Nové silnice a rychlodráhy propojí krajská města a zkrátí cestování do regionů i metropolí

Studie možností a příležitostí nastiňuje přes 630 kilometrů hlavních a vedlejších koridorů uvažovaných dálničních a silničních propojení krajských měst po dostavbě základní dálniční sítě. Spolu s tím začnou první stavby z plánovaných více než 760 kilometrů vysokorychlostních tratí. Změní se i železniční uzly v Praze a Brně. Příležitost dostane i vodní doprava.

Rozvoj dálniční a silniční sítě po roce 2050
Studie navrhuje rozšíření dálniční a silniční sítě, které by mělo výrazně zlepšit propojení krajských měst a snížit dopravní zatížení velkých aglomerací, jako jsou Praha a Brno. Mezi klíčové sledované projekty patří Okruh kolem Prahy v bližší a vzdálenější poloze, propojení v trase Plzeň – Písek – Jihlava nebo například Jihomoravský koridor.

„Celková délka hlavních koridorů určených k dalšímu sledování činí přibližně 540 km, s odhadovanými náklady 320 miliard Kč. Tyto projekty jsou navrženy tak, aby nejen zlepšily dopravní dostupnost, ale také přispěly k ekonomickému rozvoji regionů. V rámci těchto koridorů se očekává zvýšení nabídky alternativních tras, což umožní lepší rozložení dopravního zatížení a snížení rizika dopravních kolon,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Železnice zrychlí, promění se dopravní uzly v Praze a Brně
Ministerstvo dopravy plánuje zahájit výstavbu vysokorychlostních tratí, které propojí hlavní města a regiony s evropskou dopravní sítí. Klíčové projekty zahrnují tratě Praha – Brno – Ostrava – Katowice, Brno – Břeclav – Vídeň/Bratislava nebo trať Praha – Ústí nad Labem – Drážďany,

„Celková délka plánovaných tratí je 767 km, z toho 484 km je již ve fázi projektu. Stavba první části trati z Brna do Přerova začne letos. Tyto vysokorychlostní tratě budou klíčové pro zajištění rychlé a efektivní dopravy mezi městy i sousedními zeměmi, což přispěje k ekonomickému růstu a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na evropském trhu,“ dodává ministr.

Metropolitní expres SPODEM
V lednu Centrální komise Ministerstva dopravy vybrala finální variantu projektu Metropolitního expresu SPODEM, který zahrnuje dva samostatné tunely pod centrem Prahy o délce přes 10 km. 2 Tyto tunely budou sloužit především pro městské a příměstské vlaky, zatímco dálkové spoje povedou primárně na povrchu. Centrální stanice vznikne pod hlavním nádražím, kde budou umístěna dvě podzemní nástupiště pro každou z tras.

„Projekt zahrnuje také výstavbu dalších čtyř stanic v centru Prahy, konkrétně v Karlíně, na Florenci, na Václavském náměstí a na Karlově náměstí. Tunely budou schopny pojmout až šestnáct spojů za hodinu v každém směru, což výrazně zvýší kapacitu a efektivitu městské dopravy. Celkové náklady na tento projekt se aktuálně odhadují na 185 miliard Kč,“ říká ministr.

Železniční uzel Brno V rámci přestavby celého železničního uzlu Brno vznikne nové hlavní nádraží, nový přestupní terminál Černovice a dojde k přiblížení stanice Brno-Židenice blíže k tramvajovým zastávkám. Záměr projektu byl schválen v Centrální komisi Ministerstva dopravy v dubnu 2024.

„Projekt řeší novou koncepci celého metropolitního uzlu tak, aby byla zajištěna dostatečná kapacita a spolehlivost pro osobní a nákladní vlaky, včetně požadavků na zapojení vysokorychlostních tratí (VRT). Celkové náklady na tento projekt se aktuálně odhadují na 73 miliard Kč. Stavět by se mohlo začít v roce 2028, což přinese významné zlepšení pro obyvatele Brna i příměstských oblastí“, doplňuje Kupka.

Vodní dopravě pomůžou lepší plavební podmínky na Labi
Plán zahrnuje také zlepšení plavebních podmínek na Labi a splavnění do Pardubic. Klíčové projekty zahrnují plavební stupeň Děčín, splavnění do Pardubic a stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice. Celkové náklady na tyto projekty se odhadují na desítky miliard Kč.

„Zlepšení plavebních podmínek na Labi je klíčové pro zajištění spolehlivé plavby v rámci celého roku a zvýšení parametrů zaručeného ponoru. Tyto projekty jsou navrženy tak, aby zlepšily vodní dopravu a přispěly k ekonomickému rozvoji regionu,“ dodává ministr dopravy.

Splavnění do Pardubic zahrnuje stabilizaci plavební dráhy v přístavu Chvaletice a zvýšení ponorů v úseku Přelouč – Pardubice. Plavební stupeň Děčín zvýší parametry zaručeného ponoru od státní hranice do Boletic u Děčína v hodnotě parametru 140 cm a více po 345 dnů v průměrném roce a zároveň 220 cm po 180 dnů v průměrném roce. Realizace všech projektů dopravní infrastruktury bude vyžadovat nejen finanční investice, ale také úsilí a spolupráci všech zainteresovaných stran. Ministerstvo dopravy bude pokračovat v dialogu s veřejností a odborníky, aby zajistilo postupnou realizace všech projektů v rámci dopravní vize 2050.



Plán zahrnuje také zlepšení plavebních podmínek na Labi a splavnění do Pardubic. Klíčové projekty zahrnují plavební stupeň Děčín, splavnění do Pardubic a stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice. Celkové náklady na tyto projekty se odhadují na desítky miliard Kč.

„Zlepšení plavebních podmínek na Labi je klíčové pro zajištění spolehlivé plavby v rámci celého roku a zvýšení parametrů zaručeného ponoru. Tyto projekty jsou navrženy tak, aby zlepšily vodní dopravu a přispěly k ekonomickému rozvoji regionu,“ dodává ministr dopravy.

Splavnění do Pardubic zahrnuje stabilizaci plavební dráhy v přístavu Chvaletice a zvýšení ponorů v úseku Přelouč – Pardubice. Plavební stupeň Děčín zvýší parametry zaručeného ponoru od státní hranice do Boletic u Děčína v hodnotě parametru 140 cm a více po 345 dnů v průměrném roce a zároveň 220 cm po 180 dnů v průměrném roce. Realizace všech projektů dopravní infrastruktury bude vyžadovat nejen finanční investice, ale také úsilí a spolupráci všech zainteresovaných stran. Ministerstvo dopravy bude pokračovat v dialogu s veřejností a odborníky, aby zajistilo postupnou realizace všech projektů v rámci dopravní vize 2050.