ČR čelí hrozbě nedostatku elektřiny v příštích letech. Situace, kdy poptávka převýší dostupnou výrobu, může nastat až 20 hodin ročně

Podle zprávy Evropského sdružení provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E čekají evropskou síť v nejbližších letech náročné časy. Drahé emisní povolenky urychlí odstavování uhelných elektráren, a nové náhradní zdroje, jako jsou plynové nebo paroplynové elektrárny, se objeví až po roce 2030. Do té doby hrozí v některých zemích, včetně Česka, mimořádné stavy v síti a prudké výkyvy cen energie. 

Nejhorší situace podle analýzy nastane v roce 2028. Právě tehdy by mohlo v České republice dojít až k 20 hodinám v roce, kdy nebude možné pokrýt celkovou spotřebu elektřiny – zejména v zimních měsících. Hůře na tom bude už jen ostrovní část Dánska. Naopak státy jako Portugalsko, Irsko či Švýcarsko žádné problémy neočekávají.

„Zpráva přitom jasně popisuje příčinu. Rychlý útlum uhelných a starších plynových elektráren, k němuž dochází kvůli vysokým cenám emisních povolenek, není kompenzován dostatečně rychlou výstavbou moderních řiditelných zdrojů. Nové plynové elektrárny se začnou objevovat až po roce 2030, tedy v některých státech až po předpokládaném uzavření stávajících uhelných bloků. V České republice stále platí termín vypnutí až v roce 2033. Bez zálohového režimu pro provoz uhelných elektráren po roce 2033 by přitom nabídka elektrické energie nemusela pokrýt poptávku. Nyní ale zvolna nastává renesance zdravého rozumu a ústup nereálných ideologií, což podle nás vyústí v řešení, které za jasně daných podmínek umožní prodloužení provozu uhelných elektráren,“ říká Jiří Matoušek ze společnosti Centropol.

ENTSO-E doporučuje jednotlivým zemím, včetně České republiky, přijmout opatření, která pomohou udržet alespoň část stávajících zdrojů v provozu do doby, než nové kapacity začnou fungovat. Český provozovatel přenosové soustavy ČEPS odhaduje, že bude potřeba posílit energetiku o 1600 až 1900 megawattů řiditelných zdrojů. Zároveň upozorňuje, že již v roce 2026 se Česko pravděpodobně stane čistým dovozcem elektřiny.

„Vzhledem k těmto prognózám se ukazuje jako stále důležitější, aby se do výroby a skladování energie zapojily i domácnosti a firmy. Fotovoltaika doplněná o bateriové úložiště může poskytnout určitou energetickou nezávislost a odolnost vůči výkyvům cen a výpadkům dodávek. Systémy s akumulací navíc mohou přispět ke stabilitě celé elektrické sítě, pokud budou vhodně integrovány. Investice do těchto technologií tak mohou být nejen ekonomicky výhodné, ale i strategicky klíčové pro zvládnutí energetického přechodu,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs.

Bateriová úložiště přinášejí řadu konkrétních výhod – nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost. Umožňují uchovávat přebytečnou energii vyrobenou během dne (například ze solárních panelů) a využít ji v době, kdy je potřeba – například večer nebo během výpadku. Tím pomáhají snižovat závislost na drahých špičkových dodávkách ze sítě a stabilizují kolísavou výrobu z obnovitelných zdrojů. V kombinaci s chytrým řízením spotřeby navíc umožňují optimalizovat využití energie v domácnostech i firmách, snižovat náklady a v některých případech i aktivně obchodovat s energií. Z celospolečenského hlediska pak baterie mohou tlumit výkyvy v síti, předejít přetížení a přispět k lepší bezpečnosti dodávek. V kontextu očekávaných výpadků a nedostatků výkonu v příštích letech jde o jedno z nejefektivnějších a zároveň nejdostupnějších řešení.