BRKI, NRKI: Téměř polovinu úvěrů na bydlení splácí lidé od 35 do 44 let

Téměř polovinu hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření v Česku splácí lidé ve věku od 35 do 44 let. Osoby této věkové skupiny se zároveň v posledních letech čím dál více zadlužují krátkodobými úvěry. Na konci loňského roku byla v této kategorii průměrná výše dluhu na bydlení téměř 3,5 milionu korun na jednoho klienta. Vyplývá to z posledních dat, která shromažďují Bankovní a Nebankovní registr klientských informací.

Ve věkové kategorii od 35 do 44 let na konci loňského roku dosáhl objem dluhu z úvěrů na bydlení 1,29 bilionu korun. Je to 44 % z celkového objemu dlouhodobých úvěrů v ČR, který na konci minulého roku dosáhl výše 2,99 bilionu. Objem úvěrů na bydlení je v této věkové skupině téměř dvojnásobný než před 10 lety.

„Jde o skupinu dlužníků v produktivním věku, která je nejméně riziková, v posledních letech u ní ale narůstá objem úvěrů na spotřebu. Konkrétně se jedná o meziroční nárůst o 10 miliard na celkových 168 miliard korun ke konci 2024,“ říká Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI).

Bankovní registr klientských informací (BRKI) a Nebankovní registr klientských informací (NRKI) spolupracují s 21 bankami a 42 nebankovními společnostmi. Shromažďují informace o tom, jak fyzická nebo právnická osoba splácí či splácela své závazky v minulosti a v jaké výši. Registry pracují nejen s negativními informacemi o tom, zda se někdo opozdil se splátkou, ale také s pozitivními informacemi o včasném plnění závazků. „Podle posledních dat evidovaných v BRKI a NRKI banky a nebankovní společnosti schválí přes polovinu žádostí, zhruba třetinu zamítnou kvůli nesplácení závazků a přes 14 % žádostí odmítnou kvůli vysokému úvěrovému zatížení klienta,“ vysvětluje Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI).

Tempo růstu objemu celkového dluhu se začíná opět zrychlovat po útlumu, který byl zaznamenán v druhé polovině 2022 a v roce 2023. V minulém roce se objem dluhu meziročně zvýšil o 8,9 % na 3,6 bilionu korun.

Dluhy na bydlení, tedy hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, tvoří 83 % z celkového zadlužení obyvatelstva. Do výše objemu z úvěrů na bydlení se promítají rostoucí ceny nemovitostí i refinancování tříletých a pětiletých fixací z let, kdy byly nízké úrokové sazby. Největší část objemu dluhu na bydlení, zhruba 19 %, splácí obyvatelé Prahy. Naopak nejmenší podíl mají obyvatelé Karlovarského kraje, jejichž dluh z úvěrů na bydlení tvoří necelá 2 % z celkového objemu.