Změny podpory v nezaměstnanosti – co se mění a proč - komentář k novele zákoníku práce

V Poslanecké sněmovně je dnes na programu projednání ve třetím čtení novela zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je oživit trh práce. Společnost Alma Career Vám proto přináší souhrn nejdůležitějších dat, faktů a souvislostí, které mohou sloužit jako podklad pro případný materiál k tomuto tématu. Autorem podkladu je Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce, který se rovněž jako poradce ministra práce a sociálních věcí podílel na přípravě novely a byl jedním z přímých spoluautorů redesignu podpory v nezaměstnanosti.

Níže komentář k novele:

Flexinovela Zákoníku práce, která právě prochází závěrečným projednáváním a míří ke schválení v poslanecké sněmovně, obsahuje mimo jiné velmi důležitý celkový redesign podpory v nezaměstnanosti a podpory v rekvalifikaci. Právě tyto úpravy mohou pomoci snížit finanční bariéry pro změny práce – včetně případného doplnění či změny kvalifikace – a mohou výrazně pomoci lidem, kteří v aktuálním zaměstnání už nemají příliš dobré podmínky a odhodlávají se k odchodu za lepší prací.

Cílem novely zákoníku práce není dostat více lidí na Úřady práce, ale zajistit, aby povinné pojištění v podobě podpory v nezaměstnanosti skutečně plnilo svou funkci pro všechny – včetně těch, kteří ji obvykle sami nechtějí využívat.

Většina lidí stále mění zaměstnání bez potřeby vstoupit do evidence ÚP a zejména bez čerpání podpory – týká se to více než dvou třetin všech případů. Funkčnější model podpory by však mohl motivovat více lidí k pružnější změně práce, případně i k sebevědomějšímu vyjednávání o podmínkách v současném zaměstnání, protože by odstranil obavu, že v případě nezdaru nebudou mít žádnou finanční oporu.

Vyšší podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících, tj. pro období krátkodobé nezaměstnanosti, má dát prostor pro hledání adekvátního uplatnění za co nejlepších podmínek. Větší pokles podpory v dalších obdobích a poměrně silná podpora v rekvalifikaci má naopak rychleji motivovat k případnému posunu v zaměření, když se hledání práce v původní profesi nedaří. A co je za mě navíc naprosto zásadní: nový model podpory v nezaměstnanosti konečně přestane trestat lidi, kteří se rozhodnou odejít z vlastní vůle.

Ve výsledku častější vyjednávání o podmínkách a vyšší mobilita na trhu práce prokazatelně přispívají k rychlejšímu růstu mezd. To se pak promítá i do vyšších odvodů na sociální a zdravotní pojištění, vyšších daňových příjmů, většího prostoru pro spotřebu domácností a lepšího financování potřebných veřejných služeb.

Kontext: jaké jsou aktuální bariéry na trhu práce?

· Nízká fluktuace

Na podzim loňského roku společnost Alma Career realizovala svůj pravidelný průzkum JobsIndex. Z něj vyplynulo, že nějakou formu změny zaměstnání zvažuje až 44 % dotázaných. Reálně však nové pracovní příležitosti aktivně vyhledává pouze 14 % lidí, většina z nich poměrně málo intenzivně.

Celková roční míra fluktuace (změn zaměstnání v pracující populaci) se dlouhodobě v ČR drží kolem 15 %, zatímco průměr zemí EU je kolem 20 %, ve velmi konkurenceschopných ekonomikách (Dánsko, Nizozemsko, Švédsko) dosahuje 25 – 27 %.

· Finanční důvody a obava z nejistoty

Mezi hlavními bariérami pro dobrovolnou změnu práce jsou jednak přímé finanční důvody – zejména potíže spojené s neúnosnými výpadky příjmů, jednak nedůvěra v možnost skutečně si polepšit a celková obava ze změny. 44 % lidí ji vnímá jako riskantní krok s nejistým výsledkem. Ochota změnit práci je nejvyšší ve věku od 18 do 34 let, pak výrazně klesá. Nejnižší je ve skupině 45–54 let.

Až 61 % dotázaných uvedlo, že během poslední změny zaměstnání museli omezit své výdaje, z toho 23 % respondentů se muselo uskromnit výrazně.

83 % lidí uvedlo, že při poslední změně práce nedostali od zaměstnavatele žádnou finanční kompenzaci – odešli buď z vlastní vůle, nebo při konci smlouvy na dobu určitou, případně dohodou se zaměstnavatelem.

Největším strašákem je potenciální delší výpadek příjmů. Potvrzují to i údaje o disponibilních úsporách, které má k dispozici Alma Career. 22 % zaměstnanců nemá žádné okamžitě dosažitelné finanční rezervy. Dalších 14 % má takové rezervy nejvýše na jeden měsíc, celkově 69 % zaměstnaných zvládne nejvýše tři měsíce výpadku příjmu.

Celkový přehled hlavních změn obsažených v návrhu, které se týkají změn podpory v nezaměstnanosti a v rekvalifikacích:

· Nárůst podpory v nezaměstnanosti na 80 % průměrného předchozího čistého příjmu v prvním období. Nyní je to 65 % (pro ty, kteří dostali výpověď), nebo jenom 45 % (pro ty, kteří dali sami výpověď či odešli dohodou se zaměstnavatelem).

· První období bude pro osoby do 52 let trvat dva měsíce. Pro osoby nad 52 let tři měsíce.

· V druhém období čerpání (2 měsíce, resp. 3 měsíce pro lidi nad 52 let) podpora ve výši 50 % průměrného předchozího čistého příjmu.

· V posledním období čerpání (až 5 měsíců pro lidi nad 57 let, 2 měsíce pro věkovou skupinu 52–57 let, 1 měsíc pro ostatní) podpora v nezaměstnanosti klesne na 40 % předchozího průměrného čistého příjmu. Aktuálně činí 45 %.

· Zcela stejné podmínky pro podporu budou platit i pro ty, kteří odešli ze zaměstnání na základě vlastní výpovědi nebo dohodou se zaměstnavatelem (dosud jsou silně penalizování snížením podpory na 45 % již od prvního období).

· Mění se pravidla podpory v nezaměstnanosti pro osoby bez předchozích příjmů (tedy například po ukončení rodičovské). První dva měsíce budou pobírat 40 % průměrné mzdy v národním hospodářství, tj. 16 971 Kč. Dosud to bylo pouze 15 %, tj. 6 365 Kč.

· Podpora v rekvalifikaci bude činit 80 % předchozího průměrného čistého měsíčního příjmu a rozšíří se okruh možností doplnění, zvýšení či celkové změny kvalifikace.

· Maximální dosažitelná výše podpory v nezaměstnanosti či podpory v rekvalifikacích stoupne na 80 % průměrné mzdy v národním hospodářství za uplynulé období, aktuálně by tedy šlo o 33 942 Kč. Současný strop je u podpory v nezaměstnanosti 58 % průměrné mzdy (24 608 Kč), u podpory v rekvalifikacích 65 % (27 578 Kč). Navýšení stropu poskytne adekvátní podporu při změnách práce i lidem se středními příjmy, nejen nízkopříjmovým.

· Podmínky pro opakované čerpání podpory v nezaměstnanosti či její opětovné čerpání v plné výši se zpřísní.

Další opatření ve Flexinovele zákoníku práce jsou mimo jiné:

· Prodloužení zkušební doby na 4 měsíce, resp. 8 měsíců.

· Explicitní zákaz doložek o mlčenlivosti o výši mzdy v pracovních smlouvách.

· Výpovědní doba začne nově běžet již první den po doručení výpovědi, nikoliv až od 1. dne následujícího měsíce - tj. ve většině případů dojde k mírnému zkrácení výpovědní doby. Zároveň se sjednotí (zjednoduší) některé výpovědní důvody. Ve výjimečných případech možnost zkrácení výpovědní doby na 1 měsíc.

· Nepřetřitý odvod do systému důchodového pojištění pro nárok na podporu se prodlužuje z 6 na 9 měsíců, zároveň zůstává podmínka 12 odpracovaných měsíců během dvou let pro vznik nároku.

· Letní brigády budou díky novele možné už u 14letých.

Hlavní cíle novely:

· Zvýšení flexibility pracovního trhu v ČR. Česká republika má podle údajů Eurostatu a podle výzkumu CERGE jeden z nejvíce rigidních trhů práce v Evropě. To brzdí ekonomický růst i růst mezd.

· Efektivita a snížení administrativní zátěže. Má usnadnit podnikání a zvýšit konkurenceschopnost firem.

· Digitalizace státní správy. Novela má za cíl více zefektivnit fungování státní správy a zjednodušit jednotlivé byrokratické procesy.

Okomentovat na Facebooku