Ceny českých zemědělců dále citelně rostou, zdraží potraviny. Rychle zdražují třeba vejce, i dokonce více než v zemích, jako je Maďarsko

Růst cen zemědělských výrobců sice oproti únoru mírně ubral na tempu, ale zůstává poměrně vysoký. Letos v březnu tyto ceny meziročně přidaly 8,2 procenta. Jde o neklamný znak, že do Česka se v určité míře vrací vlna zdražování potravin, neboť ceny zemědělců se s jistým časovým odstupem promítnou také do cen v maloobchodní síti. Rostou hlavně ceny vajec, drůbeže, olejnici, ovoce a obilovin.

Klíčovým důvodem zdražování olejnin je rozhodnutí Indonésie zvýšit povinný podíl palmového oleje v bionaftě na hranici 40 procent, v dalších měsících až na 50 procent. Do roku 2030 tak vývoz palmového oleje z Indonésie, která je jeho největším světovým producentem, klesne o třetinu v porovnání s loňskem. Objem palmového oleje, jenž je dostupný na světovém trhu, snižují také záplavy a nedostatek pracovních sil v Malajsii. Palmový olej je tak nyní na světovém trhu dražší než ten sójový, což je na poměry posledních let nebývalé. Růst cen palmového oleje ale tlačí nahoru, byť v menším rozsahu, také ceny dalších olejů, nejen sójového, ale také řepkového nebo slunečnicového.

V případě ovoce k výraznému meziročnímu růstu cen přispívá jeho loňská slabá úroda v ČR, jež byla hlavně kvůli dubnovým mrazům nejhorší za sto let. Mrazy poškodily úrodu třeba jablek či třešní, takže o to více se jich nyní musí dovážet.

Vejce v Česku zdražují výrazněji než v zemích EU, jejichž chovy drůbeže jsou aktuálně mnohem tíživěji zasaženy ptačí chřipkou. Jedná se hlavně o Maďarsko, Polsko, Německo a Itálii. Například v Maďarsku v období od října loňského roku do první poloviny března letošního roku zaznamenali hned 211 výskytu ptačí chřipky v chovech drůbeže, v Česku však pouze tři, jak uvádějí data Evropského úřadu bezpečnosti potravin. Přitom v Maďarsku je dynamika růstu cen potravin aktuálně výrazně slabší než v ČR. Podle zmíněný údajů společnosti Tradingpedia tam ceny vajec narostly mezi únorem a březnem zhruba polovičním tempem než v Česku.

Samozřejmě pro potraviny obecně, vajíčka nevyjímaje, jsou typické sezonní cenové výkyvy. Přelom roku je pro cenu vajec kritický. Není tomu tak každoročně, ale velmi často ano, a sice že cena vajec vyskočí v listopadu, přičemž se pak drží poměrně vysoko do Vánoc, kdy se hoduje a koleduje, ba až do Velikonoc následujícího roku, kdy se opět hoduje a koleduje

A sezonnost rozhodně není českou specialitou. Drahá vejce má k řešení stále na programu třeba i zmíněný Trump. Jeho administrativa už přišla s „prosíkem“ za Německem, Itálií, Polskem či Švédskem, aby se o svá vejce s Amerikou podělily. A pomohly tak zaplnit její prázdné regály. Jenže sama Evropa se potýká s nedostatkem vajec, navíc na obou březích Atlantiku platí dosti odlišné standardy skladování a přepravy vajec, což vzájemný obchod značně znesnadňuje.

Za to, že ani Evropa nemá vajec na rozdávání, může z nemalé části zmíněná ptačí chřipka, avšak není jediným důvodem vaječné drahoty. Nákaza se často šíří v zemích blízkých České republice a ostatně i v Česku samotném. Zasaženy jsou ovšem zvláště chovy drůbeže v Maďarsku, Polsku a Německu či Itálii. Jejich rozsáhlé vybíjení, v něž nákaza ústí, snižuje počet nosnic, tedy i vajec, přičemž tato omezená nabídka naráží na zvýšenou poptávku. Pochopitelně nejen v Česku. Ovšem v Česku tedy z měsíce na měsíce, ale i z roku na rok, nyní vejce zdražují často mnohem více než v zemích, jejichž chovy nosnic zasáhla ptačí chřipka aktuálně daleko rozsáhleji. Což jen podtrhuje, že důvodem české vaječné drahoty jsou i další faktory, včetně cenové politiky obchodních řetězců, které v Česku čelí slabší vzájemné konkurenci než v řadě jiných zemích EU.

Celkově by letos měly potraviny zdražit v obchodech o zhruba šest procent. Jejich ceny tak porostou více než dvojnásobně v porovnání s obecnou inflací.

Obecnou inflaci bude naopak mírně tlumit vývoj cen v průmyslu. Tam totiž výrobní ceny letos v únoru nečekaně zabředly do meziroční deflace. Oproti loňskému dubnu klesly o 0,3 procenta. To svědčí částečně sice o určité stabilizaci ceny energií a dalších vstupů, zároveň – a zejména – ovšem o nedostatečné tuzemské i zahraniční poptávce po tuzemském průmyslovém zboží. Český průmysl se potácí už přes dva a půl roku, když jej sužují nadále poměrně vysoké ceny energií, poměrně vysoké úrokové sazby, problémy německé ekonomiky a nově také hrozba světové obchodní války.

Česká národní banka by mohla i v reakci na vývoj cen v průmyslu přistoupit k rychlejšímu než dosud předpokládanému snižování své základní úrokové sazby. Hlavním důvodem takového možného rychlejšího snižování ale bude snaha tlumit dopad světové obchodní války právě i na český průmysl.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom,Trinity Bank