Shrnutí: 5 hlavních bodů plenárního zasedání Evropského parlamentu

Ve dnech 20. – 23. ledna proběhlo první plenární zasedání Evropského parlamentu v roce 2025. Poslanci se věnovali prioritám polského předsednictví v Radě EU, dezinformacím na sociálních sítích, nadcházejícím prezidentským volbám v Bělorusku, dohodě o příměří v Gaze a v neposlední řadě také vztahům EU a USA po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce.

Priority polského předsednictví v Radě EU

Plenárního zasedání se zúčastnil polský premiér Donald Tusk, který v rozpravě s poslanci Evropského parlamentu představil priority aktuálního polského předsednictví a strategii pro následujících šest měsíců s heslem „Bezpečnost, Evropo!“

„Lidé nemohou spojovat demokracii s nedostatkem síly,“ řekl Tusk během rozpravy ve Štrasbursku s tím, že bezpečnost je pro Evropu klíčovou prioritou kvůli pokračující ruské agresi, politickým změnám ve Spojených státech, ale také dezinformacím. Tusk také důraznil, že výdaje až do výše 5 % HDP na bezpečnost a obranu jsou nezbytné, a rovněž varoval, že se Evropa musí vyzbrojit, aby přežila. „Neptejte se Ameriky, co může udělat pro naši bezpečnost, ptejte se sami sebe, co pro ni můžeme udělat my sami,“ uvedl.

Boj proti dezinformacím na sociálních sítích

Poslanci Evropského parlamentu vyjádřili své obavy ohledně nedostatečné transparentnosti a odpovědnosti ze strany platforem sociálních sítí a jejich nedostatečné schopnosti efektivně řešit rizika dezinformací a zahraničního vměšování.

Poslanci vyzvali Komisi a členské státy, aby v reakci na nedávné rozhodnutí společnosti Meta a sítě X o uvolnění pravidel pro ověřování faktů a moderování obsahu, důsledně prosazovaly nařízení o digitálních službách, jenž je důležitou součástí boje proti ruským dezinformacím.

Příměří v Gaze

„Dosažení příměří v Gaze je průlomem, ve který jsme všichni doufali,“ uvedla na plénu předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola. Reagovala tak na dohodu o příměří v Gaze, která vstoupila v platnost v neděli 19. ledna.

Poslanci vyzvali k okamžitému propuštění všech zbývajících rukojmí a zajištění neomezeného přístupu humanitární pomoci. Zároveň potvrdili závazek Evropského parlamentu k prosazení dvoustátního řešení konfliktu.

Vztahy EU a USA po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce

Europoslanci se v rámci rozpravy věnovali tématu transatlantických vztahů po nástupu opětovně zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa do funkce.

V první debatě nového předsedy Evropské rady Antónia Costy s poslanci zaznělo, že je nutné pokračovat v úzké spolupráci s novou americkou administrativou tak, aby byly zachovány společné priority týkající se bezpečnosti, prosperity i vyváženosti obchodních vztahů. Costa však zdůraznil, že EU bude nadále přirozeně chránit své vlastní zájmy.

Odsouzení nadcházejících prezidentských voleb v Bělorusku

Poslanci Evropského parlamentu ve středu 22. ledna přijali usnesení, ve kterém vyzývají EU, aby odmítla výsledky nadcházejících prezidentských voleb v Bělorusku, které proběhnou tuto neděli 26. ledna, a u kterých se již dopředu očekává opětovné vítězství současného prezidenta Alexandra Lukašenka.

Parlament v usnesení vyjádřil politování nad pokračujícím závažným porušováním lidských práv a demokratických zásad v Bělorusku, přičemž poslanci nadále považují Lukašenkův režim za nelegitimní kvůli nedemokratickému průběhu voleb. Poslanci také volají po rozšíření sankcí kvůli spoluúčasti běloruského režimu na pokračující ruské agresi vůči Ukrajině.

Zdroj a foto: Evropský parlament

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář