Lepší nálada v evropském průmyslu

Březnové výsledky podnikatelských nálad v eurozóně přinesly lehké zlepšení. Souhrnný index nákupních manažerů PMI vzrostl z 50,2 bodů na 50,4 bodů, což signalizuje přibližnou stagnaci růstu v prvním čtvrtletí. Vývoj ve dvou hlavních sektorech je však rozdílný – aktivita ve službách ztrácí dynamiku (50,4), zatímco zpracovatelský průmysl sice zůstává v pásmu recese (48,7), ale podmínky jsou nejlepší za poslední dva roky.

Začněme pohledem na služby, které po velkou část minulého roku setrvávaly pohodlně v růstovém pásmu a ekonomiku eurozóny držely nad vodou. Současný klesající trend, který zčásti reflektuje nepřesvědčivou spotřebitelskou důvěru, je proto varovný, neboť služby se na HDP podílejí zhruba ze tří čtvrtin. Z pohledu ECB lze však vidět i pozitiva – cenový vývoj ve službách byl v březnu utlumený jak na straně nákladů, tak i prodejních cen, což je holubičí argument ve prospěch dalšího (dle nás již finálního) snížení úrokových sazeb na dubnovém zasedání.

Průmyslová výroba se naopak postupně dostává z nejhoršího ven. Aktivita viditelně roste už třetí měsíc v řadě, přičemž průmyslníci poprvé za dvanáct měsíců zvýšili výrobu a nové zakázky i zaměstnanost klesá stále pomalejším tempem. Zdá se tak, že oživení ve zpracovatelském sektoru je relativně plošné, což dokládá i vývoj v Německu, kde narůstá přesvědčení, že průmysl má to nejhorší již za sebou. Ke zvýšenému optimismu přispěl zejména německý fiskální balíček, který může zajistit setrvalejší oživení ekonomiky. Na straně druhé, rizikem zůstávají americké celní tarify, o kterých by mělo být jasněji již příští týden ve středu.

Zatímco výsledky PMI za první čtvrtletí naznačují stagnaci růstu v eurozóně, podobně jako v posledním kvartále minulého roku, náš nowcast je o něco optimističtější a signalizuje mírný mezikvartální růst HDP v rozmezí 0,2-0,3 %. Krátkodobý výhled je nicméně zatížen vysokou mírou nejistoty a negativními riziky, zejména v souvislosti s nevyzpytatelnou politikou Donalda Trumpa ohledně obchodních cel. Dle ECB by uvalení 25% cel na evropské dovozy snížilo růst eurozóny zhruba o 0,3 procentního bodu a pokud by EU odpověděla recipročně, pak může činit negativní dopad přibližně 0,5 p.b., což by srazilo letošní růst HDP k blízkosti nuly.

Region: AN