Více žen v politice? Změnu jednacího řádu Sněmovny veřejnost podporuje, kvóty nikoliv

Veřejnost je v názoru na zastoupení žen v politice rozdělena – 46 procent lidí ho považuje za dostatečné, 37 procent by si přálo změnu – vychází to z průzkumu agentury NMS Market Research. Větší podporu než kvóty má ve společnosti návrh na omezení délky řečnických vystoupení ve Sněmovně. Ten má podle navrhujících poslanců potenciál zlepšit podmínky pro rodiče v politice a otevřít politiku ženám.

Rovné zastoupení žen a mužů v politice je oblast, ve které Česko dlouhodobě zaostává – a problém přetrvává i v roce 2025. Práce v politice zůstává obtížně slučitelná s osobním životem, včetně péče o rodinu, a některé poslankyně proto oznámily, že v příštích volbách nebudou znovu kandidovat.

Obtížnou situaci žen v české politice potvrzují i mezinárodní srovnání, kde se Česko řadí až na 110. místo v politickém zmocnění žen ( Global Gender Gap Report 2024 ) a v rámci EU dosahuje podle index u EIGE (2024) jen 34,9 bodu ze 100 v oblasti moci (zastoupení žen v politice a rozhodovacích pozicích napříč politickou, ekonomickou a sociální sférou).

Mezinárodní srovnání vycházejí i z počtu žen v politice na centrální úrovni. V dubnu 2025 je zastoupení žen nejvyšší v Poslanecké sněmovně (25,5 procenta žen), dále v Senátu (21 procent žen). Ve Vládě ČR je průměrný podíl žen od vzniku vlády v roce 2021 nejnižší, a to 12,5 procenta. Proto jsme se zeptali české společnosti na to, jak vnímá aktuální zastoupení žen v politice a jaká řešení nedostatečného zastoupení žen v politice podporuje.

Ženy se necítí být v politice dostatečně reprezentované

Na otázku, zda lidé zastoupení žen v politice považují za dostatečné, lehce převažuje odpověď, že zastoupení žen dostatečné je. Myslí si to 43 procent populace. O něco menší část populace není s aktuálním zastoupením žen v politice spokojena (37 procent) a zbylých 20 procent nemá názor.

Zajímavý pohled přinese, pokud se na tento jev podíváme optikou žen a mužů. Počet žen v politice považuje za dostatečný čtvrtina žen, z mužů je to více než polovina. Ženy naopak častěji než muži na věc nemají názor.

„Vysvětlení, proč ženy častěji nemají názor na témata spojená s politickou reprezentací a s politikou celkově můžeme hledat například v nastavení jejich role ve společnosti. Ženám na sledování politického dění mnohdy nezbývá čas kvůli péči o děti, domácnost a starší členy rodiny, a politika tak stále zůstává spíše mužskou doménou. Kromě tohoto průzkumu to potvrzují i naše data pro iRozhlas z února 2025, kdy jsme zjišťovali názory veřejnosti na obstrukce ve Sněmovně. I v těchto datech vidíme, že se k tématu vyjádřilo více mužů než žen,“ vysvětluje autorka výzkumu Kristýna Kremličková z NMS.

Podobně jako se liší názory žen a mužů na aktuální zastoupení žen v politice, i voliči jednotlivých politických stran mají na tuto problematiku odlišné názory. Že je žen v české politice dostatek, si myslí zejména voliči Stačilo! (63 procent) a Motoristů sobě (62 procent). Více žen v české politice by naopak ocenili voliči Pirátů, SOCDEM a STAN.

Rozděleni kvótami? Ženy kvótám fandí častěji, většina mužů je proti

Minimální kvóty na zastoupení žen jsou nejčastěji zmiňovaným opatřením v debatách o rovnosti žen a mužů v

politice – a zároveň jedním z nejvíce polarizujících. Zatímco část veřejnosti je vnímá jako nástroj pro odstranění nerovností, jiní je odmítají jako zásah do rovnosti příležitostí.

Kvóty v současnosti fungují v řadě evropských zemí – například v Belgii mají ženy díky legislativním kvótám 41 % křesel v dolní komoře , v Itálii jich je díky kombinaci zákonných a stranických kvót v dolní komoře 32 %.

Proto jsme se v průzkumu zeptali i na postoj společnosti k zavedení minimálního zastoupení žen v PS pomocí kvót. Výsledky ukazují, že kvóty podporuje čtvrtina české populace, přičemž zhruba polovina populace je proti jejich zavedení.

„Kvóty jsou ve společnosti kontroverzní, ale zároveň otevírají důležitou debatu o rovnosti šancí. Když političky mluví o svých zkušenostech v politice, často zmiňují různé překážky a nepříjemnosti, které muži vůbec neřeší. A právě kvóty mohou být podle odborníků jedním ze způsobů, jak těmto rozdílným zkušenostem dát konkrétní jméno i řešení,“ říká autorka výzkumu Kristýna Kremličková z NMS.

I přesto že se jedná o kontroverzní téma, mají kvóty minimálního zastoupení žen v PS v některých skupinách společnosti podporu – a to zejména mezi ženami. Nejvýrazněji kvóty podporují ženy ve věku 18–34 let (40 procent). Statisticky významnou podporu mají i mezi voliči ANO (30 procent).

Omezení délky řečnických vystoupení v PS má podporu žen i mužů

Ačkoliv se česká společnost v názoru na kvóty neshodne, ve veřejném prostoru rezonují i jiná řešení, která mají potenciál usnadnit ženám vstup do politiky a zjednodušit sladění poslanecké práce s péčí o rodinu.

Jedním z těchto řešení je návrh změny jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který by omezil délku řečnických vystoupení jednotlivých poslanců. Předkládající poslanci si od návrhu slibují zefektivnění jednání Sněmovny a lepší skloubení poslanecké práce s rodinným životem. Návrh vznikl mimo jiné v reakci na dlouhé projevy opozičních poslanců v čase určeném pro změny programu dané schůze, které často vedou k protažení schůze do pozdních večerních hodin.

Z výzkumu NMS vyplývá, že omezení délky řečnických vystoupení v PS má podporu většiny lidí a je vnímáno jako krok správným směrem. Pro omezení by hlasovalo 56 procent české populace. Návrh by nepodpořilo 20 procent populace, zbylých 24 procent nemá vyhraněný názor. Na omezení délky projevů ve Sněmovně panuje shoda napříč muži a ženami ve všech věkových skupinách.

„Změna jednacího řádu Sněmovny je jednoduchý a praktický krok, pro který existují funkční příklady napříč Evropou.

Pomohla by sladit politickou práci s péčí o rodinu a otevřít politiku více ženám. Z našich dat pro iRozhlas z února 2025, kdy jsme zjišťovali názory veřejnosti na obstrukce ve Sněmovně, víme, že právě dlouhé projevy opozice lidé vnímají negativně. I v širším kontextu proto omezení délky řečnických vystoupení dává smysl,“ dodává autorka výzkumu Kristýna Kremličková z NMS.

Metodologie

Online průzkumu se zúčastnilo 1 013 respondentů. Sběr dat probíhal na reprezentativním vzorku online populace 18+ pomocí online dotazování od 28. února do 5. března 2025. Průzkum byl realizován na náklady agentury NMS Market Research.