Začíná sčítání hlasů, vycházejí první odhady. Favoritem CDU/CSU, jak silnou bude AfD? - NĚMECKÉ VOLBY 2025 ONLINE

Němci dnes odvolili v předčasných parlamentních volbách. Volební místnosti se uzavřely, obratem lze čekat první první odhady výsledků na základě průzkumů od voličů ve volebních místnostech. Zhruba po půlhodině by mohly přicházet první dílčí výsledky z volebních obvodů a mezi 21. a 22. hodinou večerní můžeme očekávat první kompletní výsledky z některých obvodů. Po finalizaci výsledků z volebních obvodů té které spolkové země pak bude možné očekávat první kompletní výsledky za spolkové země. Oficiální předběžné výsledky voleb lze podle agentur čekat kolem třetí hodiny ranní v pondělí. Na Patria.cz nasadíme po uzavření volebních místností infografiky, ve kterých budete moci sledovat průběžné výsledky online. Podrobné výsledky sledujeme v infografice níže a text průběžně aktualizujeme.

Každý německý volič má dva hlasy. Prvním volí osobnosti, které kandidují v jednomandátových volebních obvodech, druhým strany. Po reformě volebního systému, který omezil počet poslanců na 630, zůstala v platnosti takzvaná základní mandátní klauzule. Na jejím základě se může do parlamentu dostat i strana, která nezískala pět procent hlasů, a to v případě, pomocí prvního hlasu získala přímé mandáty aspoň ve třech obvodech.

Volby do Spolkového sněmu se měly původně konat až na konci v září. Loni v listopadu se ale kvůli hlubokým rozporům v hospodářské a finanční politice rozpadla vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), kterou od prosince 2021 vedl kancléř Olaf Scholz. Krach vlády vyvolal předčasné volby, které se poprvé od roku 1987 konají v zimě. Hlavními tématy krátké předvolební kampaně byly migrace a hospodářství.

Podle posledního průzkumu veřejného mínění zveřejněného v sobotu se kromě CDU/CSU a AfD dostanou do parlamentu také SPD se zhruba 15 procenty hlasů a zelení s přibližně 13 procenty. Budoucí podoba vládní koalice bude do značné míry záviset na tom, zda se do sněmu dostanou menší strany. Postkomunistická Levice by mohla získat až osm procent hlasů, Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které se od Levice odštěpilo, ale balancuje na pětiprocentní hranici. Pod hranicí se dlouhodobě v průzkumech drží FDP.

Každý německý volič má dva hlasy. Prvním volí osobnosti, které kandidují v jednomandátových volebních obvodech, druhým strany. Po reformě volebního systému, který omezil počet poslanců na 630, zůstala v platnosti takzvaná základní mandátní klauzule. Na jejím základě se může do parlamentu dostat i strana, která nezískala pět procent hlasů, a to v případě, pomocí prvního hlasu získala přímé mandáty aspoň ve třech obvodech.

Ve dnech před volbami a do zahájení sčítání vám nabízíme podrobný pohled na předvolební průzkumy. Nejprve pohlédněme na rozdělení hlasů v procentech pro jednotlivé strany. Z nabídky v grafu níže můžete vybrat konkrétní průzkum tvůrců Yougov, Ipsos, Forschungsgruppe Wahlen, INSA a dalších, uskutečněných od konce ledna 2025 do dneška 21. února 2025. Dle nejčerstvějšího průzkumu Yougov z 21. února 2025 vyplývá 29% podpora pro CDU/CSU, 20% pro AfD, 16% pro SPD a 13% pro Zelené. Další strany pod 10 % naleznete v grafu.

Také v další infografice můžete nahlédnout na podporu pro jednotlivé strany optikou předvolebních průzkumů a srovnání oproti volbám v roce 2021.

V následující infografice získáte pohled jednotlivými průzkumy na to, jak může vypadat rozdělení křesel dle celkových výsledků toho kterého průzkumu.

Analytičtější a hravější čtenáře může zaujmout následující infografika, ve které nabízíme pohled na teoretické koalice a jejich sílu vůči potřebné většině 316 křesel. V grafu si můžete "naklikat" koaliční sílu jednotlivých stran dle toho kterého průzkumu.

Na závěr připojujeme detailní pohled na dlouhodobý vývoj podpory pro jednotlivé politické strany.

Kdo by měl být novým německým kancléřem? Podle průzkumu z 20. února poměrně jednoznačně Friedrich Merz za CDU/CSU, až třetí v pořadí je stávající kancléř za německou SPD Olaf Scholz.

Zajímavý může bý také pohled na spokojenost s politiky na základě průzkumů, které se odehrály v úvodních únorových dnech.