Kvůli porušení práva na zákonného soudce se bude Nejvyšší soud znovu zabývat dovoláním Stavebního bytového

Správce konkursní podstaty úpadce H-SYSTEM, a. s. žaloval Stavební bytové družstvo Svatopluk z titulu bezdůvodného obohacení. Kvůli nesprávnému složení senátu, a tedy porušení práva na zákonného soudce, se Nejvyšší soud musí znovu zabývat dovoláním stavebního bytového družstva (stěžovatele).

Vedlejší účastník řízení, Správce konkursní podstaty úpadce H-SYSTEM, a. s., se žalobou podanou k Okresnímu soudu Praha-západ domáhal, aby stěžovatel zaplatil do konkursní podstaty úpadce částku 18 261 187 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení, které získal na jeho úkor tím, že užíval bez právního důvodu bytové domy a pozemky. Okresní soud žalobě vyhověl a uložil stěžovateli povinnost uvedenou částku s úrokem z prodlení zaplatit, Krajský soud v Praze rozhodnutí okresního soudu potvrdil.

Stěžovatel posléze podal dovolání k Nejvyššímu soudu s návrhem na odklad vykonatelnosti rozsudku, neboť neprodlené uhrazení částky přiznané vedlejšímu účastníkovi řízení by mělo pro stěžovatele závažné důsledky ohrožující jeho samotnou existenci. Nejvyšší soud stěžovatele informoval, že v jeho věci je k rozhodování příslušný senát č. 28. Ten také rozhodl o návrhu na odklad vykonatelnosti. Posléze však Nejvyšší soud stěžovateli zaslal sdělení, že případ náleží jinému senátu v souladu s jeho agentovou specializací (26. senát). Postoupení novému senátu stvrdil jako věcně správné předseda Nejvyššího soudu. Dvacátý šestý senát Nejvyšší soud napadeným rozhodnutím dovolání odmítl. Stěžovatel se proto obrátil na Ústavní soud.

Třetí senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová) ústavní stížnosti zčásti vyhověl. Nejvyšší soud rozhodnutím o následném přidělení věci soudnímu oddělení č. 26 nenaplnil ústavněprávní požadavky na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z důvodu špatného obsazení senátu se bude Nejvyšší soud znovu dovoláním zabývat. Podstatě kauzy se Ústavní soud nevěnoval, jelikož k tomu nyní neměl procesní prostor.

V souladu s praxí Nejvyššího soudu byl právnímu zástupci stěžovatele doručen informační přípis s vyrozuměním, že dovolání bylo v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu a v něm obsaženými pravidly pro přidělování administrativně přiděleno senátu č. 28 ve složení JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.; Mgr. Petr Kraus; Mgr. Zdeněk Sajdl. Nejvyšší soud usnesením z května 2023, č. j. 28 Cdo 1106/2023-592, vyhověl návrhu stěžovatele na odklad vykonatelnosti rozsudku krajského soudu. Dne 31. 10. 2023 byl právnímu zástupci stěžovatele doručen další informační dopis z téhož dne, kterým byl stěžovatel vyrozuměn, že „po přidělení věci při následném šetření obsahu dovolání a soudního spisu se ukázalo, že těžiště dovolání (charakter hmotněprávní, popř. procesně-právní sporné právní otázky, kterou má dovolací soud řešit) souvisí s jinou než původně zvolenou agendovou specializací, a k projednání a rozhodnutí věci dříve určené soudní oddělení tím již není příslušné. V souladu s jednacím řádem Nejvyššího soudu a s platným rozvrhem práce proto došlo ke změně a Vaše věc byla přidělena soudnímu oddělení č. 26.“ Předseda Nejvyššího soudu sdělil dopisem ze dne 28. 11. 2023 stěžovateli, že ke změně příslušného senátu došlo v souladu s rozvrhem práce. Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 2. 2. 2024 vznesl stěžovatel formální námitku nepříslušnosti 26. senátu Nejvyššího soudu, který však ve věci meritorně rozhodl – dne 20. 2. 2024 bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno napadené usnesení Nejvyššího soudu datované dnem 31. 1. 2024.

Podle Ústavního soudu má být odnětí již přidělené kauzy vždy až poslední z možností a musí se tak stát na základě předem daných, známých a transparentních pravidel vylučujících libovůli. Pokud rozvrh práce Nejvyššího soudu připouští určitou úvahu interpretující konkrétní ustanovení rozvrhu práce (výklad pojmu „hmotněprávní či procesněprávní kvalifikace sporné právní otázky“), musí být z okolností konkrétního případu zřejmé, že při výkladu tohoto pojmu nejde o libovůli, ale jedná se o postup racionální, logický a zdůvodnitelný. Jen tak dojde k naplnění ústavního práva na zákonného soudce. Ústavní soud již v minulosti připustil, že k „mylným zápisům“ nesprávnému senátu v obecné justici dochází a rozvrhy práce na tyto situace musí pamatovat. V případě chybného zápisu je možné omyl následně napravit. V nyní posuzovaném případě však byly v dovolání položeny právní otázky týkající se bezdůvodného obohacení, tedy otázky, které v souladu s rozvrhem práce mohly spadat do působnosti senátu 28 Cdo. Nelze tedy bez dalšího konstatovat, že k mylnému zápisu vůbec došlo a kauza nemohla být podle kvalifikace právní otázky nikdy přidělena podle rozvrhu práce senátu 28 Cdo.

Po prostudování spisu a obsahu dovolacích otázek původní senát 28 Cdo vydal usnesení o odkladu vykonatelnosti rozsudku krajského soudu, čímž podle Ústavního soudu vyhodnotil, že je k rozhodování o dovolání stěžovatele příslušný. Předseda Nejvyššího soudu – v kontextu požadavků na zachování zákonného soudce – nevysvětlil, proč byla věc přidělena jinému senátu až po vydání usnesení, tedy sice po předběžném, avšak již věcném posouzení pro potřeby rozhodování o odkladu vykonatelnosti.

Podle Ústavního soudu došlo k přidělení posuzované věci soudnímu oddělení č. 26 v rozporu se zásadou zákonného soudce i s rozvrhem práce Nejvyššího soudu, který musí být vykládán ústavně souladným způsobem. Vzhledem k charakteru tohoto pochybení se Ústavní soud nemohl vyjádřit k ostatním námitkám týkajícím se podstaty soudní kauzy. Tyto námitky teprve budou předmětem znovuotevřeného dovolacího řízení. Ústavní soud vyhlášeným rozhodnutím nijak nepředjímá výsledek rozhodnutí o dovolání. Nejvyšší soud je povinen rozhodnout v soudním oddělení a senátu původně určeném rozvrhem práce.

Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1098/24 je dostupný zde (491 KB, PDF).

Kamila Abbasi
tisková mluvčí Ústavního soudu