Slabé investice nemají výrazný dopad na středoevropské pracovní trhy, zatím…

Ostatní sektory však nevydrží absorbovat propouštění v průmyslu navždy.

Přestože nejnovější údaje o HDP napříč střední Evropou potvrdily opatrné zrychlení tempa růstu, investiční aktivita a zahraniční poptávka zůstávají poměrně slabé. Zatímco celkový HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,5 % v Maďarsku, o 0,7 % v Česku a o 1,3 % v Polsku, tvorba hrubého kapitálu (cca investice + zásoby) poklesla ve všech třech zemích včetně Polska, kde investiční aktivita v předchozích dvou letech celkem rychle rostla.

Poměrně slabé investiční prostředí, které bylo zejména v případě Česka a Maďarska spojeno s nedostatečnou výkonností zpracovatelského průmyslu, však zatím nevedlo k dramatickému ochlazení na trhu práce v regionu. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti zůstala v uplynulém roce v Česku (2,6 %) a v Maďarsku (4,2 %) téměř beze změny, zatímco v Polsku dokonce poklesla (na 2,7 %). Nicméně podíváme-li se konkrétně na zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu a na údaje o registrované nezaměstnanosti, zejména v případě českého trhu práce už obrázek zdaleka tak růžový není.

Počet osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu v posledním roce a půl neustále klesá a ve srovnání s rokem 2019 je v Polsku nižší přibližně o 2 %, v Maďarsku o 3 % a v Česku dokonce o 7 %. Ostatní odvětví zatím i v případě Česka dokázala kompenzovat snižování počtu pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu, ale nemusí tomu tak být napořád. Podíváme-li se pak na národní údaje o registrované nezaměstnanosti (které mohou ve srovnání s harmonizovanými šetřeními Eurostatu lépe zachytit zlomové momenty), míra registrované nezaměstnanosti se v poslední době výrazněji zvýšila zejména v Česku na 4,3 % (meziročně o 0,3 p.b. více a nejvyšší úroveň od února 2021).

Do budoucna nepředpokládáme další výrazné zhoršení situace na trzích práce ve střední a východní Evropě, ale spíše stabilizaci, která půjde ruku v ruce se stabilizací investičního prostředí. Proč? Současné slabé investiční prostředí lze částečně přičíst nervozitě pramenící z obchodního napětí po zvolení Donalda Trumpa. Tato nejistota může pravděpodobně ještě nějakou dobu přetrvávat, ale neměla by „potřebnou“ investiční aktivitu v regionu omezit navždy. Za druhé, regulační nejistota v automobilovém sektoru s vysokou pravděpodobností také vedla k odkládání investic v segmentu automotive napříč střední Evropou. Ještě nedávno se automobilový segment obával sankcí, pokud by výrobu spalovacích motorů výrazně neomezil již v roce 2025. Nyní se zdá, že Evropská komise souhlasí s flexibilnějším přístupem k vymáhání pravidel a nabízí automotivu více „prostoru“ pro transformaci a investice. A v neposlední řadě mohou investicím v regionu pomoci i velké fiskální plány sousedního Německa, které se příští rok potkají s “konečným termínem” pro dokončení projektů z fondu odolnosti a obnovy (recovery and resilience fond). Pokud investice naskočí, domníváme se, že i pracovní síla ve zpracovatelském průmyslu by se měla stabilizovat a přestat klesat v celé střední a východní Evropě.