Blackout zasáhl miliony lidí. Ekonomické škody mohou překročit 4 mld. eur

Rozsáhlý výpadek elektřiny ochromil téměř celý Pyrenejský poloostrov a jih Francie. Postiženo bylo prakticky celé Španělsko a 6,5 milionu odběratelů v Portugalsku. Obě země okamžitě vyhlásily stav nouze a povolaly armádu, která spolu s policií zasahovala zejména u více než sedmi tisíc lidí uvězněných ve vlacích, výtazích nebo nemocnicích. Obnovení dodávek trvalo přibližně 24 hodin.

Zatímco první odhady škod se pohybovaly mezi 1,3 a 1,6 miliardy eur, některé instituce už počítají s výrazně vyššími čísly. Investiční banka RBC zvažuje až 4,5 miliardy eur, zatímco průmyslové sdružení CEOE zůstává u spodní hranice. Největší ztráty hlásí sektor gastronomie a maloobchodu, kde došlo ke znehodnocení zásob. Část firem ale přešla na záložní generátory, což může celkové škody částečně zmírnit.

Příčina: kolaps po výpadku solárních zdrojů

Španělský provozovatel přenosové soustavy REE předběžně vyloučil kybernetický útok. Jako nejpravděpodobnější spouštěč označil náhlou ztrátu dvou významných zdrojů – pravděpodobně solárních – na jihozápadě Španělska. Výpadek vedl během pěti sekund k oddělení od francouzské sítě a následnému propadu frekvence. Evropská asociace provozovatelů sítí (ENTSO-E) potvrdila, že výkon Španělska klesl o 15 GW, což odpovídá 60 % okamžité spotřeby. Závěrečná zpráva bude zveřejněna do tří týdnů.

Tragédie si vyžádala nejméně sedm obětí. Tři lidé se udusili oxidem uhelnatým z nesprávně použitých generátorů, další zemřeli kvůli výpadku zdravotnické techniky či požárům od svíček. Tísňová linka 112 zaznamenala přes 50 tisíc hovorů. V Madridu musely složky záchranného systému evakuovat z vlaků až 35 tisíc lidí.

Proč je Česko odolnější než Španělsko

Energetický expert Jiří Gavor na serveru Seznam Zprávy varuje, že i když je Česká republika díky robustnější infrastruktuře a lepšímu řízení sítě na podobné krize připravenější než některé jiné státy, riziko nelze nikdy zcela vyloučit. Blackout zůstává reálnou hrozbou – a důvodem, proč si udržovat základní krizovou připravenost. Ačkoliv španělští energetici vyloučili možnost kybernetického útoku, odborníci tento scénář zcela nezavrhují. Jiří Gavor pro Seznam Zprávy upozornil, že dalším možným vysvětlením může být chyba v dispečerském řízení stability přenosové soustavy – tedy lidské selhání v kritické infrastruktuře.

Solární a větrná energie: ekologická i riziková

Španělsko výrazně sází na obnovitelné zdroje, jejichž výkon odpovídá zhruba třiceti českým Temelínům. To je na jednu stranu pozitivní zpráva z hlediska ekologie a dekarbonizace. Na druhou stranu ale vysoký podíl obnovitelných zdrojů bez dostatečné podpory stabilních systémů (například plynových nebo jaderných elektráren) znamená větší náchylnost sítě k výkyvům. Chybějící setrvačnost klasických elektráren zvyšuje nároky na řízení sítě, která pak může být citlivější na drobné chyby nebo přetížení.

Propojení evropských sítí: výhoda, která se může obrátit

Výpadek ve Španělsku způsobil řetězovou reakci i v sousedním Portugalsku. Tento případ ukazuje, že propojení evropských sítí je dvousečná zbraň – v ideálním případě umožňuje vzájemnou pomoc a vyrovnávání přetížení, ale v krizové situaci může způsobit šíření poruch do dalších států. Česká republika je sice dobře propojena s okolními státy, zejména s Německem, což jí zajišťuje vyšší odolnost vůči vnějším vlivům, ale ani to není záruka naprosté bezpečnosti.

Česká obrana a role jednotlivce

Díky robustnímu systému, záložním kapacitám a sofistikovanému řízení je Česká republika ve srovnání se Španělskem lépe připravena čelit rozsáhlým výpadkům. Jiří Gavor však zároveň upozorňuje, že „stoprocentní připravenost nikdy neexistuje“. Každý jednotlivec by měl proto počítat s možností, že se blackout může stát i u nás – a podle toho se chovat. Zásoba vody, potravin a světelných zdrojů na dva až tři dny není výrazem paniky, ale racionálního přístupu k energetické realitě dneška.