Zájem o zapojení do programu Erasmus+ a Evropský sbor solidarity roste

Zdroj: Canva.com

Dům zahraniční spolupráce (DZS), národní agentura pro mezinárodní vzdělávání a výzkum uzavřel první kolo výzvy o grant v programech Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Ačkoli byl pro Česko vyčleněn doposud největší rozpočet, nedokáže pokrýt trvale rostoucí poptávku.

Pro letošek bylo Česku pro projekty Erasmus+ přiděleno 103,65 milionu eur, z čehož 92,4 milionu eur je určeno na projekty zahraničních výjezdů (1415 žádostí) a 10,9 milionu eur na mezinárodní partnerství (359 žádostí), která se zaměřují na sdílení dobré praxe, vývoj nových metodik a posilování kapacit institucí.

Zájem o zahraniční výjezdy se projevuje dlouhodobě ve vysokoškolské oblasti, v rámci níž se do programu Erasmus+ zapojují všechny veřejné vysoké školy i řada soukromých institucí. To se projevuje i na počtu vyjíždějících vysokoškoláků, který od roku 2021 (kdy v důsledku pandemie onemocnění covidu došlo k propadu) neustále stoupá. Minulý rok už to bylo kolem 9,5 tisíce studentů. Rozšiřují se i možnosti výjezdů. Stále populárnější jsou mezi univerzitami tzv. Kombinované intenzivní programy (BIP) pro studenty i zaměstnance. Ty spojují fyzický výjezd v délce min. 5 dní a virtuální mobilitu bez časového omezení. Na projektu se podílí vždy alespoň 3 instituce ze 3 zemí zapojených do programu Erasmus+. Od spuštění programu v roce 2021 zájem ze strany institucí vytrvale roste: ve výzvě v roce 2021 bylo realizováno 45 projektů, v roce 2022 již 65 a v zatím poslední výzvě 2023 je plánováno zatím 138 projektů.

DZS zároveň již dlouho eviduje zvyšující se poptávku ve školním a odborném vzdělávání, která převyšuje nabídku o více než 90 %. “Navýšení rozpočtu by nám umožnilo lépe reagovat na rostoucí zájem škol a organizací a zároveň podpořit další rozvoj programu. Odhadujeme, že ideální by bylo trojnásobné až pětinásobné navýšení, které by odpovídalo skutečné poptávce a potřebám v oblasti vzdělávání”, vysvětluje ředitel DZS Michal Uhl.

Program Erasmus + podporuje nejen výjezdy žáků a studentů za studiem či na pracovní stáže, ale také výjezdy učitelů. Jedním z klíčových opatření je zjednodušený proces žádostí prostřednictvím akreditací (získaní statusu zkušeného žadatele) a vytvářením zastřešujících partnerství, například na úrovni kraje. „Akreditace Erasmus+ pro koordinátory regionálních konsorcií umožňuje vést skupinu škol se společným plánem zahraničních výjezdů, aniž by jednotliví členové museli mít vlastní akreditaci. Díky stabilnímu financování a systémové podpoře mohou školy plánovat mezinárodní aktivity s větší jistotou,“ říká Pavlína Kroužková, vedoucí sekce školního a odborného vzdělávání DZS.

Erasmus+ není jen pro vysoké školy

Výrazný nárůst zájmu o mezinárodní výjezdy evidují i instituce celoživotního vzdělávání, jejichž zapojení vzrostlo o 22 % oproti loňsku. Na odborné stáže, školení nebo jobshadowing nejčastěji vyjíždějí zaměstnanci knihoven, galerií, muzeí, sociálních podniků či neziskových organizací. „Zahraniční zkušenost je klíčová pro profesní rozvoj v každém věku. Zaměstnanci si během výjezdů rozšiřují dovednosti, které po návratu předávají kolegům, čímž se zlepšuje kvalita vzdělávání veřejnosti a fungování celé organizace,“ říká Roman Klepetko, náměstek ředitele a vedoucí sekce vysokoškolského a celoživotního vzdělávání v DZS.

V rámci programu mohou být finančně podpořeni lidé a organizace aktivní v neformálním vzdělávání mládeže. O grant žádali v rámci projektů podporujících výjezdy mladých lidí ve věku 13 až 30 let. Dále mohou takto vyjet do zahraničí i pracovníci s mládeží bez omezení věku. Jinou variantou je program DiscoverEU – jízda k začlenění, který umožňuje mladým lidem s omezenými příležitostmi vyjet na cestu po Evropě nebo Aktivity participace mládeže umožňující mladým lidem zapojit se do občanského života na lokální i nadnárodní úrovni.

Na rozdíl od všech ostatních sektorů v oblasti neformálního vzdělávání mládeže zbývají finanční prostředky na projekty zahraničních výjezdů. Zájemci budou moci žádat o finanční podporu pro tyto projekty ještě v rámci podzimního kola výzvy 1. října. Sledujete naší speciální stránku, kde postupně zveřejníme také termíny seminářů a konzultací pro žadatele.

Evropský sbor solidarity

Podporu na solidární projekty či dobrovolnické aktivity nabízí program Evropského sboru solidarity. Ten umožňuje mladým lidem podílet se na řešení společenských problémů na národní úrovni a měnit své okolí k lepšímu skrze solidární projekty, které se mohou věnovat čemukoliv - od podpory inkluze až po opravu místního kostela.

Díky dobrovolnickým projektům mohou také vyjíždět z Česka do Evropy a dál mladí dobrovolníci, anebo naopak mohou české organizace přijímat dobrovolníky ze zahraničí. Na podporu aktivit v rámci druhého největšího evropského programu bylo zatím přiděleno téměř2,8 milionů eur. I zde je zájem ze strany českých organizací v přijímání zahraničních dobrovolníků značný. Čerpání rozpočtu pro dobrovolnické projekty se každým rokem zvyšuje, minulý rok byl využit téměř ze 100 %.

Centralizované aktivity a další kolo výzvy

Pokud jste svoji žádost nestihli poslat do termínu prvního kola výzvy, stále budete mít u některých aktivit možnost podporu získat. Pro tzv. centralizované aktivity, které spravuje Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu (EACEA), jsou vypsány i pozdější termíny (jde např. o Erasmus Mundus, Jean Monnet, Evropská mládež spolu a mnohé další.). Zároveň bude možné pro projekty mezinárodní spolupráce – a v oblasti mládeže rovněž pro projekty výjezdů – získat podporu v rámci podzimního kola výzev. Sledujete speciální stránky pro projekty Erasmus+ a Evropský sbor solidarity.

Další kroky a budoucnost obou programů

Jako všechny národní agentury i DZS nyní vstupuje do fáze hodnocení žádostí, ve které dohlíží na to, aby celý proces hodnocení probíhal nestranně a v souladu s pravidly Evropské komise. Všechny přijaté žádosti nyní procházejí důkladnou formální kontrolou a obsahovým hodnocením. Cílem DZS je nyní zabezpečit výběr kvalitních projektů s ohledem na jejich projektové řízení, stanovené cíle a celkový dopad na společnost.

Na evropské úrovni se rozbíhá debata o rozpočtu pro následující sedmiletý rámec programu (2028–2035). Ten současný (2021–2027) disponuje rozpočtem přes 26 miliard eur pro všechny země zapojené do Erasmus+, přičemž jeho výše v dalších letech bude záviset na strategických prioritách Evropské komise. Dosavadní trend potvrzuje, že poptávka po mezinárodním vzdělávání stále roste. Evropská komise nyní otevírá veřejnou diskusi o budoucím financování evropských programů. Veřejnost, organizace i jednotlivci se mohou zapojit do debaty o rozpočtu EU a prioritách na budoucí programové období. Program Erasmus+ představuje jeden z klíčových nástrojů, který pomáhá Evropské unii a tím i celé Evropě zvyšovat svoji konkurenceschopnost na globálním poli a také posiluje evropskou sounáležitost. Proto se jedná obzvláště v kontextu nejnovějších geopolitických změn o zásadní debatu, jejíž výsledek přímo ovlivní naší budoucnosti. Více informací je k dispozici na webu Evropské komise: New European Budget.