Několik postřehů k ekonomické politice nové německé vlády

Celostátní svaz německého pojišťovnictví (GDV) zveřejnil interview s Clemensem Fuestem, prezidentem ifo-Institutu, o základních otázkách ekonomické politiky, které by měla řešit nová německá spolková vláda. Vládní záměry, pokud jde například o zvýšení dluhů využitých pro investice, penzijní reformu, nebo prevenci přírodních katastrof, mohou mít značné dopady na německé pojišťovnictví. Proto GDV konzultuje některá témata s politiky, ale také významnými odborníky, mezi než Clemens Fuest nesporně patří.

Za pozornost stojí zejména jeho následující stanoviska[1]:

• Německo bude masivně investovat do infrastruktury a zbrojení. To ale ještě nezaručuje ekonomický růst,
• dluhové balíčky samotné nezajistí ekonomickou obnovu, ale pokud budou investice správně nasměrovány, tak mohou být přínosem,
• klíčové je, aby byla připravena přesvědčivá strategie, co se týče nasazení finančních prostředků. Kromě toho jsou nezbytné reformy, jež posílí celkovou nabídku v ekonomice. Mezi ně patří rozšíření nabídky práce, resp. pracovních míst, ale i taková opatření jako je deregulace, odstranění byrokracie a přesměrování veřejných výdajů na obranu. Zbrojení by nemělo být dlouhodobě financováno na dluh,
• pokud jde o důchodový systém, v budoucnu jsou omezení plnění (výplat) nezbytná. Jestli to bude dalším zvýšením věku odchodu do důchodu či jinak, to je na politicích. Ovšem plánované aktuální rozšíření plnění zostřuje budoucí potřebu krácení,
• infrastrukturní projekty potřebují určitě jistý čas na přípravu. Jejich efekt by se mohl dostavit poměrně rychle, jestliže podniky budou investovat do rozšíření kapacit,
• podniky musí dostat čas na vybudování nových kapacit. Veřejné soutěže by měly být koncipovány tak, aby se mohly zapojit i středně velké podniky. To ovšem vyžaduje zjednodušení administrativních procesů a jasné zadání,
• je třeba připravit např. strategii ohledně toho, jak bude vypadat dopravní infrastruktura v roce 2040. Teprve pak je možné začít jednat. Nelze se zaměřit jen na nové stavby. Musí se počítat i s opravami stávajících silnic a železničních tratí,
• soukromí investoři mohou přispět v oblasti zbrojení i rozšíření a oprav infrastruktury k účinnému využití prostředků, jestliže převezmou rizika a budou mít odpovídající motivace. Avšak pro čisté financování projektů jsou často příliš drazí.

Uvedené postoje signalizují, že docílení obratu v německé ekonomice nebude ani s pomocí tzv. extra rozpočtu na základě uvolnění dluhové brzdy snadné. Je třeba si připomenout, že hrubý domácí produkt se v Německu podle Spolkového statistického úřadu v roce 2023 reálně snížil o 0,3 % a v roce 2024 o 0,2 %. Proto příští nová německá vláda se orientuje na investice. Z interview plyne, že bude záležet na strategii, výběru vhodných projektů a rychlé realizaci. V případě nastartování růstu v Německu z toho může mít přínos i česká ekonomika. GDV však v žádném případě nezůstává jen u sondážních rozhovorů s politiky, kteří budou hrát důležitou roli v nové spolkové vládě, ale přichází i s konkrétními návrhy, jak přispět k naplnění cílů v oblasti infrastruktury.

Jde například o následující návrhy:

• umožnit ve větším rozsahu partnerství soukromého a veřejného sektoru (private-public partnership – PPP). Širší nasazení projektů PPP může napomoci realizovat stavební projekty rychleji, efektivněji a nákladově výhodněji. Kalkulace hospodárnosti musí zahrnout celý životní cyklus projektů, nikoli jen krátkodobé finanční aspekty,
• zajistit zjednodušení a zeštíhlení plánovacích a povolovacích postupů. Tímto způsobem lze značně zvýšit počet realizovatelných stavebních projektů,
• investice do dopravní infrastruktury musí vycházet z důkladných analýz rentability. Kromě bezprostředních nákladů na výstavbu by měly být zohledněny též náklady na plánování i údržbu a rovněž národohospodářský přínos,
• přiměřeně zohlednit hospodářská rizika. Vyvážené a férové zohlednění rizik v oblasti odměňování je základním předpokladem pro každé zapojení soukromého kapitálu. V neposlední řadě by mohly pomoci standardizované smlouvy, které závazně, srozumitelně a transparentně stanoví podmínky investic do infrastruktury. To může investorům usnadnit zvládnutí složitých hospodářských a právních otázek spojených s velkými infrastrukturními projekty,
• povolit společnosti, pověřené správou dálnic ve spolku, přijímat úvěry, aby modernizace meziměstských silnic rychle pokročila. Alternativně by mohl spolek (spolková vláda) založit smíšené společnosti (s veřejným a soukromým kapitálem).

Pojistitelé s investicemi ve výši okolo 1,9 bilionu EUR patří mezi největší institucionální investory v Německu. Doposud investovali do infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie zhruba 100 mld. EUR. Jejich potenciál je samozřejmě vyšší. Aby jejich kapitál mohl být nyní mobilizován i pro dopravní infrastrukturu, tak jsou zapotřebí správné politické direktivy. GDV závěrem zdůrazňuje, že pojistitelé jsou připraveni se konstruktivně zapojit do příslušného dialogu.

[1] ifo Institut – Leibniz-Institut für Wirtschaftsforschung an der Universität München e.V.