Mezinárodní šetření Alma Career: Jen 27 % lidí je spokojeno se mzdou

„Z šetření vyplývá, že se svou aktuální mzdou je spokojeno pouze 27 % respondentů, zatímco 56 % se cítí nedoceněných. Tento pocit je výraznější v baltských a balkánských zemích, zatímco lidé v Česku, na Slovensku a v Estonsku jsou s výší svých příjmů o něco spokojenější,“ komentuje výsledky Jozef Plško, ředitel PR a komunikace Alma Career, a dodává: „Když jsme se těch samých respondentů zeptali, zda zvažují změnu zaměstnání během následujících šesti měsíců, 77 % odpovědělo, že ano – což svědčí o široce rozšířené nespokojenosti. Opět platí, že ochota změnit zaměstnání je nejvyšší v balkánském regionu, kde dosahuje až 90 %. Tyto postoje přirozeně ovlivňuje celá řada faktorů – například aktuální úroveň mezd v porovnání s kupní silou.“

Pouze jeden z čtyř zaměstnanců je se svou mzdou spokojený

Šetření ukázalo rozdílnou míru spokojenosti s výší mzdy. Jen 27 % respondentů uvedlo, že jsou spokojeni, 33 % svou mzdu hodnotí negativně a 40 % má neutrální postoj. Ženy jsou se svou mzdou méně spokojené než muži – vyjádřilo se tak 24 % žen oproti 30 % mužů.

Pokud jde o věk, lidé do 45 let jsou spokojenější (téměř 30 % vyjádřilo spokojenost), zatímco mezi lidmi nad 45 let je spokojenost pouze okolo 23 %. Z šetření vyplývá, že s věkem nespokojenost s výší mzdy roste – což je překvapivé, vezmeme-li v potaz, že vyšší věk často souvisí s vyšší pozicí i odměnou.

Z hlediska jednotlivých zemí jsou nejspokojenější respondenti v České republice a Estonsku (kolem 32 %), naopak nejnižší spokojenost panuje v Chorvatsku, Lotyšsku a Litvě – jen kolem 22 %.

Více než polovina oslovených se cítí finančně nedoceněná

Více než 56 % respondentů uvedlo, že se v práci cítí finančně nedocenění – oproti roku 2023 jde o nárůst o tři procentní body. Naopak jen 21 % dotázaných považuje svou mzdu za odpovídající – to je pokles o pět procentních bodů oproti výsledkům šetření z roku 2023.

Jaká výše platu by zaměstnance uspokojila?

Očekávání zaměstnanců ohledně růstu mezd ukazují, že většina z nich vnímá současné odměňování jako nedostatečné. Skromnější růst o 6–10 % by stačil 17 % respondentů. Největší skupina dotázaných (40 %) by za přiměřené považovala navýšení v rozmezí 11–20 %. Výraznější nárůst o 20 až 50 % by požadovalo dalších 27 % účastníků šetření, což může odrážet dlouhodobé pocity nedocenění nebo dopad inflace na reálnou kupní sílu. Jen marginální podíl (2 %) uvedl, že by za odpovídající považoval dvojnásobek své současné mzdy. Data z šetření rovněž ukázala souvislost mezi výší platu a očekáváním ohledně růstu mezd – respondenti s nižším příjmem častěji požadovali výraznější navýšení, aby byli spokojení.

Při srovnání jednotlivých zemí a regionů vyšlo najevo, že v Česku, na Slovensku, v Estonsku a Slovinsku si tři čtvrtiny respondentů přejí navýšení maximálně do 20 %, zatímco v ostatních zemích si polovina lidí přeje zvýšení o více než 20 %. Tyto postoje pravděpodobně odrážejí aktuální úroveň mezd ve vztahu ke kupní síle v dané zemi.

„Při otevírání otázky platu se svým zaměstnavatelem by se nemělo zapomínat na přípravu. V dnešní době už není problém zjistit si na internetu, jaké jsou aktuální mzdy na konkrétní pozici,“ vysvětluje Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz a dodává: „Pokud se zaměstnanci delší dobu mzda nezvyšovala, je možné, že je oproti svým kolegům podhodnocený.“

Riziko fluktuace je vysoké, ale…

Vzhledem k možnému dopadu nespokojenosti s výší mzdy na fluktuaci zaměstnanců se šetření zaměřilo i na ochotu změnit zaměstnání. Celkem 77 % respondentů uvedlo, že zvažují během následujících šesti měsíců hledat lépe placenou práci. „Ve srovnání s rokem 2023 došlo k mírnému poklesu – tehdy o změně uvažovalo 79 % lidí. Přesto platí, že jen jeden ze čtyř zaměstnanců je natolik spokojený, že o změně práce vůbec neuvažuje,“ doplňuje Jozef Plško.

Ochota změnit práci je podle výsledků šetření vysoká. Skutečná aktivita při hledání nové práce je však v České republice dlouhodobě výrazně nižší – podle dat společnosti Alma Career se týká jen necelých 15 % zaměstnanců. Tento nesoulad ukazuje, že český trh práce je charakteristický relativně nízkou mobilitou pracovní síly. Důvodem nejsou jen objektivní překážky, ale i psychologické a praktické bariéry. Mezi ty nejčastější patří finanční závazky a nedostatečné rezervy pro případ výpadku příjmu, obavy z nejistoty v období změny zaměstnavatele nebo pocit, že na trhu chybí pracovní příležitosti přesně odpovídající kvalifikaci daného člověka. Překážkou může být také nedostatek sebevědomí, strach z odmítnutí nebo přílišné zakořenění v komfortní zóně. Lidé také celkem často podceňují své schopnosti nebo nemají přehled o tom, jaké mají možnosti na trhu. Firmy, které chtějí získat kvalitní zaměstnance, tak často musí překonávat nejen konkurenci, ale i vnitřní „rezistenci“ samotných potenciálních kandidátů.

O šetření

Šetření probíhalo v únoru a březnu 2025 v devíti zemích, kde působí Alma Career: v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Slovinsku, Severní Makedonii, České republice, na Slovensku, v Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Výzkum byl realizován prostřednictvím mezinárodní platformy Paylab, která shromažďuje informace o příjmech a bonusech zaměstnanců napříč různými pracovními pozicemi.