Inflace okradla české domácnosti o deset let růstu spotřeby
Přibližování české ekonomiky průměru EU se zastavilo. Reálná spotřeba domácností se vrátila o dekádu zpět.
Jak už se stalo tradicí, vydal Eurostat na konci loňského roku rozsáhlý soubor dat zachycujících vývoj cenové hladiny. Díky těmto datům je mimo jiné možné vyjádřit hrubý domácí produkt a jeho složky v paritě kupní síly. Můžeme tak srovnat jednotlivé země EU a jejich ekonomickou sílu, a sledovat také průběh konvergence chudších ekonomik k průměru EU.
Český hrubý domácí produkt na hlavu vyjádřený v paritě kupní síly v roce 2023 dosáhl 90 % průměru EU. Došlo k mírnému posunu vzhůru, ale i tak je patrné, že česká ekonomika stále ztrácí oproti pozici, kterou měla před rokem 2020. V roce 2019 jsme například byli na 95 % průměru EU. Důvodem je, že v posledních několika letech česká ekonomika rostla ve srovnání s ostatními členy EU podprůměrně, zatímco do roku 2020 jsme většinu zemí Unie předháněli. Mezi zeměmi, které do EU vstoupily po roce 2000, byly v roce 2023 před Českem Malta (107 % průměru EU), Kypr (97 %) a Slovinsko (92 %). V rámci této skupiny také pouze Česko spolu s Estonskem spadly v roce 2023 na horší pozici než měly v roce 2019.
Zatímco u hrubého domácího produktu konvergence v posledních letech „jenom“ zpomalila, na skutečné reálné spotřebě na osobu v Česku se inflace v letech 2022 a 2023 projevila výrazně negativně. V roce 2023 dosáhla reálně spotřeba na osobu v Česku 81 % průměru EU, což je nejméně od roku 2014. Přitom v roce 2019 se tento ukazatel dostal až na 88 %. Česko také na předpandemickou úroveň ztratilo nejvíce z novějších členských zemí (2 procentní body ztratilo Estonsko a 1 p. b. Litva). Pro Česko je typické, že je v tomto vyjádření spotřeba na hlavu nižší než HDP na hlavu. V roce 2023 ale byl tento rozdíl největší od roku 2009.
Česko také z hlediska konvergence skutečné individuální spotřeby zaujímá mezi novějšími členskými zeměmi průměrnou pozici. Před námi byly v roce 2023 Kypr (přesně na průměru EU), Malta (90 %), Litva (88 %), Rumunsko (86 %), Slovinsko (85 %) a Polsko (83 %).
Skutečná individuální spotřeba na osobu v zemích EU v roce 2023 (reálně, průměr EU = 100)

Zdroj: Eurostat
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Inflace - 2020, míra inflace a její vývoj v ČR , Meziroční inflace v %
- Spotřeba paliva - kalkulačka
- Výpočet čisté mzdy v roce 2021 i v předchozích letech, změny v roce 2021
- Kurzy ČNB - Kurzovní lístek České Národní Banky
- Kurzovní lístek Česká spořitelna, Kurzovní lístky bank
- Volná místa region Česká Lípa - Volná pracovní místa Česká Lípa
- Podnikání v České republice
- USD, americký dolar - převod měn na CZK, českou korunu
- Česká pošta - ceník poštovného 2020
- UAH, ukrajinská hřivna - převod měn na CZK, českou korunu
- GBP, britská libra - převod měn na CZK, českou korunu
- CZK, česká koruna - převod měn na EUR, euro
Prezentace
10.08.2026 Jak si užít letní zahradu i během…
04.08.2026 CFD – jak obchodovat bezpečně a s přehledem
30.07.2026 V nejistých trzích roste zájem o CFD.
Okénko investora

Tomáš Bára, Crypto4me
Přichází MiCA 2.0? EU přezkoumává pravidla pro DeFi, staking, NFT a kryptopůjčky

Štěpán Křeček, BHS

Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Oživení zlatého býka: zlato na začátku srpna vystoupalo na více než sedmitýdenní maximum

Miroslav Novák, Citfin
Japonská centrální banka intervencemi posílila jen. Ale na jak dlouho?

Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Letní výprodej zlata pokračuje: Příležitost k nákupu za dobrou cenu?

Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři