Němci chtějí dálkově řízená auta, ale jen ve vyhrazených pruzích

Téměř polovina Němců je už připravena svěřit své cestování vozidlům bez řidiče, která jsou ovládána na dálku z řídicího centra. Většina však požaduje jasné odlišení těchto vozidel a jejich oddělení od běžné dopravy. Zatímco v USA a Číně již technologie míří do ulic, Evropa tak nadále zůstává opatrná.

Představte si, že si objednáte taxi přes aplikaci. Přijede prázdné auto bez řidiče, ale není autonomní samo o sobě: ovládá ho člověk sedící v řídicím centru pomocí kamer, senzorů a internetové 5G sítě. Přesně takovou budoucnost mobility by mohla mít i Evropa, pokud by se technologii podařilo úspěšně otestovat a legislativně vymezit. A pokud bude ji veřejnost akceptovat…

Německo: akceptace s výhradami

Digitální sdružení Bitkom proto před nedávnem analyzovalo stupeň přijetí takové technologie prostřednictvím studie (1 005 osob-respondentů ve věku od 16 let v Německu). Účastníkům předkládala představu: auto objednané přes aplikaci přijede bez řidiče a pomocí dálkového ovládání z centrály doveze nastupující pasažéry do cíle. Dokázali byste nastoupit?

Ze studie vyplynulo, že 49 % Němců zná pojem dálkově ovládaného řízení, ale 47 % o něm zatím ještě neslyšelo. Téměř polovina Němců si dokáže představit, že by cestovala v takovém dálkově řízeném vozidle (46 %). „Dálkově řízené systémy představují velké příležitosti pro inovativní možnosti formy dopravy a mohou tak posílit i Německo jako centrum mobility,“ hodnotí technologii výkonný ředitel Bitkomu Bernhard Rohleder.

7 z 10 dotázaných se ovšem domnívá, že by měly existovat speciální jízdní pruhy pro dálkově řízená a autonomní vozidla (70 %). Tři čtvrtiny také považují za rozumné, aby samořídící nebo dálkově ovládaná vozidla byla jako taková zvenčí rozpoznatelná (77 %). „Viditelné označení dálkově řízených vozidel může pomoci odstranit přetrvávající výhrady. A analýza jejich příležitostí a rizik v reálném provozu pomůže lépe porozumět jejich dopadu na bezpečnost silničního provozu,“ říká Rohleder.

Nasazení v Německu je zatím omezeno na testovací provoz. Spolkové ministerstvo dopravy zveřejnilo už v loňském roce 2024 návrh nařízení o dálkovém řízení. Zůstává však zatím s otazníkem, zda se díky tomu dálkově řízená vozidla stanou realitou i na německých silnicích.

USA a Čína udávají tempo

Největšího pokroku v této technologii zatím dosáhly USA, Čína a možná trochu překvapivě i Izrael. V zámoří už není dálkové řízení vozidel žádné sci-fi. V USA už společnosti jako Waymo a Cruise provozují komerční služby v některých městech se zaměřením na robotaxi. Robotaxi hodlá letos na prahu léta zprovoznit také Elon Must se svou Teslou. Čína silně investuje do infrastruktury na dálkové řízení a intenzivně testuje technologii v logistických a průmyslových areálech. Postupně nicméně chce dálkově řízená auta zapojit na komerční bázi do běžného provozu na silnicích v rámci mobility (taxi, sdílená auta, doručování apod.). Další zajímavý hráč je Izrael: jeho motivace na vývoji technologie je hlavně vojenského rázu: hodlají dálkově řízená vozidla různého druhu využívat v nebezpečných zónách pro práci i dopravu, nebo také pro humanitární mise či evakuaci.

Výzvy pro pojišťovny

I když Evropa postupuje pomaleji než USA či Čína, dálkově řízená vozidla jsou nepochybně součástí budoucnosti mobility. Pro jejich úspěch bude klíčové získat důvěru veřejnosti a vytvořit odpovídající regulatorní rámec. A také připravit pojistný trh na nová rizika a příležitosti, které tato technologie přinese. Bude třeba vyřešit otázky odpovědnosti při nehodách, dostupnosti potřebných dat k posouzení škodního děje, ošetřit kybernetická rizika a stanovit nové modely oceňování rizik. Zatímco klasické autopojištění pracuje s profily řidičů, u dálkově řízených vozidel bude klíčová spolehlivost technologie a kvalita připojení.