Rozhoduje se o budoucnosti světové ekonomiky (video)

Lawrence H. Summers se domnívá, že nyní se v podstatě rozhoduje o tom, zda budou zachovány existující globální výrobní vertikály, které doposud znamenaly přínosy pro spotřebitele, „nebo zda se vrátíme tam, kde jsme se nacházeli před druhou světovou válkou.“

Zmíněný návrat zpět by podle ekonoma přinesl velké náklady pro USA i pro celý svět. Spojené státy přitom doposud prosazovaly fungování volného trhu a obchodu, což spotřebitelům přinášelo vyšší kupní sílu a nižší cenu dováženého zboží. Nyní zavádí extrémně vysoká cla, která leží výrazně nad úrovní, která byla zaváděna ve třicátých letech minulého století. Trhy na to reagují odpovídajícím způsobem, k tomu se řadí ztráty, které by nesli zaměstnanci a další.

Podle Summerse by tedy bylo moudré, kdyby vláda Spojených států „vycouvala“, k čemuž by podle Bloombergu došlo, když bylo ohlášeno pozastavení platnosti ohlášených cel. Summers se přitom domnívá, že současné dění nemá historický precedens, jeho výrazným rysem je totiž to, že nemíří k nějaké formě spolupráce. „A trhy k tomu hovoří mimořádně jasným způsobem. Někdy tomu tak není a jejich chování je těžké interpretovat. Ale tentokrát hovoří jasně.“

Summers dostal jako bývalý člen americké vlády dotaz, jak by se v ní choval nyní. Odpověděl, že rozhodující je v současné situaci chování prezidenta a jeho snaha by byla proto namířena tímto směrem. „Pokud prezident bude držet současný kurz, důvěra nebude, pokud jej změní, důvěra bude.“ K tomu dodal, že jsou také chvíle, kdy je namístě, aby vládní činitelé rezignovali, protože nesouhlasí s tím, jakým směrem prezident zemi vede. A také k tomu došlo třeba za vlády Nixona či Cartera. „Kdybych ve vládě pracoval ze prezidenta, který sleduje takhle nebezpečnou politiku, hodně bych přemýšlel, zda mám možnost to nějak změnit, nebo jestli je správné rezignovat,“ dodal ekonom.

Je možné, že by celní zátěž absorbovala hlavně firemní sektor a nedolehla by tolik na spotřebitele? Summers na to odpověděl, že to je bezesporu špatný předpoklad. Ekonomické studie zaměřené například na předchozí zvedání cel a jejich dopad na ceny praček ukazují, že cla se promítají hlavně do cen. K tomu ekonom dodal, že vedení firem jasně naznačuje, že cla budou promítat do cen. K tomu ekonom uvedl, že současné zvedání cel se výrazně liší od toho v prvním volebním období Donalda Trumpa. A to v „inflační psychologii“.

Během prvního období panovaly nízké inflační tlaky, zatímco nyní vládne úplně jiný vztah směrem k inflaci proto, že ekonomika má za sebou několik let vysoké inflace. A ekonomika se nachází ve stavu blízkém plné zaměstnanosti. K tomu jsou současná cla výrazně vyšší než ta předchozí. Existuje tak mnohem menší prostor, aby je absorbovali ziskové marže výrobců či prodejců.
 

Zdroj: Bloomberg