Češi vs. Japonci. V čem se liší při obchodování?

Fintokei dlouhodobě působí na japonském i na českém a slovenském trhu. Jak si podle našich aktuálních zkušeností Češi a Slováci vedou v porovnání s Japonci? Jsou například konzervativnější.

 Jedním z nejvýrazných rozdílů mezi zmiňovanými národy je přístup k riziku. Zatímco Japonci se obecně chovají mnohem rizikověji a mají tendenci k hazardnějším rozhodnutím, Češi a Slováci jsou ve svém přístupu obezřetnější. I to je důvod, proč jsme kvůli japonským traderům museli upravit některá pravidla týkající se gamblingu.

Úspěšnost obou skupin traderů – těch z Česka a Slovenska i z Japonska – je přitom podle dat podobná. Zajímavým rozdílem je však délka, po kterou si obchodníci z Česka a Slovenska udrží svůj účet. Ti totiž zpravidla vydrží déle, což ukazuje na stabilnější přístup k obchodování.

Češi se chtějí učit

Zajímavý je i pohled na celkový počet aktivních traderů. Jak upozorňuje Ondřej Hartman z FXstreet, Česko je v tomto ohledu unikátní – na relativně malý počet obyvatel (přibližně 10 milionů) připadá nezvykle vysoká aktivita na trzích.

Rozdíl existuje v zájmu o vzdělávání. Zatímco Japonci obecně nevěnují tolik pozornosti edukaci v oblasti tradingu, Češi a Slováci naopak projevují o hlubší znalosti výrazný zájem. I to je jeden z důvodů, proč se s Fintokei v budoucnu plánujeme více zaměřit na vzdělávací aktivity právě ve střední Evropě.

Zhruba 20 % klientů, kteří obchodují s účtem ProTrader určeným pro nejzkušenější obchodníky, se dokáže propracovat k fundovanému účtu – tedy takovému, kde již obchodují s reálnými prostředky firmy. Ovšem pouze polovina z nich se nakonec dočká prvního výplatního dne (payoutu). Tento fakt jen podtrhuje, jak náročné a kompetitivní prostředí v tradingu panuje – a zároveň jak velkou roli hraje disciplína a právě kontinuální vzdělávání.

Japonci jsou pružnější

Japonští obchodníci jsou také velmi aktivní a zaměřují se hlavně na rychlé obchodní strategie, jako je intradenní obchodování nebo scalping, při nichž se pozice otevírají a uzavírají během minut či dokonce vteřin.

Oproti tomu čeští tradeři často volí klidnější přístup s menším množstvím obchodů – průměrně jich uskuteční zhruba 15 až 50 měsíčně, zatímco Japonci i několikanásobně více. Výjimkou není ani extrémní případ tradera Yusukeho, který za čtyři měsíce zvládl přes 550 obchodů a díky solidní úspěšnosti si přišel na výplaty v hodnotě zhruba půl milionu korun.

Japonci se navíc ukazují jako velmi přizpůsobiví. I když jejich styl obchodování nese vyšší rizika, jsou ochotni měnit své návyky a přistoupit na podmínky nutné ke splnění výzev. Tato schopnost přizpůsobit se pravidlům a pružně reagovat na požadavky ukazuje jejich flexibilitu, která je v tak náročném oboru, jakým je trading, klíčová.