Na pracovní trh míří desetitisíce absolventů. Téměř třetina skončí mimo obor, v první práci vydrží rok

Závěrečné zkoušky a maturity se blíží a desítky tisíc mladých lidí se chystají na vstup na pracovní trh. Letos vysoké školy opustí kolem 65 tisíc absolventů, ze středních škol odejde dalších zhruba 85 tisíc, přibližně 30 procent z nich neplánuje ve studiu pokračovat. Jaké jsou jejich šance na uplatnění? Jaké mají požadavky a co od nich čekají zaměstnavatelé?

Představu o budoucím uplatnění mají absolventi celkem jasnou – počítají se mzdou kolem 50 tisíc korun hrubého měsíčně, práce je musí bavit a firma jejich budoucího působiště by měla být společensky odpovědná. Konkrétní představy o svých nových zaměstnancích mají ale i firmy – vystudovat obor často pro sehnání vysněného místa nestačí, ceněny jsou měkké dovednosti. „Absolventi mají často vysoká očekávání ohledně mzdy, work-life balance a zaměstnaneckých benefitů. Někdy jsou jejich očekávání ve srovnání s realitou trhu práce nereálná. Při výběru svého zaměstnavatele kladou důraz na přátelskou atmosféru, společenskou odpovědnost, firemní kulturu a vyváženost mezi profesním a osobním životem. Důležitá je pro ně i možnost dalšího vzdělávání, školení a kariérního růstu. Naopak firmy dnes od absolventů očekávají nejen relevantní akademické vzdělání a teoretické znalosti, ale čím dál více kladou důraz na měkké dovednosti, schopnost týmové práce, komunikativnost a adaptabilitu. S tím musejí dnešní absolventi před vstupem na pracovní trh počítat,“ upozornila Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Technické a IT obory ve srovnání s humanitními a uměleckými obory obvykle nabízejí lepší vyhlídky. Mezery ve vzdělání nebo nedostatečná praxe už dnes nejsou překážkou pro získání pracovního místa. „Technologie, zdravotnictví a inženýrství jsou obory s vysokou poptávkou. Tyto obory umožňují absolventům požadovat nadstandardní benefity, flexibilní přístup k práci, ale také vyjednávat o atraktivnějších vstupních platech. Nedostatek zkušeností už dnes neznamená pro společnosti překážku. Firmy jsou víc ochotné investovat do zaškolení nováčků a podpořit jejich profesní růst v daném oboru, pokud projeví dostatečnou motivaci,“ řekla Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Firmy si uvědomují, že pro získání kvalitních zaměstnanců se musejí přizpůsobit očekáváním mladých talentů. Za každou cenu je ale na pracovním místě nedrží. „Průzkum společnosti Intelligent z loňského roku odhalil, že tři čtvrtiny firem nebyly spokojené s některými absolventy vysokých škol, které najaly. Šest z deseti společností dokonce absolventa propustilo. Hlavními výtkami byly nedostatek motivace, profesionality a komunikačních dovedností. Téměř 80 procent respondentů uvedlo, že museli se zaměstnanci pracovat na zlepšení jejich výkonů.​ Přesto 84 procent dotázaných uvedlo, že čerstvé vysokoškolské absolventy plánují najímat i v budoucnu,“ řekla Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Zhruba 30 procent absolventů začíná po škole kariéru mimo vystudovaný obor. Nejčastěji se jedná o absolventy humanitních, filozofických a ekonomických oborů. Naopak nejméně často končí mimo obor absolventi specializovaných technických profesí a lékaři. „Mezi hlavní důvody, proč mnozí absolventi po ukončení studia hledají uplatnění mimo svůj obor, patří nedostatek pracovních nabídek v oboru, nízké finanční ohodnocení či zjištěný nezájem o daný obor. Příchod automatizace, robotizace a umělé inteligence znamená významný posun ve spektru nabízených pozic, což vede absolventy k přeorientování se na oblasti, kde vidí šanci na lepší nebo více naplňující zaměstnání,“ vysvětlila Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.

Mladí často teprve zjišťují, co je opravdu baví, co jim vyhovuje a jaké pracovní prostředí jim sedí. První práce je často spíš zkouškou než finální volbou. „Data ukazují, že mezi mladšími zaměstnanci je fluktuace obecně vyšší. To může být způsobeno řadou faktorů, včetně snahy najít práci, která lépe odpovídá jejich kariérním cílům nebo přáním, hledáním lepších pracovních podmínek či vyšších mezd. Mladší generace je více ochotná změnit práci kvůli lepším finančním nabídkám, větším benefitům nebo větší flexibilitě. Nejsou tolik loajální ke svému prvnímu zaměstnavateli jako dřívější generace. Průměrná doba setrvání na první pracovní pozici se často pohybuje mezi jedním rokem až třemi lety,“ řekla Marcela Vyskoková.