Evropská centrální banka sníží úrokové sazby o dalších 25 bb, rizikem je 50 bb (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Americké maloobchodní tržby podle našeho odhadu v březnu meziměsíčně stouply o jeden a půl procenta, a to v důsledku snahy nakoupit automobily ještě před zavedením cel. Naopak jejich výroba v březnu zkorigovala svůj silný únorový nárůst v důsledku čehož celá průmyslová produkce zřejmě meziměsíčně poklesla. Oproti tomu evropský průmysl díky snaze kupujících předzásobit se průmyslovými výrobky svou produkci o více než jedno procento zvýšil. Přispěje tak zřejmě k solidnímu růstu evropské ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku. Klíčovou událostí v eurozóně bude zasedání Evropské centrální banky. Ta podle naší prognózy sníží sazby o 25 bb, nelze však vyloučit ani 50bodový „cut“. Další dvojí uvolnění měnové politiky o 25 bb očekáváme v červnu a červenci. V česku budou zveřejněny ceny průmyslových výrobců. Ty by podle našeho odhadu měly v meziměsíčním i meziročním srovnání stagnovat.

Americký maloobchod i evropský průmysl solidně rostly

Ve Spojených státech bude zveřejněn výsledek březnových maloobchodních tržeb a průmyslové výroby. V obou případech budou hlavním hybatelem automobily. Jejich prodeje by měly maloobchodním tržbám dopomoci k meziměsíčnímu růstu o 1,5 %. Naznačuje to alespoň počet prodaných automobilů, který v březnu stoupl na 17,7 milionů z 16,0 milionů v únoru, zatímco za celý loňský rok prodeje v průměru dosahovaly 15,8 milionu. Odráží se zde snaha spotřebitelů se předzásobit a nakoupit auta ještě předtím, než jejich ceny stoupnou v důsledku zavádění cel. Do výsledku průmyslové výroby se naopak promítnou negativně. Zatímco v únoru jejich výroba vyskočila o 8,5 % meziměsíčně nahoru, v březnu čekáme korekci.

Klíčovou událostí v eurozóně bude zasedání Evropské centrální banky. Ta podle našeho odhadu sníží úrokové sazby o dalších 25 bb na 2,25 %, nemůžeme ale vyloučit ani 50bodový „cut“. Hlavním scénářem je však pouze 25bodové snížení, neboť se domníváme, že ECB nebude chtít vyslat signál, že je situace vážná. Zároveň jsme do našeho výhledu přidali další dvoje snížení úrokových sazeb, a to na červen a červenec, přičemž riziko je vzhledem k nejistotě vyplývající z celních válek vychýleno směrem k ještě většímu uvolnění měnové politiky. V nejbližším období bude převažovat hrozba nižšího hospodářského růstu a nižší inflace nad obavami z jednorázového zvýšení cenové hladiny v důsledku zaváděných cel. Ve střednědobém horizontu budou podle našeho názoru inflační tlaky sílit v důsledku uvolněnější fiskální politiky, nedostatku pracovní síly na trhu práce a v souvislosti s tím, jak bude opadat nejistota spojená s celními válkami. V důsledku těchto faktorů očekáváme v závěru příštího roku první zvýšení úrokových sazeb ze strany ECB s tím, že další takovýto krok by měl následovat v polovině roku 2027. Změnu v nastavení kvantitativního utahování nyní nepředpokládáme, nicméně jeho parametry by mohly být pozměněny, případně by celý proces pozastaven, pokud by se nervozita na finančních trzích prohlubovala.

Evropská únorová průmyslová výroba bude ovlivněnou snahou se předzásobit před zavedením cel. Po silném lednovém nárůstu o 0,8 % m/m tak očekáváme další vzestup, a to o 1,1 % m/m. Průmyslová výroba a zahraniční obchod tak podle našeho odhadu výrazně přispějí k růstu HDP v prvním čtvrtletí, zatímco domácí poptávka tempo svého růstu zřejmě výrazně zpomalí. Březnová inflace bude pravděpodobně potvrzena na úrovni předběžného odhadu, tedy 2,2 % y/y s malým rizikem revize na 2,1 %. Vliv cel na evropskou inflaci by vyplýval především z odvetných opatření EU. Ta jsou ale zatím marginální.

V Česku budou zveřejněny ceny průmyslových výrobců za březen. Ty by podle našeho odhadu měly v meziměsíčním i meziročním srovnání stagnovat. Slabá pozice průmyslu by měla nadále brzdit tuzemskou inflaci. Zatímco růst cen služeb setrvává nad dvouprocentním cílem centrální banky, ceny zboží by měly tento nepříznivý vliv na inflaci do velké míry kompenzovat.

Minulý týden ve znamení celních veletočů

Vstup do minulého týdne byl ve znamení vysoké rizikové averze. Donaldem Trumpem oznámená reciproční cla byla svým rozsahem pro trhy negativním překvapením. K tomu se přidala odveta ze strany Číny, která zavedla 34% cla na veškerý dovoz ze Spojených států. Reakce ze strany Donalda Trumpa na sebe nenechala dlouho čekat, když hned ve středu oznámil, že stávající cla na Čínu zvyšuje o dalších 50 %, tedy na celkových na 104 %. Ani to ale nebyl konec obchodních hrátek, když Čína v reakci na to uvalila na USA dodatečnou 50% celní sazbu. Na to Donald Trump zvedl čínská cla až na 145 %. Poté ale rozhodl, že se cla nebudou týkat telefonů, počítačů a další elektroniky či čipů, které představují velký podíl čínských dovozů do USA.

Zostřující se dění na světovém obchodním poli a narůstající obavy kolem vývoje ekonomiky USA vedly k oslabení amerického dolaru. Ten tak postupně přichází o svůj status měny bezpečného přístavu. V průběhu týdne ztratil 4 % na téměř 1,14 USD/EUR a je nejslabší od začátku roku 2022. Výrazný pád postihl akciové trhy, kdy v polovině týdne byly silně zasaženy zejména tituly farmaceutických společností. Ty byly dosud z celních opatření USA vyňaty. Prezident Trump však prohlásil, že zanedlouho uvalí výrazná cla i na ně. Zhoršení výhledu pro světovou ekonomiku jako celek pak tlačilo výrazně dolů cenu ropy. Ta se dostala na 60 dolarů za barel, zatímco ještě v lednu se obchodovala nad 75 dolary za barel. Negativním dopadům se nevyhnuly ani dlouhodobé americké úrokové sazby, které výrazně rostly (desetileté o 70 bb).

Ve čtvrtek si však Donald Trump vše rozmyslel a na reciproční cla ze strany USA vyhlásil 90denní odklad. V platnosti zůstala pouze plošná 10% sazba a vedle toho také specifická cla na automobily (včetně součástek), hliník a ocel ve výši 25 % (již dříve v platnosti) a také všechna cla na Čínu. Zpráva byla vzpruhou pro riziková aktiva, což se odrazilo i na evropských akciových trzích. Zmírnění obav také vedlo k nárůstu krátkodobých eurových úrokových sazeb. Nárůst na krátkém konci souvisel se snížením sázek na výrazné uvolnění měnové politiky ECB. Celkově ale zdaleka nedošlo k vymazání tržních pohybů od oznámení recipročních cel.

Z dat si zasloužila pozornost americká inflace. Ta v březnu zpomalila z 2,8 % na 2,4 % y/y, když tamní spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,1 % (vs +0,2 % v únoru). Jádrová inflace rovněž zpomalila, a to z 3,1 % na 2,8 % v březnu (+0,1 % m/m). V obou případech to bylo oproti analytickému konsensu výraznější zpomalení. To platilo i v případě cen průmyslových výrobců, které byly zveřejněny v pátek.

V Česku byla minulý týden publikována celá série dat z reálné ekonomiky. Průmyslová produkce po lednovém poklesu opět meziměsíčně solidně rostla. Pomohla jí k tomu především výroba automobilů a energetický průmysl. Díky nárůstu exportů aut a elektřiny pak zahraniční obchod dosáhl vyššího než očekáváného přebytku ve výši 35,5 mld. CZK. Stavebnictví přineslo smíšené výsledky, když pozemní stavitelství skončilo meziměsíčně opět v mínusu, zatímco to inženýrské solidně rostlo. Podrobněji jsme tato data komentovali zde https://bit.ly/3YfQTz1. Podíl nezaměstnaných osob v Česku v březnu v souladu s naším i tržním očekáváním poklesl na 4,3 % z únorových 4,4 %. Zlepšení však připadlo výhradně na vrub sezónním faktorům. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/42z4qEp. Tuzemská inflace v březnu setrvala na 2,7 % y/y, jak indikoval předběžný odhad z předchozího týdne. Stejně tak i jádrová inflace zůstala na únorové hodnotě ve výši 2,5 % y/y, když v meziměsíčním vyjádření stagnovala. Více zde: https://bit.ly/CPI_Mar25_CZ.

Vzhledem k vysoké rizikové averzi na globálních trzích zahájila česká měna minulý týden na nejslabší úrovni od loňského listopadu, když její kurz atakoval 25,30 CZK/EUR. V průběhu týdne ale ztráty odmazávala a v pátek se obchodovala za 25,13 CZK/EUR. Kromě zklidnění kolem celních válek korunu podpořily výroky centrálního bankéře Jana Procházky. Ten uvedl, že současná přestávka ve snižování úrokových sazeb může trvat déle než pouze jedno zasedání. Důvodem jsou podle něj přetrvávající proinflační rizika, vlivem kterých by měnová politika měla zůstat mírně restriktivní. Přesto určitý prostor pro další snížení sazeb podle něj stále existuje. V podobném duchu se vyjádřil pro deník Právo i guvernér ČNB Aleš Michl.

Zbytek regionu na tom byl o poznání hůře. Jak polský zlotý, tak maďarský forint sice s vyhlášením 90denního odkladu na zavádění cel odmazaly část svých ztrát z předchozích dní, záhy však o zisky přišly. Polský zlotý se v pátek obchodoval za 4,30 PLN/EUR, maďarský forint na 409 HUF/EUR, tedy kolem úrovní, kde týden zahajovaly.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám