Prohlášení bankovní rady ČNB, rozhodnutí bankovní rady ČNB - snížení úrokové sazby na 3.75 (audio)

Bankovní rada ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,75 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 % a lombardní sazby na 4,75 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 7. února 2025.

Zdroj: Youtube, Česká národní banka

 

Rozhodnutí

Bankovní rada na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 %. Ve stejném rozsahu snížila i ostatní základní sazby. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech 7 členů bankovní rady.

 

Přijaté rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta implikuje mírný pokles úrokových sazeb následovaný jejich přibližnou stabilitou od poloviny letošního roku. Bankovní rada měla k dispozici také dva alternativní scénáře. První z nich předpokládá rychlejší růst cen služeb a potravin oproti základnímu scénáři. Druhý alternativní scénář pak předpokládá další zhoršení zahraniční poptávky doprovázené setrvalejšími domácími inflačními tlaky, zejména ve službách.

ČNB začala snižovat úrokové sazby v prosinci 2023 a postupně je snížila ze 7 % na 4 %. Poté v prosinci 2024 cyklus snižování úrokových sazeb pozastavila. Nově dostupné ukazatele z ekonomiky naznačují, že se prozatím nenaplňují krátkodobá proinflační rizika a vývoj zahraniční poptávky zůstává utlumený. Bankovní rada proto dnes přistoupila k dalšímu opatrnému snížení úrokových sazeb. S tím, jak se míra restrikce měnové politiky postupně uvolňuje a některá dlouhodobější proinflační rizika přetrvávají, ale bude bankovní rada k dalšímu případnému uvolnění měnové politiky přistupovat velmi opatrně. Je tedy možné, že měnová politika zůstane mírně restriktivní déle, než očekává základní scénář prognózy.

Základní úrokové sazby v reálném vyjádření zůstávají zřetelně kladné, nadále tlumí úvěrovou aktivitu soukromého sektoru, a tudíž tvorbu peněz v ekonomice a následně i dlouhodobou inflaci. Proti tomu ale působí zvýšené financování deficitu vládních institucí, jehož příspěvek k růstu peněžní zásoby se pohybuje nad dlouhodobým průměrem.

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank a geopolitické události. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje.

Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně vysokou úroveň základních úrokových sazeb.

Ekonomický vývoj

Česká ekonomika postupně oživuje, ale pohybuje se pod svým potenciálem. Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl HDP ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku v mezičtvrtletním vyjádření o 0,5 %, meziročně o 1,6 %.

Růst je tažen především spotřebou domácností, která je podpořena obnoveným růstem reálných příjmů a zmírňováním restrikce měnové politiky. Na druhou stranu zahraniční poptávka zůstává utlumená, což pramení zejména z poklesu evropského průmyslu. Ten čelí vysokým cenám energií, strukturálním problémům a nejistotě spojené s obchodní politikou USA.

Napětí na trhu práce se mírně snižuje, ale nezaměstnanost zůstává nízká. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí dosáhl 7 % a zůstává tak z historického pohledu zvýšený. Je také jedním z důvodů setrvačnosti růstu cen služeb.

Výhled

Inflace podle prognózy sekce měnové letos dosáhne 2,4 % a v příštím roce klesne na 2,1 %. Dnešní předběžný odhad inflace za leden přináší rizika ve směru mírně vyššího růstu cen v letošním roce.

HDP Česka podle prognózy sekce měnové letos vzroste o 2 % a bude tažen především spotřebou domácností. Naopak čistý vývoz bude na ekonomiku působit negativně. V příštím roce dle prognózy růst ekonomiky zrychlí na 2,4 %.

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako mírně proinflační. Rizikem ve směru vyšší inflace je větší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb a cen potravin. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku inflačního působení státního rozpočtu. Proinflačním rizikem jsou také zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Naopak výrazným rizikem ve směru nižší inflace je zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a potažmo české ekonomiky. Na toto riziko již některé velké centrální banky reagovaly snížením měnověpolitických sazeb a indikací připravenosti uvolňovat měnové podmínky i v letošním roce. Nejistotu pro cenový vývoj představují dopady některých kroků nově zvolené americké administrativy.

Zákonný mandát

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k udržení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik výhledu plnění inflačního cíle.