Sklizeň zemědělských plodin na Vysočině v roce 2024 – meziročně méně obilovin i řepky, více brambor

V roce 2024 se v Kraji Vysočina sklidilo 677 tisíc tun obilovin, bezmála desetina sklizně v ČR (9 %). Meziročně se sklizeň obilovin v kraji snížila o 66 tisíc tun (-8,9 %). Více než polovinu (59,8 %) ze sklizně obilovin tvořila pšenice ozimá (405 tisíc tun), druhou nejrozšířenější obilovinou byl ječmen jarní (117 tisíc tun). Brambor se sklidilo více o 23 tisíc tun (+14,9 %) než v předchozím roce, přes 179 tisíc tun. Meziroční pokles o téměř 26 tisíc tun (-18,3 %) byl vykázán ve sklizni řepky, které se sklidilo necelých 116 tisíc tun.

Český statistický úřad již tradičně v tomto období zveřejňuje údaje o definitivní sklizni zemědělských plodin v předchozím roce. Kraj Vysočina jako typický venkovský region s vysokým podílem zemědělské půdy zaujímá v těchto přehledech významné místo.

Celková sklizeň obilovin na Vysočině v roce 2024 ve výši 677 tisíc tun byla třetí nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským a Jihomoravským krajem. Podíl kraje na celkové sklizni obilovin v republice činil 9 %. Oproti předchozímu roku se sklizeň obilovin v kraji snížila o 66 tisíc tun (-8,9 %). Meziroční pokles celkové sklizně obilovin na Vysočině byl způsoben jednak o 7,3 tis. hektarů (-5,4 %) menší osevní plochou, tak i o 210 kg (-3,8 %) nižším hektarovým výnosem. Sklizených 5,29 tuny obilovin z jednoho hektaru znamená třetí nejmenší výnos ze všech krajů před krajem Karlovarským (5,20 t/ha) a Libereckým (5,26 t/ha). Nejvyšší výnos (6,13 t/ha) byl vykázán v Olomouckém, Zlínském a Jihomoravském kraji. Republikový průměr činil 5,75 t/ha.

V Kraji Vysočina je nejrozšířenější obilovinou pšenice ozimá, která zaujímá více než polovinu výměry osevní plochy obilovin. Sklizeň této obiloviny v roce 2024 ve výši necelých 405 tisíc tun zrna znamená meziroční propad o 11,6 %. Druhou nejrozšířenější obilovinou se 17procentním podílem na sklizni obilovin v kraji je ječmen jarní. Toho bylo v roce 2024 sklizeno o 5 tis. tun (+4,6 %) více než předloni, tzn. 117 tisíc tun.

Zcela konkurenceschopnými jsou na podstatně menší výměře Vysočiny pěstované obiloviny žito, oves a triticale. Sklizeň žita na Vysočině ve výši 18 tisíc tun je mezi kraji druhá nejvyšší za středočeskou sklizní a představuje 17,1 % republikové sklizně žita. Čtvrté místo po kraji Jihočeském, Středočeském a Plzeňském obsadila Vysočina ve sklizni ovsa a hybridní obiloviny triticale. 25,5 tisíc tun ovsa představovalo 12,7 % ze sklizně ovsa v ČR a přes 23 tisíc tun triticale znamenalo 12 % z celorepublikové sklizně této plodiny. Sklizňová plocha, na Vysočině spíše okrajově pěstované, kukuřice na zrno se po několika předchozích meziročních propadech v roce 2024 významně rozšířila. To společně s 10% zvýšením výnosu z 1 hektaru způsobilo meziročně zdvojnásobení její sklizně na necelých 13 tis. tun, přesto její sklizeň nedosáhla ani 2% podílu na sklizni v republice.

Ve sklizni luskovin se přes větší osevní plochu projevil 20% propad hektarového výnosu. Přesto se Kraj Vysočina s produkcí necelých 7,6 tis. tun navrátil na čtvrté místo za kraj Středočeský, Jihomoravský a Ústecký. Sklizeň luskovin oproti roku 2023 na Vysočině klesla o 14,3 %.

Vysočina je tradičně dominantním krajem v pěstování brambor. Také v roce 2024 se kraj podílel na celkové produkci brambor v ČR téměř jednou třetinou. Ostatních brambor (konzumní, krmné a průmyslové) bylo na Vysočině sklizeno přes 179 tisíc tun, meziročně o 23 tisíc tun více (+14,9 %). Růst sklizně podpořila o 6,8 % větší osevní plocha a o 7,6 % vyšší hektarový výnos, ten převýšil republikový průměrný výnos o 1,64 t.

Sklizeň řepky byla oproti roku 2023 o 18,3 % nižší. Meziročně byly osevní plochy řepky poníženy, a to o 2 787 hektarů, tj. o 6,8 %, nižší byl i hektarový výnos (-12,3 %). Sklidilo se téměř 116 tisíc tun. Větší objem řepky byl sklizen pouze ve Středočeském (téměř 201 tisíc tun) a Jihočeském (přes 116 tis. tun) kraji. Sklizeň máku, druhé nejčastější olejniny na Vysočině, se meziročně zvýšila o více než polovinu (+56,2 %). Sklizených 6 tis. tun máku znamená nejvyšší sklizeň mezi kraji a více než pětinu sklizně máku v republice.

Z ostatních zemědělských plodin zaujímá Vysočina první místo ve sklizni pícnin na orné půdě (v seně) a kukuřice na zeleno a siláž (v obou případech okolo 18 % z produkce ČR), což koresponduje s vysokými stavy skotu a také s vyšším stupněm zornění v méně příznivých oblastech. Na čtvrtém místě za Jihočeským, Plzeňským a Moravskoslezským krajem je sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů (8,5 % produkce ČR).

V hospodářském roce 2023/2024 spotřebovali zemědělci na Vysočině 105 kg minerálních hnojiv v čistých živinách na 1 ha zemědělské půdy (o 5,5 kg méně než v celé ČR), z toho více než tři čtvrtiny tvořila hnojiva dusíkatá. Spotřeba statkových hnojiv představovala celkem 7,2 tis. kg/ha, z čehož více než polovina (61 %) připadá na hnůj. Vápenných hnojiv bylo spotřebováno asi 214 kg/ha, tj. výrazně více než činí průměr ČR.

 

Kontakt:
Ing. Štěpánka Vampolová
Oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
Tel.: 567 109 080
E-mail: stepanka.vampolova@csu.gov.cz

• Sklizeň zemědělských plodin na Vysočině v roce 2024 – meziročně méně obilovin i řepky, více brambor (pdf)
• Sklizeň zemědělských plodin a spotřeba hnojiv na Vysočině (tabulky)

• Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin - 2024

  Přehled celkové sklizně a sklizně z jednoho hektaru u jednotlivých plodin, počtu ovocných stromů a sklizně ovoce v členění za zemědělství celkem a podle jednotlivých krajů. V publikaci je uveden i přehled o spotřebě hnojiv.