Studenti v Plzni živě diskutovali o vnějších vztazích Unie

jcechova
25 dubna, 2025
12:31

V úterý po Velikonocích 22. dubna uspořádalo plzeňské Eurocentrum na půdě Fakulty filozofické ZČU ve spolupráci s Katedrou politologie a mezinárodních vztahů besedu Vnější vztahy EU. Diskutovat se studenty přijel Jakub Karfík, vrchní ředitel sekce evropské Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Jakub Karfík besedu zahájil krátkým úvodním slovem o historii mezinárodní zahraniční politiky Evropské unie. Zdůraznil, že Evropská unie byla vytvořena jako ekonomická organizace ve stínu bipolárního postavení světa během studené války. Všechny zakládající státy byly na straně USA a tímto směrem se unijní zahraniční politika ubírá dodnes. Po příchodu dalších států během 20. století se pro Unii zrodil problém ve formě dekolonizace. Mnoho větších států EU mělo kolonie všude po světě, které jim kolonizaci měly za zlé. Tedy navázání vztahů s nimi se dnes může ukazovat jako novodobá kolonizace či nadřazenost „vyspělých evropských států“. Přesto díky této historické vazbě existuje velká příležitost k udržování multilaterálních vztahů se státy Afriky, jihovýchodní Asie či Latinské Ameriky. V 21. století se k Unii připojily další státy, které naopak otevřely východní cestu v zahraniční politice a vztahy s Ruskem. Ty se ukázaly jako nestabilní a Evropská unie po roce 2008 (rusko-gruzínský konflikt) a roce 2014 (anexe Krymu) začala v Rusku vidět spíše hrozbu než zahraničního partnera. Vzájemné vztahy naprosto ukončila invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Větší část besedy byla pak ponechána diskusi hosta se studenty. Ty zajímala otázka jednotné evropské armády. Jakub Karfík vysvětlil, že integrací evropských států do NATO není zatím až tak zapotřebí budovat paralelní strukturu, avšak eventuálně by byla pro unijní státy využitelná interoperabilita armád z NATO. Unijní státy se po invazi na Ukrajinu snaží navyšovat kapacity pro výrobu munice, nicméně je nutné vzít v úvahu bezpečnost z komplexního hlediska – energetického, ekonomického a kybernetického. Jakub Karfík dále upozornil, že společný bezpečnostní pilíř Unie nestačí budovat ekonomicky a logisticky, ale důležitá je i politická shoda, přičemž třeba Rakousko a Irsko vyznávají neutralitu a sporné jsou poslední dobou například postoje Maďarska. Poté vznesl další student na řečníka otázku silného unijního leadera, který by třeba v roli předsedy Evropské rady dokázal výrazněji zastupovat EU. Společně byli diskutováni politikové jako Emmanuel Macron, Giorgia Meloni či Friedrich Merz. Další dotaz se týkal postoje České republiky ke zbrojení. Jakub Karfík vysvětlil, jak je důležitá pozice a cíle politických stran a jak to ovlivňuje postavení našeho státu. Na závěr řečník poděkoval všem studentům za podnětné dotazy a plodnou diskusi týkající se zejména velmi aktuálních bezpečnostních témat.