Putin láká Muska a Trumpa ke společným obchodům a projektům, včetně dobývání Marsu. Chce totiž válku na Ukrajině ukončit za pro něj nejvýhodnějších podmínek

Společná americko-rusko-saúdskoarabská mise na Mars v raketoplánu SpaceX Elona Muska se může jevit jako sci-fi. A možná to sci-fi je. Rusům, kteří videoztvárněním takové hypotetické mise nyní tapetují sociální sítě, jde však o něco jiného. Chtějí Washingtonu pochlebovat, lichotkami jej i třeba balamutit, aby ten svolil k ukončení války na Ukrajině za podmínek, které budou z hlediska Kremlu co možná nejpříznivější.

Hypotetickou vesmírnou odyseu vylepuje na sítě i zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina Kirill Dmitrijev, absolvent Stanfordu a Harvardu, někdejší konzultant společnosti McKinsey, jenž má v probíhajících námluvách Rusů s Američany stěžejní slovo. Právě Dmitrijev prý i na základě svých bohatých zkušeností z USA, kam odjel už jako čtrnáctiletý na sklonku 80. let, přesvědčil Putina, aby se právě pokusil Trumpovi či Muskovi, fakticky viceprezidentovi USA, vemluvit do přízně skrze společné obchodní příležitosti. Rusové se tak ovšem hlavně snaží vytěžit Trumpův celoživotní sklon k transakčnímu jednání a současně Muskovo stále přebujelejší ego.

Kreml zjevně uvěřil, že když bude Trumpa i Muska dostatečně hýčkat, ti v podstatě přeberou jeho vlastní agendu a cíle, zejména pochopitelně týkající se války na Ukrajině. Moskva by ji nyní ráda alespoň na čas „dala k ledu“, aby se mohla znovu pořádně vyzbrojit. Tři roky drtivých západních sankcí se už rovněž neblaze podepisují na stavu ruské ekonomiky. Což je jen další důvod k „pauze“. A mezitím lze bájit třeba právě o společných letech na Mars.

Dmitrijevovi se Putina podařilo k novému postupu vůči Američanům přesvědčit poté, co Trump začal po Ukrajině žádat podíl na jejím nerostném bohatství. Ruského prezidenta to utvrdilo v tom, že Trump nijak neslevil ze svého transakčního přístupu dokonce i k politice, ba geopolitice, takže mu začal předhazovat „návnady“. Nejen v podobě cesty na Mars. Minulý týden se ruský prezident v televizním vystoupení snažil Kyjev přebít s tím, že Rusko má neporovnatelně větší zásoby kovů vzácných zemin než Ukrajina, po jejichž nerostech teď Trump tolik pase. Prý by dokonce šly těžit v rámci společných rusko-amerických projektů.

Putin zároveň nabídl Trumpovi ke koupi dva miliony tun ruského hliníku, pokud Bílý dům zruší protiruské sankce. Je patrné, že Rusko sankce bolí.

Nemá zůstat u jednorázového obchodu. Putin navrhuje Američanům společnou těžbu hliníku na Sibiři a společné projekty ve arktické oblasti.

Zdá se, že Trump i Putin opravdu chtějí konec války. Alespoň na čas. Trump potřebuje splnit svůj klíčový slib, že ji rychle ukončí, Putin zase může zamýšlet konsolidovat síly. Kreml zjevně věří, že čím více holubů na střeše teď Washingtonu naslibuje, tím většího vrabce si bude moci sám nechat v hrsti.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom,Trinity Bank

Okomentovat na Facebooku