Průmyslu i zahraničnímu obchodu pomohla auta (Analýza makroindikátorů)

Po lednovém poklesu únorová průmyslová produkce opět meziměsíčně solidně rostla. Pomohla jí k tomu především výroba automobilů, která byla oproti lednu vyšší o více než osm procent. Dařilo se i energetickému průmyslu, jehož výstup stoupl o téměř sedm procent. Díky nárůstu exportů aut a elektřiny pak zahraniční obchod dosáhl vyššího než očekáváného, přebytku ve výši třiceti pěti miliard korun. Vyhlídky pro nadcházející měsíce jsou však vzhledem celním válkám značně nejisté a hrozí jak zhoršení průmyslové produkce, tak i zahraničního obchodu. Stavebnictví přineslo smíšené výsledky, když pozemní stavitelství skončilo meziměsíčně opět v mínusu, zatímco to Inženýrské solidně rostlo.

Průmyslová výroba se po lednovém poklesu oklepala a v únoru meziměsíčně vzrostla o 1,7 %. V meziročním srovnání byla ale nižší o 1,4 %, což primárně souviselo s nižším počtem pracovních dní v letošním únoru oproti loňskému. Ve srovnání s tržním konsensem se jednalo o pozitivní překvapení, když medián odhadů předpokládal pokles o 2,6 %, zatímco náš odhad byl na úrovni -3,5 %.

Oproti našemu očekávání šel rozdíl na vrub kalendářních a sezónních vlivů a také revizí, když jsme odhadovali meziměsíční nárůst průmyslové produkce o 1,5 %. Po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní byla průmyslová produkce v únoru meziročně vyšší o 1,5 %. Tuzemskému průmyslu mohla snaha o předzásobení před začátkem platnosti cel nahrávat do karet. Může se tak jednat o dočasný impuls. Oznámená cla ze strany USA by měla mít zásadní negativní dopad na domácí vysoce exportně orientovaný průmysl, a to nejen kvůli automobilovému průmyslu.

Výroba ve zpracovatelském průmyslu v únoru meziměsíčně vzrostla o 1,2 % a oproti loňskému únoru stagnovala. Dominantní vliv na to měla vyšší výroba aut, která se oproti lednu zvýšila hned o 8,2 %. Předstihové indikátory sentimentu z automobilového průmyslu přitom stále ukazují na zvýšené vyhlídky ohledně produkce do budoucna. Do toho ovšem výrazně promluví oznámená cla na dovoz aut (v platnosti od 3. dubna) a autodílů (od 3. května). Přímý dovoz výstupů z automobilového průmyslu ale tvoří jen malou část vývozů do USA (necelá 4 %). Dominantními artikly vývozu průmyslových výrobků do USA jsou stroje a zařízení, počítače, elektronické a optické přístroje. Přestože pouze 3 % celkového vývozu míří do USA tak optikou vývozu přidaného hodnoty se zohledněním nepřímých kanálů skrze zahraniční subdodavatele (v tomto případě primárně Německo) představuje americký trh pro české průmyslníky jednu z nejvýznamnějších destinací. Podle dat OECD z roku 2020 tento podíl činil zhruba 6 %.

K vyšší výrobě v únoru významně přispěl i energetický průmysl, kde výroba meziměsíčně vzrostla o téměř 7 %. To naznačovaly i vysokofrekvenční data z elektrické sítě. Vyšší výroba pravděpodobně souvisela s netradičně chladným počasím v únoru. Další nárůst v březnu tak nelze očekávat, naopak by mohlo dojít k mírné korekci.

Hodnota nových zakázek byla v únoru meziročně nižší o 1,3 %, oproti lednu se ovšem zvýšila o 3,1 %. Podobně jako na výrobní straně na tom měl výrazný podíl automobilový průmysl, kde se hodnota nových zakázek meziměsíčně zvýšila o více jak 10 %. Celkově je ale vývoj zakázek volatilní a obecně stále platí, že průmyslníky trápí především nízká poptávka po jejich vstupech. To je nyní navíc umocněno zvýšenou nejistotou a eskalací napětí v globálním obchodě.

Nedojde-li v březnu k velmi výraznému propadu, což předstihové indikátory nenaznačují, tak průmyslová produkce v prvním letošním čtvrtletí mezičtvrtletně pravděpodobně vzroste poté, co vloni setrvale klesala. To by ovšem jen znamenalo korekci špatného výkonu v závěru loňska. Navíc dočasný impuls může nabízet i zmíněné předzásobení. Do budoucna naopak dominují negativní rizika spojena s obchodními válkami a zvýšená nejistota, která může vzít podobu výrazně negativního šoku do sentimentu a vést podniky k pozastavení investiční činnosti.

Zahraniční obchod překvapil výrazným přebytkem

Bilance zahraničního obchodu v únoru překvapila výrazným přebytkem ve výši 35 mld. CZK, zatímco tržní konsensus počítal s 22 mld. CZK. I tak ale za výsledkem za stejný měsíc loňského roku o 0,5 mld. CZK zaostala. Celkově je však výsledek velmi dobrý. Podpořil ho především meziročně vyšší přebytek obchodu s automobily (9,6 mld. CZK). Jejich export byl ve srovnání s loňským rokem o 6 % vyšší. Vyššího přebytku dosáhl i obchod s elektřinou (2,6 mld. CZK). Zároveň, díky vývoji cen na světových trzích, došlo k poklesu deficitu obchodu s ropou a zemním plynem (o 2,7 mld. CZK). Nepřiznivý vliv na celkovou bilanci měl naopak pokles kladného salda s elektrickými zařízeními (o 5,2 mld. CZK) a prohloubení deficitu obchodu s chemickými látkami a přípravky (o 1,9 mld. CZK). Hrozba zavádění cel se na přímém vývozu do Spojených států nijak zásadně neodrazila. Výsledek korespondoval s vývojem v posledních 12 měsících.

Od začátku letošního roku bilance zahraničního obchodu dosáhla přebytku 56,6 mld. CZK, což představovalo meziroční zlepšení o 13,5 mld. CZK. Vývoz byl meziročně vyšší o 6,4 %, dovoz pak o 4,9 %. Za celý letošní rok náš odhad počítal s přebytkem zahraničního obchodu ve výši 127 mld. CZK po loňských 225 mld. CZK. Navrhovaná cla ze strany Spojených států však zřejmě povedou k horšímu výsledku. Přímá expozice do Spojených států je sice nízká (3 %), exporty ze strany EU do USA však činí 20 % a tak by Česká republika byla zřejmě významně zasažena přes tento kanál.

Na inženýrském stavitelství jsou vidět první známky oživení

Začátek letošního roku zastihl stavební produkci v útlumu. První dva měsíce letošního roku byly totiž po sezónním očištění ve znamení meziměsíčního poklesu; podle našeho propočtu po lednových -1,2 % to v únoru bylo -0,6 %. Ovšem zatímco v lednu se na poklesu podílely obě hlavní položky – pozemní i inženýrské stavitelství – v únoru znatelně poklesla produkce v pozemním stavitelství (-3,6 % m/m), v případě toho inženýrského byl vykázán vzestup o silných 4,8 % m/m.

Z meziročního pohledu stavební produkce od loňského listopadu nepřetržitě roste, tedy již čtyři měsíce v řadě. I když v únoru činil meziroční růst pouhých 0,9 % o lednových 7,1 %. Důvodem byla zejména vysoká statistická základna loňského roku. Zatímco v případě pozemního stavitelství produkce v únoru vzrostla ve srovnání s loňským únorem o 0,7 %, u inženýrského stavitelství to bylo +1,3 %.

U inženýrských staveb je patrné zlepšení situace. Z úrovňového pohledu se jejich objem v únoru vyšplhal na nejvyšší hodnotu od dubna 2022. Zde je možné dát lepší výsledky do kontextu vyšších veřejných výdajů směrem do infrastrukturních investic. Naproti tomu u pozemního stavitelství je zřejmá přetrvávající stagnace, a to jak kvůli obecné ekonomické nejistotě, tak i kvůli stále relativně restriktivní měnově politice a dražšímu financování.

Statistiky vydaných stavebních povolení za únor potěšily, i když byly ovlivněny povolením většího počtu velkých staveb (s rozpočty nad 1 mld. Kč). Meziroční nárůst orientační hodnoty povolených staveb činil vysokých 30,2 %. I po očištění o velké stavby ale růst činil více než solidních cca 10 %.

Rezidenční sektor zůstává utlumen, možná ale vidíme první náznaky zlepšení. Počet dokončených bytů byl ve srovnání s loňským únorem nižší o téměř 50 %, v případě bytových domů činil propad dokonce 51,6 %. Povzbudivější jsou ale statistiky o počtu nově zahájených staveb bytů. Zde byl zaznamenán nárůst o 40,1 %, o to primárně bytových domů (+237,8 %!).

Důvěra v sektoru se nicméně pomalu, ale jistě zvedá. Dle březnového konjunkturálního průzkumu byl sentiment ve stavebnictví nejvyšší od července 2022. Po loňském celoročním poklesu celkové stavební produkce o 1,4 % očekáváme pro letošní rok růst o necelá dvě procenta. Pomoci by měly zejména nižší náklady na financování díky meziročně nižším úrokovým sazbám a s tím související vyšší investiční aktivita.