU a PirSTAN. Zastoupení zde mají ale také voliči parlamentní opozice či mimoparlamentních subjektů.