Bankovní rada na svém březnovém měnovém zasedání ponechala úroky beze změny, repo sazbu na úrovni 3,75 %, v souladu s očekáváním finančního trhu

Jde o druhou pauzu ve stávajícím cyklu snižování úroků – poprvé ČNB ponechala své úroky beze změny loni v prosinci.

Repo sazba ČNB se na své aktuální úrovni 3,75 % již přibližuje úrovni dlouhodoběji neutrální, rovnovážné úrokové sazby, jež je odhadována v pásmu 2,75 % až 3,50 %.

Scénář stability úrokových sazeb pro březnové jednání naznačilo v uplynulých týdnech hned několik členů bankovní rady: jak vzhledem ke zprávám z české ekonomiky, tak vzhledem ke globálnímu dění a nejistotám.

Očekáváme, že ČNB letos sníží své úroky ještě dvakrát, a to na květnovém a srpnovém zasedání, a repo sazba by se následně mohla po delší dobu ustálit na úrovni 3,25 %.

ČNB na svém březnovém měnovém zasedání ponechala repo sazbu beze změny na úrovni 3,75 %, přičemž očekávání stability úrokových sazeb na finančním trhu jednoznačně dominovala.

Česká centrální banka tak, podobně jako v loňském závěrečném čtvrtletí, snížila úrokové sazby v letošním prvním čtvrtletí pouze jednou.

Vzhledem k aktuální úrovni úrokových sazeb ČNB a vzhledem ke globálním nejistotám je tato opatrnost centrální banky pochopitelná a trh pauzu v cyklu snižování úroků pro březnové zasedání bankovní rady očekával.

I tak je ČNB ve středoevropském regionu jedinou centrální bankou, která úrokové sazby v letošním 1. čtvrtletí snížila.

Z pohledu centrální banky je asi důležité to, že růst HDP České republiky byl v loňském závěrečném čtvrtletí silnější, než se čekalo, a nad odhadem ČNB byl také růst spotřeby domácností.

Růst mezd byl v závěru loňského roku též nad odhadem centrální banky.

Tyto faktory vesměs hovoří pro opatrnost při dalším uvolňování měnové politiky a samy o sobě byly argumentem pro březnovou pauzu v cyklu snižování úroků.

Inflace v české ekonomice se i nadále vyvíjí příznivě: meziroční inflace v únoru klesla z 2,8 % na 2,7 % a byla tak blízko odhadu centrální banky, jádrová inflace na úrovni 2,5 % pak zcela odpovídala prognóze ČNB.

Celková meziroční inflace by se měla zmírňovat i v dalších měsících a měla by nabídnout prostor pro další opatrné snižování úrokových sazeb ČNB.

Posílení koruny, pozorované v uplynulých týdnech, by samo o sobě bylo argumentem pro snížení úroků již na březnovém zasedání bankovní rady.

ČNB ve své prognóze z počátku února očekávala průměrný kurz koruny vůči euru pro 1. i. 2. čtvrtletí na úrovni 25,20, zatímco aktuální kurz se pohybuje v oblasti 24,90 za euro.

Vedle kurzu koruny ale do úvah bankovní rady vstoupil silnější než očekávaný růst HDP, spotřeby domácností či mezd v české ekonomice, což jsou argumenty hovořící spíše pro stabilitu úrokových sazeb.

Pro opatrnost při nakládaní s úrokovými sazbami hovoří zejména vnější faktory, počínaje zmenšujícími se sázkami na další pokles úroků ECB a konče řadou geopolitických nejistot, ať již jde o hrozbu cel ze strany USA anebo o perspektivu vyšších evropských rozpočtových výdajů na obranu.

Březnová pauza v procesu snižování úrokových sazeb je druhou takovou pauzou ve stávajícím cyklu: ČNB tím chce naznačit, že snižování úroků nemůže trvat věčně, a že se chystá spíše na jemné ladění v rámci hledání úrovně, na níž by se úrokové sazby mohly stabilizovat po delší dobu.

Kroky ČNB na poli úrokových sazeb jsou veřejností bedlivě sledovány mimo jiné z důvodu možných dopadů na vývoj sazeb u hypotečních úvěrů.

Zde platí konstatování, že úroky u nových hypoték klesají jen mírně, v únoru dle údajů České bankovní asociace zhruba na 4,7 % poté, co lednová úroveň činila necelých 4,8 %.

Pro srovnání: loni v únoru činila průměrná úroková sazba u nových hypoték zhruba 5,3 %.

Je dobré si připomenout, že na sazbu u hypoték má vliv nejen vývoj úrokových sazeb ČNB, ale výrazně se zde propisuje také vývoj delších sazeb na kapitálovém trhu, zejména výnosů korunových vládních dluhopisů, kde je meziroční pokles buď zcela nevýrazný anebo dokonce dochází k jejich meziročnímu růstu, což platí o výnosech vládních dluhopisů s delší splatností.

Trh nyní bude vyčkávat na tiskovou konferenci bankovní rady, kde bude zveřejněno jak skóre dnešního hlasování o nastavení úroků, tak úvahy bankovní rady ohledně jejich dalšího směřování.

Očekáváme, že ČNB letos úroky sníží alespoň jednou, náš hlavní scénář počítá dokonce s dvojím poklesem úroků, vždy o čtvrt procentního bodu.

ČNB by úroky mohla snížit v květnu a v srpnu, tedy vždy na zasedáních bankovní rady, na kterých bude k dispozici čerstvá prognóza vývoje české ekonomiky včetně vývoje inflace.

V srpnu by repo sazba ČNB mohla dosáhnout úrovně 3,25 % a na této úrovni se hlavní úrok české centrální banky může na delší dobu stabilizovat.

Radomír Jáč

hlavní ekonom

Generali Investments CEE

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.