Čína se Trumpa nelekla, na dovoz zboží z USA začíná platit clo 84 %

Čína začala uplatňovat clo 84 % na dovoz zboží ze Spojených států. Washington proti tomu od středy vůči dovozu z Číny uplatňuje 125% tarif. Ekonomové varují, že v důsledku ztráty konkurenceschopnosti vývozů hrozí úplné zastavení obchodní výměny mezi dvěma největšími ekonomikami světa, které se na globálním HDP podílejí více než 43 %.

Celní válku rozpoutal americký prezident Donald Trump už v únoru, když na dovoz z Číny uvalil 10% clo. Vzápětí přidal dalších 10 % a minulý týden v rámci velkého balíku recipročních cel "proti všemu a všem" přihodil dalších 34 %. Na to Čína zareagovala zrcadlovým opatřením a varovala, že pokud Washington chce situaci eskalovat, je připravená "bojovat do konce".

Když Peking nevyslyšel Trumpovu výzvu ke zrušení 34% recipročního cla, přišly tento týden Spojené státy s dalším 50% clem. To dohromady znamenalo už 104 %. Ani tím ale celní přestřelka neskončila. Peking ve středu oznámil, že slova o boji až do konce myslí vážně, a k 34 % přidal také 50 %. Dovoz z USA tak aktuálně čelí clu 84 %.

Středeční večer se pak stal okamžikem velkého obratu, když Donald Trump oznámil 90denní pozastavení recipročních cel nad základních 10 %. Čínu ale do rozhodnutí nezahrnul a naopak clo na její dovoz posunul na 125 %, protože Peking podle něj "nerespektuje světové trhy".

Sója a letadla vs. smartphony a notebooky

Vzájemná obchodní výměna mezi Spojenými státy a Čínou loni dosáhla zhruba 585 miliard dolarů. Z toho do USA z Číny proudilo zboží v hodnotě 440 miliard dolarů a opačným směrem produkty v hodnotě 145 miliard dolarů. To znamená deficit Spojených států 295 miliard dolarů odpovídající 1 % amerického HDP.

Cla jsou pro firmy na obou stranách bariéry obecně negativní ze dvou hlavních důvodů. Jednak podnikům doma zvyšují ceny vstupů pocházejících ze vzájemné obchodní výměny, jednak snižují konkurenceschopnost výrobků na zahraničním trhu. S tím společnosti mohou bojovat snížením marží nebo zvýšením cen, respektive kombinací obojího. Zdražení výrobků sice neovlivní marže, ale vede k celkově nižší poptávce.

Největší podíl na americkém vývozu do Číny loni měly sójové boby. Následovaly motory a letadla, integrované obvody, farmaceutické výrobky a ropa. Opačným směrem v největší míře proudily chytré telefony, notebooky, baterie, hračky a telekomunikační zařízení.

Obchodní války se ale nemusejí omezovat na dovozní cla. Čína například disponuje významnými zásobami kovů vzácných zemin, které jsou nezbytné při výrobě elektronických součástek, magnetů nebo laserů pro civilní i vojenské využití. Tento týden Peking oznámil přísnější kontrolu jejich vývozu, což lze podle některých analytiků vnímat jako varování Washingtonu před možností záměrného narušení dodavatelského řetězce při výrobě špičkové elektroniky.

Čína už kvůli clům Spojených států oficiálně zahájila spor u Světové obchodní organizace (WTO). Ta potvrdila, že od Pekingu obdržela žádost o konzultace. "WTO ale dlouhodobě pracuje velice pomalu, a dokonce stále pomaleji. Mimo jiné i proto, že samotné Spojené státy záměrně sabotují její činnost - od roku 2019, kdy byl u moci Donald Trump, odmítají jmenovat své zástupce do klíčového orgánu WTO, který rozhoduje obchodní spory, a letos v březnu Trumpova administrativa pozastavila placení svých příspěvků na činnost WTO (zpoždění v placení příspěvků mají přitom jen čtyři další země)," poznamenal ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.

Další články a videa najdete na www.investicniweb.cz