KPMG to na letošní snižování sazeb nevidí, Goldman Sachs míní, že jejich další pokles je docela daleko (video)

Diane Swonk je hlavní ekonomkou KPMG a na CNBC uvedla, že snižování sazeb americkou centrální bankou je letos mimo diskusi v případě, že by vešla v platnost všechna navrhovaná cla. V tuto chvíli ale není jasné, zda k tomu skutečně dojde. A také není zřejmé, jak dlouho by cla byla v platnosti. K tomu však dodala, že pokud už jsou cla zavedena, není tak lehké je zase rušit.

Podle ekonomky tento měsíc také ukázal, že zavádění cel vede k „dost dramatické eskalaci“. Vývoj je tedy rychlý, ale Fed nyní pracuje hlavně s tím, že ekonomika je silná, a to samé platí o americkém trhu práce. Jasným problémem je pak podle expertky vývoj takzvané superjádrové inflace ve službách, která se stále pohybuje v úrovních výrazně vyšších než před rokem 2020. Superjádrová inflace je očištěna i o ceny v oblasti bydlení a Swonk míní, že pokud se nedostane níže, nebude dosaženo ani udržitelného pokroku směrem k inflačnímu cíli ve výši 2 %.

Jan Hatzius z Goldman Sachs na CNBC řekl, že inflační očekávání leží výrazně níž než před pár lety, ale v poslední době výrazně vzrostla. Opětovného růstu inflace se ale ekonom moc neobává, detailní pohled na vývoj mezd podle něj neukazuje na sílící mzdové tlaky. Na otázku týkající se dalšího vývoje sazeb pak Hatzius uvedl, že jejich růst je v letošním roce hodně nepravděpodobný. Fed je nyní podle něj v pohodlné pozici, kdy může sazby držet na současných úrovních.

Ekonom si myslí, že vedení Fedu považuje současné sazby za restriktivní. Otázkou tak v současné situaci je hlavně to, jak dlouho by v této restrikci měly zůstat. „Bude to docela trvat,“ dodal. Fed totiž „nemusí nic moc dělat“, protože ekonomika je silná, a to samé platí o trhu práce. Snižování sazeb tedy není ani podle tohoto ekonoma na pořadu dne, ale jak bylo uvedeno, jejich růst také nepovažuje za pravděpodobný scénář.



Ekonom míní, že pro udržení stabilní míry nezaměstnanosti v USA může být v budoucnu potřeba nižší tvorba pracovních míst. Důvodem by byl klesající počet imigrantů. Celkově pak může být tvorba pracovních míst méně vypovídající ohledně dalšího vývoje na trhu práce právě proto, že se může výrazně měnit situace v oblasti imigrace. Na otázku týkající se cel Hatzius odpověděl, že trhy se jednoznačně kloní k tomu, že dominovat bude inflační efekt cel. On sám si tím ale není jistý.

Podle ekonoma se může výrazně projevit vliv cel na poptávku. Může tak docházet k její „destrukci“ a tento efekt může být silnější než ten inflační. Naznačuje to i historický vývoj včetně roku 2018. Nejistota je ale vysoká a cla určitě mají „čistě mechanický dopad na cenovou úroveň“.

Zdroj: CNBC