Supermarket SPAR přijímá bitcoin

Řetězec supermarketů SPAR ve Švýcarsku začal přijímat bitcoin jako oficiální platidlo. První možnost platit bitcoinem byla spuštěna v prodejně v kantonu Zug, který je často označován jako „Crypto Valley“ díky své otevřenosti vůči digitálním technologiím a kryptoměnám. Platby probíhají prostřednictvím Lightning Network, který umožňuje rychlé a levné transakce.

Pilotní projekt je realizován ve spolupráci se švýcarskou společností DFX Swiss a využívá řešení OpenCryptoPay. Pokud se projekt osvědčí, plánuje řetězec rozšířit tuto možnost i do dalších prodejen po celém Švýcarsku a potenciálně i v rámci své mezinárodní sítě. Z Česka SPAR ale odešel, takže u nás se bude muset do bitcoinových plateb vrhnout někdo jiný.

Švýcarsko patří dlouhodobě k nejpřívětivějším zemím pro kryptoměny. Města jako Zug a Lugano jsou průkopníky v integraci bitcoinu do veřejných služeb i každodenního života. Například v Luganu je možné platit bitcoinem daně, veřejné služby i u stovek místních obchodníků.

Fanoušek kryptoměn je oficiálně předsedou SEC

Paul Atkins, dlouholetý zastánce kryptoměn, složil přísahu a byl oficiálně uveden do funkce předsedy americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC). Atkins zde již působil v letech 2002–2008 a po odchodu založil poradenskou firmu Patomak Global Partners, která spolupracovala i s kryptoměnovými burzami a DeFi platformami.

Ve svém prohlášení uvedl, že jeho prioritou bude vytvoření jasného regulačního rámce pro digitální aktiva, což je razantní změna oproti předchozímu přístupu, který prosazoval bývalý předseda Gary Gensler - ten se proslavil spíše nekompromisním bojem proti všemu kryptu. Od jeho lednového odchodu SEC zrušila kontroverzní účetní směrnice, stáhla některé žaloby vůči velkým hráčům v odvětví a zřídila speciální pracovní skupinu pro kryptoměny pod vedením komisařky Hester Peirce. Ta nyní zve odborníky k otevřené diskusi o regulaci kryptoměn a pracuje na vyjasnění toho, které kryptoměny jsou nebo nejsou cennými papíry.

Více než 70 krypto ETF čeká na rozhodnutí SEC

A na Atkinse čeká mimo jiné i rozhodnutí o více než 70 kryptoměnových burzovně obchodovaných fondech (ETF). Tolik jich čeká v letošním roce na přezkum ze strany SEC. Podle analytika agentury Bloomberg Erica Balchunase seznam zahrnuje ETF držící celou řadu aktiv, od altcoinů přes memecoiny až po derivátové nástroje.

„Vše od XRP, Litecoinu a Solany po tučňáky, Doge a 2x Melanii a vše mezi tím. Bude to divoký rok.“ uvedl Balchunas v příspěvku na X.

Plánované uvedení fondů na burzu přichází v době, kdy jsou institucionální investoři stále více nakloněni kryptoměnám. Podle březnové zprávy společností Coinbase a EY-Parthenon až 80 % institucí uvádí, že v roce 2025 plánují zvýšit investice do krypta. Analytici však varují, že to, že budou ETF schválena v USA, nezaručuje jejich široké přijetí, zejména u fondů držících obskurnější kryptoměny.

Vedoucí výzkumu Sygnum Bank, Katalin Tischhauser, očekává kumulativní příliv do altcoinových ETF ve výši několika set milionů až 1 miliardy dolarů, což je mnohem méně než u bitcoinových fondů. Ty přilákaly v loňském roce až 100 miliard dolarů.

Slovinsko plánuje zvýšit zdanění kryptoměn

Místní Ministerstvo financí představilo návrh zákona, který by zavedl 25% daň z kapitálových zisků při prodeji kryptoměn za fiat měnu nebo při jejich použití k nákupu zboží a služeb. V současnosti platí Slovinci v těchto případech daň ve výši 10 %. Podle návrhu by se daň nevztahovala na převody mezi vlastními peněženkami nebo směnu krypto za krypto. Výjimku by měla také některé digitální aktiva, například NFT, digitální měny centrálních bank (CBDC) či elektronické peníze. Pokud investor utrpí ztrátu, mohl by si ji převést do dalších let a odečíst od budoucích zisků.

Slovinská vláda zdůrazňuje, že cílem prý není primárně zvýšit příjmy státního rozpočtu, ale narovnat podmínky mezi kryptoměnami a tradičními finančními nástroji, které již zdaněny jsou. Otázka ale je, proč to nenarovnávají směrem dolů :). Odhadovaný roční výnos z této daně by měl být mezi 2,5 a 25 miliony eur.

Návrh zákona je nyní v procesu veřejné konzultace, která potrvá do 5. května 2025. Pokud bude schválen parlamentem, vstoupí v platnost 1. ledna 2026. A je docela dobře možné, že se k nám poté přestěhuje spousty Slovinců, protože naše zákony s časovým testem jsou v tomto ohledu jedny z nejlepších v Evropě a možná i na světě.

Platby stablecoiny překonaly karetní společnosti

Podle zprávy sestavené společností Bitwise dosáhl loňský objem transakcí realizovaných prostřednictvím stablecoinů 14 bilionů dolarů a překonal tak 13 bilionů dolarů, které zprostředkovala Visa i 12 bilionů, které udělal podle výroční zprávy Mastercard. V předchozím roce dosáhly stablecoiny na “pouhých” 7 bilionů dolarů, když Visa na tom byla stejně jako o rok později - transakce za 13 bilionů.

Bitwise do svých odhadů započítává pouze skutečné platby, nikoliv například trading na burzách a čísla by tak měla více odpovídat realitě srovnatelné s karetními společnostmi.

Připoměňme, že hlavními hráči na trhu stablecoinů jsou dnes Tether (USDT) s kapitalizací 148 miliard dolarů a USD Coin (USDC) s 59 miliardami. Nejúrodnější půdou pro jejich další růst má být prý oblast přeshraničních plateb, což je trh s celkovou hodnotou asi 44 bilionů dolarů. Podle generálního ředitele Bitwise Matta Hougana by měly stablecoiny v příštích pěti letech tomuto trhu dominovat, protože snižují náklady a zvyšují efektivitu ve srovnání s tradičními kanály, kterým v současnosti dominují hráči jako je právě Visa, Mastercard a klasické bankovní převody v systému SWIFT.