Ministr Stanjura v ČRo: Naše rozpočty dopadly vždy lépe, než se čekalo

 

Zdroj: ČRo, 7. 1. 2025

Stát za loňský rok utratil o 271 miliard víc, než jaké měl příjmy. Je to nejnižší deficit od začátku pandemie covidu, ale zároveň pátý nejhlubší v celé historii Česka. Je to úspěch, nebo tristní výsledek, jak tvrdí opozice? Jak skončí rozpočet letos? „Schválený deficit byl 282 miliard, výsledek 271 miliard. Nevím, proč to relativizovat a polemizovat o tom,“ říká pro Radiožurnál ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Moderátor Tomáš Pancíř
Stát za loňský rok utratil o 271 miliardu víc, než jaké měl příjmy. Je to nejnižší deficit od začátku pandemie covidu, ale zároveň pátý nejhlubší v celé historii Česka. Je to úspěch nebo tristní výsledek, jak tvrdí opozice? Jak skončí rozpočet letos? A jak plní koalice svůj slib z programového prohlášení, že bude řešit vysoký odliv dividend z Česka do zahraničí? Dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, které vysílá také Český rozhlas Plus, je ministr financí a první místopředseda Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Dobrý den, vítejte v našem sněmovním studiu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura
Dobrý den.

Moderátor
Předesílám, že vzhledem k vašemu programu náš rozhovor předtáčíme po třinácté hodině, takže na případné pozdější zprávy nemůžeme reagovat. Včera jste společně s panem premiérem prezentovali výsledky státního rozpočtu za minulý rok, zdůrazňovali jste, že státní rozpočet za loňský rok skončil nižším deficitem, než se plánovalo. Je to fér argumentace, pokud vezmeme v úvahu, že jste ten deficit na podzim kvůli povodním o 30 miliard navýšili a že jste nakonec z té dodatečné částky na povodňové škody vydali jen polovinu, takže jste z toho 15 miliard ušetřili?

Zbyněk Stanjura
Je to fér. Já myslím, že to je v pořádku. Nikdy nemůžete vyloučit, že v průběhu nějakých vnějších okolností, v tomto případě opravdu ničivých povodní musíte novelizovat ten státní rozpočet. Současně platí, že jsme všechny tři roky prokázali, že jsme schopni dodržet ten plánovaný deficit, že jsme schopni aktivně pracovat i v průběhu roku a reagovat na ty vnější, vnější podněty či vnější šoky. To podle mě bylo to hlavní sdělení.

Moderátor
Na druhé straně, pokud odečteme ty změny rozpočtu kvůli povodním, tak jste naopak deficit, ten původně plánovaný, o čtyři miliardy překročili. Proč to na rovinu nepřiznáte?

Zbyněk Stanjura
Já jsem to včera řekl, že to je takové kdyby. Jako máme zákon, je schválen rozpočet a deficit byl prostě nižší, to je fakt. A teď můžeme spekulovat, na co se ty peníze použily, jestli bylo dobře.

Moderátor
Pardon, že vám do toho skáču. Vy jste ten deficit navýšili ale o 30 miliard, u kterých jste tvrdili, že půjdou přímo na povodňové škody. Z toho jste utratili 15 miliard. Tak je to pořád fér?

Zbyněk Stanjura
Je to fér, samozřejmě to je fér. Za prvé čtyři miliardy, to vám řekne každý makroekonom, v objemu státního rozpočtu jsou opravdu mizivé ani ne procento, zdaleka ne procento. Já jsem to včera vysvětloval, přichází nová americká administrativa, která bude důrazněji než minulá administrativa vyžadovat, aby všichni členové NATO plnili své spojenecké závazky, to znamená, vydávat na obranu minimálně 2 % HDP. My jsme vlastně rozpočtovali takřka přesně 2 %, a to je poměr riziková věc, protože z objektivních důvodů se vám může stát, že to nebude 2 %, ale 1,98, 1,97. My jsme chtěli mít jistotu, že po 20 letech to Česká republika splní, a tak jsme tam v posledních měsících ty výdaje na obranu ještě navýšili. V této chvíli je to odhad, je to 2,09 %, takže myslím si, že i kdyby tam byly nějaké mírné korekce, tak můžeme pak říct, a budeme patřit do těch zemí, které budou jako tím černým písmem, které plní ty spojenecké závazky a ty ostatní, a je jedno, jestli bude o 0,01 % nebo o půl procenta, budou označeni jako ne, to byl ten hlavní důvod pro zvýšení jistoty, abychom opravdu plnili ty 2 % navíc. Je to mandatorní výdaj, máme to uzákoněno a kdyby se nám čirou náhodou stalo z objektivních příčin, že je to třeba 1,98, což není tak velký rozdíl proti dvěma procentům, ale zákon říká minimálně 2 %.

Moderátor
Já tomu rozumím, ale spíš mířím k tomu, jak prezentujete ten výsledek. Vy jste včera na síti X napsal, cituji: Za naši vládu mluví čísla. Třetí rok v řadě se nám podařilo nejen dodržet, ale o 10,6 miliard i snížit naplánovaný schodek rozpočtu.

Zbyněk Stanjura
To je fakt.

Moderátor
Neříkají ta čísla, něco jiného? Neříkají, že jste naopak o čtyři miliardy, ten původní deficit...

Zbyněk Stanjura
Tak jednoduché počty. To není ani matematika, jednoduché počty, deficit 282 miliard, schválený, výsledek 271.

Moderátor
Ale původně 252 miliard, navýšený o 30 miliard na povodně, ale těch 30 miliard jste na povodně nedali.

Zbyněk Stanjura
To je vždycky takové, ale já jsem tehdy říkal, že je to první odhad, že nemůžeme čekat na definici škod přesnou, mimochodem, to bychom čekali asi do 18. prosince podle zákona, nebyli bychom schopni na povodně poslat vůbec nic, kdybychom čekali na přesné vyčíslení škod. Škody jsme nakonec identifikovali v celkové výši asi 70 miliard. Pokud máme zkušenosti z let 97 a 2002, tak v té době vždycky z toho objemu škod státní rozpočet měl účast zhruba 25 %. To tentokrát bude vyšší, ale nebude to 40 miliard ze 70. Já už jsem tehdy říkal, že to je horní odhad těch škod a že samozřejmě lepší, když se něco neutratí, aby ty výdaje byly prostě nižší. Ale fakta jsou jednoduché, schválený rozpočet 282, výsledek 271. Nevím, proč to relativizovat a polemizovat o tom.

Moderátor
Považujete to tedy za fér k vašim voličům? Nevodíte je trochu za nos?

Zbyněk Stanjura
Vůbec je nevodím za nos.

Moderátor
Když se na to celkově podíváme, už jsem říkal, ten schodek je pátý největší v historii Česka, přitom ten loňský rok nebyl tak mimořádný jako ty předešlé s pandemií nebo s energetickou krizí. Neměl být ten deficit v takovém případě ještě nižší než těch 271 miliard.

Zbyněk Stanjura
Tak kdyby to bylo jenom na mě, tak by nižší byl. Na druhé straně k tomu, aby byl razantně nižší potřebujete podstatné změny zákonů, protože my jsme včera prezentovali, kde se navýšily z roku na rok výdaje, kromě toho jsme taky snižovali výdaje, a vlastně těch pět nejvyšších navýšení jsou mandatorní výdaje. Nejvyšší navýšení jsou výdaje na obranu. Ten skok byl rekordní, teď už to nebude, teď už ten skok nebude tak veliký. Ano, poroste HDP, ale jenom z toho rozdílu, o kolik poroste HDP, se spočtou 2 %, my jsme šli zhruba 1,4 % na dvě, meziročně +60 miliard, jo, ta jedna položka. Sociální dávky, sociální výdaje, ne sociální dávky, sociální výdaje včetně důchodů 37 miliard, samotné penze +25 miliard, to znamená jenom tyto dva mandatorní výdaje jsou +100 miliard, přitom se nám povedlo snížit deficit a celkové příjmy byly vyšší o 50 miliard, ne o 150 miliard. Další mandatorní výdaje, které máme, jsou platby za státní pojištěnce, které posíláme do systému veřejného zdravotního pojištění. Od roku 2019 do roku 2024 se zvýšily o více než 100 % z 80, necelých 80 miliard na více než 150 miliard v roce 2024. To znamená, pokud byste chtěli razantně snížit ten deficit, museli bychom všechno sáhnout do těchto mandatorních výdajů a k tomu potřebujete politickou shodu a většinu v obou komorách parlamentu a taková většina prostě v této chvíli neexistuje.

Moderátor
Jak zafungoval konsolidační balíček? Přesně tak, jak jste čekali?

Zbyněk Stanjura
Já jsem včera odpovídal poctivě, že 6. nebo 7. ledna se to nedá říct úplně přesně. Myslím, že v základních rysech ano, ale až budeme mít státní závěrečný účet, to bude někdy na konci dubna, tak můžeme detailněji hodnotit, hodnotit dopady a výsledky konsolidačního balíčku. Myslím si, že pomohl tomu, aby ten trend byl sestupný, těch deficitů. Jak jste říkal, že to bylo nejlepší výsledek od pandemie a současně pátý nejhorší, tak loni přece byla zpráva, že je nejlepší od pandemie a čtvrtý nejhorší a předloni byl třetí nejhorší a příští rok bude zpráva, jsem si úplně jistý, že je to nejlepší výsledek od pandemie a šestý nejhorší. Jinými slovy, lepší než rok 2024. Bez toho konsolidačního balíčku.

Moderátor
K tomu se dostaneme.

Zbyněk Stanjura
Ale hlavně kdybychom ten konsolidační balíček neschválili, tak jsme byli přidaní do té skupiny sedmi zemí, s kterými dneska Evropská komise řeší jejich nadměrné schodky státních rozpočtů, jsou to mimochodem všechny tři ostatní členské státy V4, Polsko, Maďarsko, Slovensko. Jsou tu i velké státy, tady se komise nebála, takže stejný proces absolvuje Francie a Itálie, stejně tak Belgie a Rumunsko, těchto sedm zemí. A my, přestože jsme neplnili ta kritéria, tak ve zdůvodnění, oficiálním zdůvodnění, proč Evropská komise nezahájila toto jednání i s Českou republikou, bylo, že Česká republika k tomu aktivně přistoupila, schválila konsolidační balíček a očekává se, že v letech 24 a následujících už budeme plnit ta maastrichtská kritéria a ukazuje se, že to byl dobrý plán a že jsme je splnili.

Moderátor
Vy už jste mluvil o tom navýšení výdajů na obranu, řešili jste v téhle souvislosti s panem premiérem nebo s ministryní obrany, jestli jsou opravdu všechny ty výdaje účelné? Protože ono je pozoruhodné, kolik toho resort obrany stihl utratit v průběhu prosince. V prosinci šlo o víc než 50 miliard, to je třetina vlastně celého ročního rozpočtu. Neutrácelo se to jenom proto, aby se to utratilo?

Zbyněk Stanjura
Ne, určitě ne. Musíme si říct, že v této chvíli výdaje na obranu zvedají mnohé státy, nejenom členské státy Evropy.

Moderátor
Já tomu samozřejmě rozumím. Jde mi o to, jestli to není jenom proto, abyste to vykázali.

Zbyněk Stanjura
Ne, ne, ne. Já vám to chci právě vysvětlit, kdybyste mě nechal. A když chcete koupit sofistikované zbraňové systémy, tak oni neleží na skladě. Není to tak, že máte peníze, objednáte je a za tři měsíce je máte dodáno, takže se vyjednává, velmi často se tam platí zálohy a podle toho, kolik platíte záloh, tak daleko jste v té frontě, které stojí třeba na F 35, nejsme zdaleka jediný stát, který si je chce koupit. A my samozřejmě platíme, abychom je dostali relativně brzo, říkám, relativně brzo, tak platíme zálohy a ty zálohy se platí podle smluv a velmi často jsou nasmlouvány platby v prosinci, v posledním měsíci. Takže není to tak, že jsme si 1. prosince řekli: Ježíš, potřebujeme utratit 50 miliard, kam bychom je rychle poslali. To určitě ne. Navíc jsme přijali zákon o financování obrany, máme tzv. strategické projekty, a to jsou ty klíčové pro modernizaci české armády. A tam jdou největší platby z toho rozpočtu ministerstva obrany.

Moderátor
Ministr financí, první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura je dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Vy jste čelil v posledních měsících kritice kvůli rozpočtu na rok 2025. Národní rozpočtová rada i mnozí ekonomové tvrdí, že tam jsou nadhodnocené některé příjmy a naopak podhodnocené některé výdaje. Prezidentův ekonomický poradce David Marek v tomto pořadu v prosinci odhadoval, že jde o víc než 40 miliard korun dohromady. Vy jste včera znovu opakoval a řekl jste to i v úvodu našeho dnešního rozhovoru, že rozpočty vaší vlády vždy dopadly lépe, než se čekalo, že není důvod předpokládat, že teď by to mělo být jinak. Kdyby stejným způsobem před pěti lety argumentoval Andrej Babiš a Alena Schillerová v době, kdy vy jste byl v opozici, spokojil byste se s tímto?

Zbyněk Stanjura
To je spekulativní otázka. Nevím. Celá ta, já bych neřekl ani kritika, ale byla to spíš upozornění na rizika od Národní rozpočtové rady, pak z toho politici, zejména naši političtí soupeři, udělali jako kritiku a od toho jsme si zřídili Národní rozpočtovou radu. Docela mě baví, že ministři financí, bývalý, kteří nezažili, tak teď se na to odvolávají a měli ten bonus, že neměli ten nezávislý orgán, který to posuzoval. Upozornil na rizika a upozornil na rizika v oblasti příjmů na půl procentního bodu ze sta a v oblasti výdajů na 1 %. A já jsem...

Moderátor
Což ale bychom měli sečíst dohromady, protože ten dopad na rozpočet je společný.

Zbyněk Stanjura
A kdybyste mě nechal domluvit, tak to samozřejmě je dohromady 1,5 %, nic jiného bych netvrdil. Tak nemusíte mi argumentovat, že půl procenta a 1 % dohromady jsou 1,5, to se určitě shodujeme. Já jsem dával příklad, tak máte v domácnosti naplánované, že máte příjem, dejme tomu, 20 000 a z toho půl procentního bodu je 100 Kč, s tím si určitě poradíte. Na straně výdajů je to 200 Kč. Já to nějak nezpochybňuji ta rizika, ale jsou ty částky tak procentuálně malé, ne v absolutní hodnotě, že si s tím rozpočet bezesporu poradí. A pokud se tady potkáme za rok, tak uvidíte, já jsem o tom přesvědčený, že ta zpráva bude stejná, že jsme, že jsme splnili plánovaný deficit státní rozpočtu a že je možná o pár miliard nižší, než byl plán.

Moderátor
Já jsem tu hypotetickou otázku, co byste tomu říkal před pěti lety, kladl proto, že když jsem se díval, tak Andrej Babiš i Alena Schillerová v době, kdy byli ministry financí, mohli tvrdit to samé, co vy.

Zbyněk Stanjura
No, mohli. Já, ale já jsem se většinou v té kritice soustředil na konkrétní položky, na konkrétní, zejména výdaje, které jsem nepovažoval za efektivní. Na tom se nic nezmění. Já mám na mnohé výdaje státu stejný pohled, ať už jsem ve vládní nebo opoziční lavici v Poslanecké sněmovně.

Moderátor
Když prezident Petr Pavel v prosinci podepsal státní rozpočet, napsal ve svém prohlášení, že od vás a pana premiéra dostal osobní garanci, že i v případě naplnění těch pochybností o výdajích a příjmech ten schodek nebude vyšší. Ta garance je podložená nějakým jasným scénářem, jak byste tu situaci řešili?

Zbyněk Stanjura
Samozřejmě.

Moderátor
Tak kde byste ty peníze tedy brali?

Zbyněk Stanjura
Bychom škrtli.

Moderátor
Kde?

Zbyněk Stanjura
Tak to jako máte několik modelů. Kolegové ve vládě to ví, ten scénář není překvapivý.

Moderátor
Prozradíte to i veřejnosti?Já myslím, že scénáře jsou.

Zbyněk Stanjura
Já myslím, že není potřeba a že s tím si prostě poradíme, pokud bude potřeba, teď nemusíme plánovat, co se stane za a, za b, za c. Víme maximální objem těch rizik. Není určitě 40 miliard, je nižší, a to je jedno. Já to nechci nějak polemizovat, jestli je to 32, 34 nebo 40.

Moderátor
A jednotliví ministři tedy vědí, že kdyby se to tak vyvíjelo, tak oni by přišli o ten příslušný počet miliard?

Zbyněk Stanjura
Je to tak.

Moderátor
A nemůžete říci, kteří ministři a o kolik by přišli všichni?

Zbyněk Stanjura
Všichni. Já myslím, že vláda pracuje jako celek, byla by to shoda vlády jako celku a nikdy jsme k tomu nepřistupovali podle šablony, že každý rezort jako šablonovitě matematicky rozpočtuje úplně stejně, to znamená, vždycky říkám všem kolegům a kolegyním ve vládě, musíte přesvědčit vládu jako celek, ne mě jako ministra financí, že ta vaše priorita je důležitější než priorita vašeho kolegy ve vládě. Já myslím, že to je správný přístup, že pokud někdo řekne, že má 100 priorit a pak nemá žádnou a my jsme ty priority v návrhu státního rozpočtu pro příští rok jasně pojmenovali. Za prvé, je to investičně silný rekordní rozpočet 250 miliard a co je tam rekordní, jsou i investice z národního neboli českého rozpočtu, už byly rekordní v roce...

Moderátor
Tam by se tedy také případně škrtalo?

Zbyněk Stanjura
Ne, tam určitě ne. Teprve to číslo jedna, tam si myslím, že škrtat se prostě nemá. Hledali bychom v těch oblíbených položkách, které pro mě jsou oblíbené pro snižování výdajů, národní dotační tituly, provozní výdaje a podobné věci.

Moderátor
V tuto chvíli samozřejmě nevíme, co všechno přinese letošní rok. Jednu věc, ale víme. Za dva týdny usedne v Bílém domě Donald Trump. Vy už jste mluvil o tom, že jste z toho vycházeli při výdajích na obranu. Donald Trump ještě před nástupem do Bílého domu mluví také o clech na evropské zboží, nedávno psal o tom, že bude chtít přimět evropské státy, aby nakupovaly víc americké ropy a plynu. Počítáte s tím, že tohle všechno může mít dopad na českou ekonomiku a veřejné finance?

Zbyněk Stanjura
Může ale v roce 2025 velmi omezený. To myslím, že to je pravda. Je to věc, která, kterou musíme řešit na evropské úrovni. Určitě Česká republika není schopna vyjednávat obchodní smlouvu se Spojenými státy. Víte, že v minulých letech se nepodařilo Evropě jako celku vyjednat dobrou obchodní smlouvu se Spojenými státy. Jinými slovy, nemáme žádnou obchodní smlouvu, a když se na to podíváme objektivně, tak prostě není pravda, že například veškeré zboží ze Spojených států by nepodléhalo clu v Evropské unii. Takže já ta jednání očekávám, že budou tvrdá, ale pokud budou férová, tak mohou mít dobrý dopad na ty zákazníky, že to je klíčové. Koncová cena pro zákazníky je to nejdůležitější, protože tomu, kdo kupuje to zboží, je skoro jedno, jestli je tam clo 0 nebo 5 %, jeho zajímavá výsledná a výsledná cena. Ale samozřejmě čím menší jsou daně a cla, tím je větší šance, že ta cena pro zákazníky bude přijatelná, ať už těmi zákazníky jsou občané nebo naše firmy, které mnohdy kupují investice v zahraničí.

Moderátor
Ale přímý dopad na letošní veřejné finance nečeká?

Zbyněk Stanjura
Může být ale velmi, velmi omezený. To mi říkají experti, to není žádný politický pohled.

Moderátor
Ministr financí, první místopředseda Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura zůstává dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Vaše vláda má v programovém prohlášení, že budete řešit otázku odlivu dividend do zahraničí? Jak se vám daří plnit tenhle bod?

Zbyněk Stanjura
Je to velmi složité, protože my jsme roky, desítky let jako Česká republika lákali zahraniční investory velmi často za velmi výhodných podmínek a ti investoři, kteří investovali v České republice, tak logicky, když mají zisky, ten zisk odvádějí. Já mám čísla za roky 22, 23. Jako rekordní odliv investic byl v roce 2023, to bylo asi 387 miliard, v roce 22, v roce 23 to bylo asi o 100 miliard méně.

Moderátor
Ale za rok 24 ještě předběžná data nemáme?

Zbyněk Stanjura
Máme odhad.

Moderátor
A jak to vypadá?

Zbyněk Stanjura
Vypadá to někde mezi asi 330 miliard. Když se podíváme, jak to v rámci, jak je to v rámci V4, ty čísla máme k dispozici, tak jsme na tom velmi podobně jako Polsko. Když si vezmu procenta vůči HDP, kolik se odvádí, Poláci mají taky přes 3 %, my asi 3,3 %. Maďaři mají přes 6 %, ještě větší odliv vůči HDP a naopak Slováci mají podobně jako my, omlouvám se, Poláci mají nižší, ale každý, kdo kdy zkoušel podnikat v Polské republice, tak ví, že tam těch zahraničních investorů není tolik jako například v České republice, Slovensku nebo v Maďarsku. Jedna z výhod, ale pak to má zase nevýhody Evropské unie, že máme volný pohyb osob, kapitálu, služeb, to znamená, je to výborná šance pro naše podnikatele podnikat nejenom na českém trhu, a ostatním, ale současně ta samá výhoda platí pro ostatní evropské firmy, které podnikají v České republice. A tím pádem, pokud jsou tady ziskový, tak si odvádějí formou dividend část na tom zisku. My přemýšlíme o tom, jakým způsobem motivovat tyto zahraniční společnosti, aby více toho zisku reinvestovaly v České republice, protože to je podle mě klíč a není to úplně jednoduché, protože ten podobný problém řeší všechny státy. Nejdřív lákáte ty investory a pak se vám nelíbí, že když ten investor vyrobí zisk, že ten zisk si vlastně vezme k vlastní, k vlastní spotřebě.

Moderátor
Po těch třech letech, kdy jste ve vládě, v tom přemýšlení, dospěli jste k něčemu konkrétnímu?

Zbyněk Stanjura
Že to opravdu je složité. Já vím, že to může znít směšně. Nebylo to, nebyla to otázka číslo jedna, měli jsme plno jiných problémů, ale v této chvíli nemáme. Musím říct, že nemáme funkční recept, který by to číslo nějakým razantním způsobem z roku na rok nebo v průběhu dvou nebo tří let snížil. Platíme za to, kolik jsme těch investičních pobídek a daňových prázdnin prostě poskytli jako Česká republika. Já jsem byl dlouhodobě kritikem toho příliš širokého systému, ale pak se nemůžeme divit, když za těchhle podmínek jsme ty firmy sem nalákali.

Moderátor
Je z toho poučení nelákat investory?

Zbyněk Stanjura
Ne, je z toho poučení. Pokud lákat, tak firmy s vysokou přidanou hodnotou, protože pak je velká šance, že i zaměstnanci, kteří v těch firmách pracují nebo budou pracovat, budou mít nadprůměrné příjmy, pak je velká šance, ty firmy budou nadprůměrně ziskové. A to je skvělá zpráva pro český státní rozpočet, že my potřebujeme co nejvíce ziskové firmy a taky potřebujeme, aby v těch firmách ti lidé brali co nejvyšší mzdy, protože ty odvody pak končí ve státním rozpočtu.

Moderátor
V programovém prohlášení vaší vlády je také další slib, a sice, že budete klást důraz na systém zpětné kontroly a hodnocení efektivity vynaložených výdajů. Jak jste v tomhle za ty tři roky postoupili?

Zbyněk Stanjura
Ano, je to věc, která je velmi užitečná. Já jsem vlastně překvapený, že v předchozích volebních obdobích se to vlastně neřešilo. Velmi často se vede debata, když se připravuje, schvaluje rozpočet, pak jako v těch dnech, kdy se oznamuje výsledek, tak se debatuje chvilku o tom, jak to dopadlo, ale velmi málo se vede debata, jak to dopadlo ve smyslu 100 %, 99 %, tato kapitola měla 50, vyčerpali 49, ale už se nevede debata o tom, že my jsme chtěli například podpořit tuto aktivitu, dali jsme 30 miliard, řekli jsme si za to, že vznikne 1000 bytů.

Moderátor
Já se omlouvám, že vám do toho skáču, vy říkáte, předešlé vlády to neřešily, vy jste to evidentně věděli od začátku, protože jste si to napsali do programového prohlášení, co jste v tomhle směru tedy za ty tři roky udělali? Co jste zjistili?

Zbyněk Stanjura
Spustili jsme ty projekty, máme za sebou dvě a dva velké projekty a zítra na vládě budeme schvalovat třetí. První věc, jsme kontrovali všechny granty, které poskytuje ministerstvo kultury v rámci svého programu a tam doporučení jsou, že například množství těch grantů je nižší než 50 000 Kč, to si myslím, že není na centrální úroveň, že bylo lepší koncentrovat, mít těch dotačních nebo těch příjemců dotací méně s významnější částkou a ty malé částky nechat na lokální nebo krajské úrovni, protože to si myslím. Pak jsme zkontrolovali vlastně efektivitu výdajů v ICT oblasti, tam jsme došli k tomu, že je třeba koncentrovat, koncentrovat výdaje státu, přemýšlet ne rezortně ale globálně za celý vládní sektor. A v této chvíli se chystáme na zpětné vyhodnocení všech národních dotačních titulů, protože správný postup je, definuju nějaký dotační titul, stanovím cíle, k tomu pošlu peníze, pak to vyhodnotím nejenom účetně, zda všechny ty faktury byly přesně zaúčtovány, jak měly, ale zda ty cíle byly splněny a když nebyly splněny, tak je třeba ten program buď omezit nebo zrušit a neříkat si, jestli to splnili na 90, 100 nebo 102 %, to čerpání. Takže ano, my jsme ten proces nastartovali. Myslím si, že ještě letos představíme jako ministerstvo financí nebo já jako ministr financí systémová opatření do příštích let.

Moderátor
Tohle poslední, o čem jste mluvil, to je právě to, o čem má zítra jednat vláda. Má rozhodnout, že do června vaše ministerstvo společně s ministerstvem pro místní rozvoj provede revizi národních dotačních programů. Co konkrétně si od toho slibujete? Slibujete si, že to budou podklady pro to, aby se seškrtaly národní dotace?

Zbyněk Stanjura
Přesně tak, nebo přesměrovali. Já myslím, že jsme zapomněli na původní účel dotací a ten podle mě je snižovat rozdíly například regionální. A pokud máte národní dotační tituly, které zasahují celé území, tak se vám ukazuje, že přestože stát vynakládá desítky miliard, tak ty rozdíly regionální se nesnižují, spíše naopak. Takže podle mě se ukáže, že kam máme investovat, do kterých území? Do těch hospodářsky slabých? Podle mě kraj je ještě moc velký, moc velké území, máme vybrat menší území, protože v rámci i těch krajů, které jsou označovány za strukturálně postižené, jsou okresy nebo obce s rozšířenou působností, ta situace je dobrá a jsou kraje, které nejsou označeny jako strukturálně postižené a naopak tam jsou oblasti, které mají opravdu objektivní problémy. Takže já si od toho slibuju nejenom úsporu těch peněz, ale lepší zacílení, abychom byli schopni snižovat ty regionální rozdíly.

Moderátor
Není škoda to připravit tak, aby výsledek byl těsně před volbami, nemělo to být dřív?

Zbyněk Stanjura
Možná to mohlo být dřív, ale tak volby jsou jednou za čtyři roky. My se nechystáme předávat moc nikomu jinému. A lepší je to připravit ve čtvrtém roce naší první vlády než v prvním roce naší druhé vlády.

Moderátor
Říká dnešní host Dvaceti minut Radiožurnálu, které vysílal také Český rozhlas Plus. Ministr financí, první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Díky za rozhovor, na viděnou, na slyšenou.

Zbyněk Stanjura
Díky za pozvání, na shledanou.

Moderátor
Od mikrofonu se loučí Tomáš Pancíř.

Poslechnout si pořad Dvacet minut Radiožurnálu s ministrem Stanjurou můžete ZDE.