Rakouské zemědělství loni zmrzlo, shořelo a nakonec se utopilo

Přírodní katastrofy způsobily v rakouském zemědělství v roce 2024 celkové ztráty ve výši 260 milionů eur, uvádí specializovaná pojišťovací společnost Hagelversicherung a zdůrazňuje, že kalamity nepostihují zemědělský sektor pouze v létě, jak ukázaly opakující se škody způsobené mrazy na jaře a povodně na podzim.

„Mráz, krupobití, bouřky, sucho a záplavy způsobily v loňském roce domácímu zemědělství problémy, s nimiž se musí vyrovnat,“ ohlíží se za rokem 2024 Kurt Weinberger, generální ředitel Österreichische Hagelversicherung VVaG. Hovoří o celkové ztrátě 260 milionů EUR. Z toho podle Weinbergera 60 milionů EUR připadá na pozdní mrazy na konci dubna, 150 milionů EUR na škody způsobené suchem a 50 milionů EUR na škody způsobené krupobitím, bouřkami a povodněmi. Spolu s ročníky 2016 a 2018 (celkové škody shodně po 270 milionech EUR) tak loňský rok přinesl rakouskému zemědělství největší ztráty.

2024 nejteplejší rok v historii měření

Pro pojišťovnu Hagelversicherung je rok 2024 dalším „extrémním rokem“, zejména proto, že byl podle rakouské společnosti Geosphere Austria „zdaleka nejteplejším rokem v historii“. Krátce před loňskými Vánocemi její klimatolog Alexander Orlik uvedl: „Pokud se vezmou v úvahu předpovědi na posledních několik dní roku, bude rok 2024 v nížinách a na horách o 1,8 stupně teplejší než průměrný rok v „již tak velmi teplém“ klimatickém období 1991-2020. V nížinách se tak dostáváme na první místo v řadě nejteplejších let v 257leté historii měření a na horách na první místo v 173leté řadě horských měření.“ Podle Geosphere Austria byl rok 2024 o 3,1 stupně nad průměrem v nížinách a o 3,0 stupně nad průměrem v horách ve srovnání s klimatickým obdobím 1961-1990, které ještě nebylo tak silně ovlivněno globálním oteplováním.

2024: Brzký květ, pozdní mrazy, a pak příliš mnoho tepla a deště

Podle společnosti Hagelversicherung „neobvyklé teplo v únoru a březnu“ výrazně urychlilo vývoj rostlin. Například nejčasnější květ meruněk od počátku záznamů byl loni přibližně o 4 týdny dříve, než je průměr let 1961-1990. Také jabloně začaly kvést dříve než kdykoli od roku 1946. „Tyto časné fáze kvetení v kombinaci s chladnou fází v druhé polovině dubna vedly k pozdním škodám způsobeným mrazem, které postihly zejména ovocné plodiny a v některých případech i vinařství,“ uvedla pojišťovna.

V létě přišla vedra. V 80. letech minulého století bylo ve Vídni naměřeno 13 horkých dnů, tj. dnů s teplotou nad 30 stupňů Celsia, letos 52, což je více než kdykoli předtím v historii měření. Přitom podle meteorologů průměrný počet horkých dnů v jednotlivých desetiletích od roku 1961 setrvale roste. Následoval „zjevně příliš teplý“ podzim s velkým množstvím deště.

Už jde o samotnou existenci

„Pokud se všichni nespojíme v boji proti změně klimatu do jednoho šiku, bude léto, jako bylo to loňské, za několik budoucích desetiletí jedním z nejchladnějších,“ uzavírá hodnocení pojišťovna Hagelversicherung. Vyschlá pole, mrazem poškozené ovocné a vinné plodiny, krupobitím zničená anebo bleskově zaplavená pole: to staví zemědělství do budoucna před obrovskou výzvu. A postižena není jen rostlinná výroba, také živočišná výroba se potýká s chorobami zvířat, jako je katarální horečka ovcí a ptačí chřipka. Situaci zhoršuje urbanizace a zastavování ploch. Ty vedou k výraznému nárůstu povodňových škod, protože půda pokrytá betonem nemůže zadržovat vodu. „Nebezpečí nepředstavuje ochrana klimatu, ale změna klimatu způsobená člověkem a domácí spotřeba půdy. Vnímejme ochranu půdy a klimatu jako příležitost pro hospodářství, přírodu a budoucí generace,“ vyzývá Kurt Weinberger, generální ředitel Österreichische Hagelversicherung VVaG.