Průzkum: Služební auto jako benefit. Kdo ze zaměstnanců získá služební auto a jakou značku

Většina firem (65 %) umožňuje zaměstnancům volbu značky i modelu statusového služebního auta a jeho využití pro soukromé jízdy včetně zahraničních cest. Soukromé kilometry si zaměstnanci většinou hradí sami. Mezi nejpopulárnější statusové vozy top managementu patří BMW a Mercedes. Střední management nejčastěji volí Škodu. Některé firmy nabízejí místo služebního auta peněžní náhradu. Vyplývá to z průzkumu Comp&Ben Asociace, která se zaměřuje na odměňování zaměstnanců.

Služební auto je v Česku jedním z nejžádanějších benefitů s vysoce vnímanou přidanou hodnotou pro zaměstnance. Důvodem je nadstandardní pořizovací cena služebních vozů a firmou hrazené náklady na údržbu a provoz. Při netransparentním poskytování však může vyvolat závist a nespokojenost. Proto pravidla poskytování firemních aut shrnuje interní směrnice, takzvaná Car Policy. Na tu se zaměřil průzkum Comp&Ben Asociace, který probíhal mezi 170 tuzemskými firmami. Sběr dat a jejich zpracování zajistila společnost BD Advisory.

Služební vůz lze za benefit považovat pouze v okamžiku, kdy je možné jej použít pro soukromé účely. Výhody s tím spojené určuje zmiňovaná směrnice car policy.

„Nejčastěji (77 %) si hradí zaměstnanci soukromé kilometry sami. Jen 19 % firem zaměstnancům plně či částečně hradí i soukromé kilometry. Cesty do zahraničí umožňuje 66 % firem a 57 % dovoluje využití vozu i členy rodiny. Některé společnosti (32 %) nabízejí možnost odkupu vozu za zvýhodněnou cenu,“ vysvětluje Tomáš Jurčík, ředitel Comp&Ben Asociace, která se zaměřuje na odměňování zaměstnanců.

Statusové auto není pro každého: BMW, Škodu nebo peníze?

Takzvané statusové auto je nejčastěji určeno pro zaměstnance na vyšších manažerských pozicích, případně pro klíčové odborníky. Služ ební auto dostávají také obchodní pozice, které navštěvují zákazníky, méně často neobchodní a podpůrné pozice. „Tento benefit je běžný hlavně v FMCG, retailu a farmaceutickém průmyslu. V bankách, IT a telekomunikacích je obvykle omezen jen na nejvyšší vedení nebo nahrazen peněžní náhradou,“ shrnuje Tomáš Jurčík. Finanční náhradu místo vozu, takzvanou car allowance, nabízí zhruba 20 % firem.

Možnost výběru typu a modelu u statusového služebního auta nabízí 65 % firem, zbytek poskytuje předem určené modely, přičemž některé umožňují nadstandardní konfiguraci s doplatkem. Top management často preferuje prémiové značky jako BMW či Mercedes, zatímco střední management nejčastěji volí Škodu. Značky VW, Volvo a Audi využívá zhruba desetina firem. Škoda dominuje nejen mezi statusovými vozy, ale i mezi tzv. nástrojovými auty pro specialisty a provozní pozice.

Z průzkumu Comp&Ben Asociace navíc vyplynulo, že zaměstnanci oceňují hlavně možnost volby při výběru vozu. „Stojí proto za zvážení nabídnout zaměstnancům širší spektrum značek a modelů. Některé firmy například nabízejí výběr z více značek v rámci rozpočtu s možností doplatku za lepší model,“ dodává Tomáš Jurčík.

Většina firem poskytuje služební auto transparentně

Aby služební auto jako benefit zaměstnance motivovalo, musí být tento benefit nabízen transparentně. Zatímco mzdový výměr si zaměstnanci navzájem neukazují, služební auto jim stojí na parkovišti denně. „Statusové auto je důležitý benefit, který zaměstnanci vnímají velmi citlivě. Vyžaduje proto jasná a transparentní pravidla, která zajistí férovost a posílí důvěru,“ říká Jan Andrlík, expert na odměňování ze společnosti T-Mobile.

Průzkum Comp&Ben Asociace nicméně ukázal, že většina firem (83 %) má pro oblast služebních automobilů formální směrnici a jednotná pravidla pro poskytování vozidel.

„Jen 6 % společností přiděluje statusová auta na základě individuální dohody. 83 % firem používá formální směrnici a přiděluje je definovaným pozicím, nejčastěji podle konkrétních pozic (45 %) anebo hierarchické úrovně (40 %),“ uzavírá Tomáš Jurčík, ředitel Comp&Ben Asociace.

„Co je Car Policy“: Pravidla správy a využívání firemních vozidel stanovuje interní směrnice společnosti známá jako Car Policy. Tento dokument mimo jiné definuje, kdo má na vozidlo nárok, za jakých podmínek může být využíváno (pro pracovní i osobní účely) a jak jsou rozděleny náklady na údržbu, pojištění a provoz, spolu s dalšími podmínkami souvisejícími s provozem vozidla.

Comp&Ben Asociace! vznikla ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze (VŠE). Jedním ze zakladatelů je profesor Ivan Nový, který působil v letech 2014–2022 jako děkan Podnikohospodářské fakulty VŠE. Z akademické obce se do asociace zapojil také profesor Jan Čadil, ekonom a rektor Unicorn Vysoká škola, působící také na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU), a dále též profesor Jiří Hnilica, současný děkan Podnikohospodářské fakulty VŠE.

Mezi zakládající členy patří řada významných tuzemských zaměstnavatelů, například skupina PPF, Vodafone, Foxconn, Zentiva, PwC Česká republika, Siko, Makro, Notino, ČEZ, T-Mobile, Raiffeisen Bank, Hornbach, Mattoni, Aterra Group, Mercer, Miele, PM-tech, ORLEN Unipetrol, Unicorn Vysoká škola a Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické.