Členové bankovní rady ČNB jsou skeptičtí ke tvorbě devizových rezerv v Bitcoinech

Ilustrační obrázek | zdroj: CoinBank https://coinbank.cz/portal-o-kryptomenach

Od svého vzniku v roce 2009 se Bitcoin nedostal do tak velkého zájmu, jako se tomu děje v tomto roce (2025). Zatím co dříve byl Bitcoin vládami bagatelizován a nebyl brán vážně, nyní se dostává do centra dění a pozvolna mění vnímání jednotlivých vlád. To, že Bitcoin, potažmo kryptoměny mohou ovlivňovat ekonomiky států, vlády vystrašilo natolik, že se tento nově vzniklý trh rozhodli regulovat. Protože nemohou ovlivnit jednotlivé kryptoměny, které jsou ze své podstaty deregulované, rozhodli se nastavit alespoň regulační rámec, za jakých se bude moct s kryptoměnami nakládat.

Regulace kryptoměn

Jako první na kryptoměny reagovala Evropská unie, která již v roce 2020 započala legislativní proces, kterým začala vytvářet komplexní regulační rámec kryptoměnového trhu. Celý proces byl završen v roce 2024, kdy byl přijat legislativní rámec s označením MiCA. Tento legislativní rámec je postupně implementován členskými státy EU a ČR není výjimkou. Nicméně EU není jedinou institucí, která na vzrůstající přijetí kryptoměn reaguje. V roce 2021 Čína plošně zakázala vše, co souviselo s obchodováním s kryptoměnami. Tehdy tento zákaz způsobil kryptoměnový šok, který znamenal výrazný cenový propad celého trhu.

Touto cestou již ostatní státy jít nechtěly. Namísto plošných zákazů se vydávají cestou regulací. Lídrem se v této oblasti stala EU, jejíž nastavení regulačního rámce je dáváno za vzor. I když EU zřejmě počítá s fungováním kryptoměnového trhu i v budoucnu, když vytvořila regulační rámec, tak se zatím investicím do Bitcoinu a dalších kryptoměn vyhýbá. A to se až donedávna týkalo všech ostatních států.

Tvorba strategických rezerv

Toto tabu teprve nedávno prolomil nově zvolený americký prezident, Donald Trump. Ten již v průběhu předvolební kampaně proklamoval, že dá kryptoměnám zelenou a Bitcoin zařadí do strategických rezerv USA. I když nedávno vydaný exekutivní příkaz kryptoměnové trhy nenadchnul, tak Donald Trump splnil, co sliboval a nařídil vytvoření strategických rezerv v Bitcoinech, Etherech, Solaně a XRP. USA tak jsou prvním státem, který k takovému kroku přistoupil.

Česká republika nezůstává pozadu a chce navázat na kryptoměnovou tradici, která je zde takřka od počátku Bitcoinu, potažmo kryptoměnového trhu. V únoru prošel legislativním procesem regulační rámec, který je v souladu s evropskou regulací MiCA, a který dává obchodování s kryptoměnami a danění kryptoměn relativní svobodu. Legislativci při schvalování odkazovali právě na tradici, která v ČR je a chtějí na ni navázat.

Debata o zařazení Bitcoinu do bankovní rezervy ČNB

Než však došlo k finálnímu schválení, tak koncem ledna rozvířil debatu o kryptoměnách guvernér ČNB, Aleš Michl. Ten navázal na debatu v USA a do veřejného prostoru vypustil zprávu, že ČNB uvažuje o zařazení Bitcoinu do devizových rezerv. Tato zpráva doslova obletěla celý svět. Reagovala na ni i prezidentka ECB, Christine Lagardeová, která uvedla, že ECB se k ničemu takovému jako ČR nechystá.

Co vlastně guvernér ČNB, Aleš Michl, řekl? Uvedl, že bankovní radě ČNB navrhl vypracování analýzy na vytvoření testovacího portfolia bitcoinu. Chce tím zjistit, jestli by nejstarší kryptoměna byla vhodná jako alternativní devizová rezerva. Michl tím chce případně reagovat na měnící se finanční trhy. Není to tedy tak, že by ČNB hned začala skupovat volné Bitcoiny na trhu. Zároveň tím chce zahájit debatu, jestli je forma takové devizové rezervy vůbec vhodná.

I když to vypadá jako lákavá alternativa, skrývají se za ní významná rizika. Důkladná analýza tak je minimum, které musí ČNB splnit, než přistoupí k finálnímu rozhodování. I kdyby analýza dopadla pro Bitcoin příznivě, nebude jisté, že se i přesto stane rezervní devizou. Proti Bitcoinu vystupují někteří současní členové bankovní rady ČNB. Např. Jan Kubíček, člen bankovní rady, je k zařazení Bitcoinu mezi bankovní rezervy skeptický. Jeho obavy plynou hlavně, jak se vyjádřil pro agenturu Reuters, z právní nejistoty, která je s kryptoměnami spojená a s vysokou volatilitou, které kryptoměny opakovaně podléhají.

Doplnil, že takové přijetí Bitcoinu by s sebou neslo vytvoření nové či doplnění stávající legislativy například v oblasti účetnictví a auditu. V neposlední řadě se domnívá, že zapojení institucionálních investorů do držby Bitcoinu jakožto investičního aktiva, rozbije vývojové vzorce hodnoty Bitcoinu, který jsme mohli pozorovat v předchozím desetiletí. Cestu diverzifikace portfolia vidí spíše v investicích do mezinárodních podnikových dluhopisů nebo investováním do akciových indexů.

Alternativní řešení

Kubíčkův názor sdílí také viceguvernérka ČNB, Eva Zamrazilová, která uvedla, že Bitcoin není vhodným aktivem pro diverzifikaci rezerv. Obdobně se k tvorbě rezerv z kryptoměn staví také Švédsko. To však chce přijít s alternativou, když plánuje vydat vlastní CBDC digitální měnu. Chce tím reagovat na pokles hotovostních transakcí ve Švédsku v minulých letech. I toto by mohla být cesta pro ČR. Alespoň tak se vyjádřil M. Vodrážka, ředitel odboru dohledu nad peněžním oběhem a platebními systémy ČNB. Nicméně dodal, že by se tak mělo stát až v návaznosti na ostatní státy, abychom se mohli poučit z případných chyb předchůdců.

Informace obsažené v tomto článku neslouží jako investiční rady. Jsou jen pro informační účely.