Průzkum potvrzuje, že Evropané chtějí, aby je EU ochránila a jednala jednotně

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová uvedla: „Dvě třetiny Evropanů si přejí, aby EU hrála větší roli v jejich ochraně. Toto je jasná výzva k akci, na kterou odpovíme. Evropa musí být silnější, aby se naši občané cítili bezpečněji. Evropský parlament zajistí, že každý návrh, který se bude projednávat, bude natolik odvážný a ambiciózní, aby odpovídal závažnosti hrozeb, kterým Evropa čelí. Evropa musí začít ihned konat, jinak hrozí, že bude brzy převálcována.“

Dvě třetiny občanů EU (66 %) si přejí, aby EU hrála důležitější roli v jejich ochraně proti globálním krizím a bezpečnostním rizikům. Tento pohled převažuje zejména mezi mladšími respondenty. Na národní úrovni se pak výsledky týkající se silnější role EU pohybují na škále od 87 % ve Švédsku až k 47 % v Rumunsku a 44 % v Polsku. V ČR tímto způsobem odpovědělo 50 % dotázaných.

Skoro tři čtvrtiny občanů EU (74 %) věří, že jejich země těží ze členství v EU. Jedná se o nejvyšší zaznamenaný výsledek v rámci průzkumu Eurobarometr od roku 1983, kdy se tato otázka objevila v dotazníku poprvé. Respondenti zmiňují, že hlavním důvodem, proč je členství považováno za prospěšné, je přínos EU k udržení míru a posílení bezpečnosti (35 %), což zapadá do aktuálního kontextu. V Česku se čísla mírně liší. 65 % dotázaných věří, že Česko má z členství v EU užitek, zatímco v otázce přínosu EU k udržení míru a posílení bezpečnosti je číslo o 5 procentních bodů vyšší než průměr EU (40 %).

Mezi občany EU také panuje shoda, že by členské státy EU měly být jednotnější, aby čelily současným globálním výzvám (89 %), a že by Evropská unie měla mít k dispozici více prostředků k vypořádání se s výzvami v budoucnu (76 %). Dotázaní v Česku odpovídali podobným způsobem. S jednotnější EU souhlasí 78 % občanů a větší dostupnost prostředků k vypořádání se s budoucími výzvami podporuje 63 % českých dotázaných.

Občané očekávají od EU, že posílí bezpečnost a obranu a podpoří konkurenceschopnost

V rychle se měnícím geopolitickém prostředí byly obrana a bezpečnost (36 %) spolu s konkurenceschopností, ekonomikou a průmyslem (32 %) označeny jako oblasti, na které by se EU měla soustředit nejvíce, aby posílila své postavení ve světě. Tato témata se probírala na summitu Evropské rady, který proběhl minulý týden, kde předsedkyně parlamentu vyzývala k rychlejším činům a ambicióznějším plánům.

Zmíněné výsledky týkající se obrany a bezpečnosti se znatelně nelišily od výsledků z přelomu února a března 2024. U konkurenceschopnosti, ekonomiky a průmyslu se však výsledek zvýšil o pět procentních bodů. Dotazovaní dále zmiňovali energetickou nezávislost (27 %), potravinové zabezpečení a zemědělství (25 %) a vzdělání a výzkum (23 %). Ve stejném pořadí uvádí priority, na něž by se měla EU zaměřit, i čeští respondenti. Ti na prvních třech příčkách jmenovali obranu a bezpečnost (41 %), podporu konkurenceschopnosti (39 %) a energetickou nezávislost (38 %), jejíž důležitost je pro Čechy v evropském srovnání výrazně nadprůměrná. Mezi další priority zařadili čeští respondenti potravinové zabezpečení a zemědělství (24 %), vzdělání a výzkum (18 %) a hodnoty EU včetně demokracie a ochrany lidských práv (18%).

Ekonomické a bezpečnostní otázky také patří mezi hlavní témata, která by podle občanů měl Evropský parlament řešit prioritně. V tomto ohledu čtyři z deseti Evropanů zmiňují inflaci, zvyšující se ceny a životní náklady (43 %), dále pak obranu a bezpečnost EU (31 %), boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (31 %) a podporu ekonomiky a vytváření nových pracovních míst (29 %). Inflace, zvyšující se ceny a životní náklady jsou hlavní priority napříč všemi věkovými skupinami, přičemž nejvyšší čísla byla zaznamenána v Portugalsku (57 %), Francii (56 %), na Slovensku (56 %), v Chorvatsku (54 %) a v Estonsku (54 %). Inflace, zvyšující se ceny a životní náklady (47 %), spolu s obranou a bezpečností (43 %) se i v ČR umístily na prvních dvou místech. Třetí místo v Česku zaujala nezávislost EU v oblasti průmyslu a energetiky (37 % oproti evropskému průměru 13 %), zatímco čtvrté místo připadlo tématu migrace a azylu (28 % oproti 22 % v EU).

Jak bylo patrné z předešlého průzkumu Evropského parlamentu, inflace a životní náklady hrály velikou roli v posledních evropských volbách, přičemž ekonomická situace je stále jednou z hlavních obav mnoha Evropanů. Třetina dotázaných (33 %) očekává, že se jejich životní úroveň v následujících pěti letech sníží, což je o sedm procentních bodů více než v červnu a červenci 2024. Tento trend lze pozorovat například u francouzských (53 %, + 8 p. b.) či německých (47 %, + 15 p. b.) respondentů. V České republice převažuje názor (52 %), že v následujících pěti letech nedojde u životní úrovně k žádným změnám. 36 % českých občanů očekává, že se životní úroveň sníží, zvýšení životní úrovně předpokládá 9 % českých občanů.

Mír a demokracie zůstávají základními hodnotami EU

Mezi hodnoty, které má dle Evropanů zastávat Evropský parlament, se na prvních příčkách řadí mír (45 %), demokracie (32 %) a ochrana lidských práv v EU a ve světě (22 %). Tyto výsledky jsou v posledních letech stabilní, což poukazuje na pokračující podporu základních hodnot a principů EU ze strany občanů. Dotazovaní v Česku odpovídali podobným způsobem, mír se umístil na prvním místě (47 %), následovala demokracie (28 %) a třetí místo patřilo svobodě slova (27 %).

Dvě třetiny občanů jsou pro silnější roli Evropského parlamentu

Jak dokazují historické trendy, v době krizí vzhlížejí občané k EU, aby poskytla řešení a podnikla rozhodná opatření. V době, kdy je EU považována za jednotnou a kdy přináší konkrétní výsledky, bývají ukazatele podpory zpravidla vysoké. To je také současný případ. 50 % dotázaných vnímá EU pozitivně. V posledních deseti letech bylo toto číslo vyšší pouze jednou (52 %), a to na jaře 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Pozitivní obraz Evropského parlamentu se drží na stabilní úrovni (41 %). Po několika měsících nového volebního období by si více než šest z deseti (62 %) občanů přálo, aby hrál Evropský parlament důležitější roli, což je nárůst o 6 procentních bodů oproti přelomu února a března 2024, kdy se průzkum konal pár měsíců před evropskými volbami v červnu 2024.

V této otázce odpovídali čeští občané znatelně jinak. Pouze 32 % dotázaných vnímá EU pozitivně, 42 % neutrálně a 26 % negativně. Evropský parlament vnímá pozitivně přibližně čtvrtina českých respondentů (26 %), důležitější roli parlamentu by ocenilo 34 % dotazovaných.

Kompletní výsledky naleznete zde.

Souvislosti

Zimní Eurobarometr Evropského parlamentu byl proveden ve dnech 9. ledna až 4. února 2025 ve všech 27 členských státech. Průzkum byl veden formou osobních rozhovorů, přičemž v Česku, Dánsku, Finsku, Nizozemsku, Švédsku a na Maltě byly navíc využity videorozhovory. Celkem se uskutečnilo 26 354 rozhovorů. Výsledky pro celou EU byly váženy podle počtu obyvatel každé země.