Návrh novely zákona o ekologické újmě přináší jen další zbytečné regulace

Hospodářská komora ČR zásadně nesouhlasí s návrhem novely zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě, který bude zítra projednávat Poslanecká sněmovna v prvním čtení. Vládní předlohu z pera Ministerstva životního prostředí považuje Komora za nadbytečnou, nepřinášející žádný reálný přínos pro ochranu životního prostředí, zato však významně zvyšující administrativní i finanční zátěž podnikatelů. Podnikatelská organizace proto vyzývá zákonodárce, aby návrh v této podobě odmítli.

Hospodářská komora je přesvědčena, že stávající složkové environmentální předpisy v oblasti ochrany vod, zákon o zemědělském půdním fondu, zákon o ochraně přírody a krajiny, ale i samotný zákon o předcházení ekologické újmě, jsou navrženy zcela dostatečně k tomu, aby se předcházelo vzniku škody a v případě vzniku havárie, byla přijata všechna potřebná opatření k rychlému zabránění šíření znečištění.

„Stávající právní rámec je podle samotného Ministerstva životního prostředí plně v souladu s evropským právem. Přesto se pro provozovatele podniků z důvodu malého využívání zákona v aplikační praxi navrhuje zavedení nových povinností, které jsou zbytečné, neodůvodněné a představují zjevnou formu tzv. gold platingu,“ uvedla Lenka Janáková, ředitelka Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR. Gold plating je situace, kdy se obsah evropských směrnic při tvorbě národní legislativy nežádoucím způsobem rozšiřuje a ve výsledku pak jdou české požadavky nad rámec požadavků Bruselu.

Navržené změny zákona by podle Hospodářské komory měly mimo jiné dopad na tisíce provozoven, které by nově musely registrovat hodnocení rizik do elektronického systému zřízeného Ministerstvem životního prostředí. „Tato povinnost není vyžadována evropskou směrnicí a její přínos není ani ze strany dozorových orgánů jednoznačný,“ upozornila Lenka Janáková.

Za zcela nepřijatelnou administrativní zátěž považuje největší česká organizace zastupující podnikatele návrh, aby se povinné finanční zajištění proti ekologickým škodám vztahovalo nově i na provozovny, které doposud splňovaly požadavky zákona díky certifikaci v systémech EMAS nebo ISO 14000. Uvedené certifikáty přitom prokazují, že jejich držitelé aktivně předcházejí vzniku mimořádných událostí a minimalizují rizika ekologických škod.

„Stát by neměl vytvářet nové nedůvodné povinností zatěžující podnikatele. Zásahy do stávající podoby zákona musí být vždy racionální, přiměřené a podložené skutečnou potřebou. To v tomto případě rozhodně neplatí,“ uzavřela Janáková.