Analýza dopadu Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD) na podniky v České republice

V souvislosti s postupným uplatňováním Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD) v České republice, prostřednictvím zákona o účetnictví, zákona o auditorech a zákona o podnikání na kapitálovém trhu, provedlo Ministerstvo financí analýzu dopadu této legislativy (dále jen „CSRD“) na vykazovací povinnosti českých podniků.

CSRD, která je do českého právního řádu promítnuta prozatím jen částečně, postupně rozšiřuje povinnost podávat zprávy o udržitelnosti ze strany podniků. První vlna této povinnosti se vztahuje na subjekty veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci, jako jsou banky, pojišťovny, emitenti cenných papírů a finanční holdingy, které budou poprvé povinny vyhotovit zprávu za rok 2024 a zveřejnit ji v roce 2025. V České republice se bude jednat o 25 subjektů, přičemž některé z nich budou moci využít konsolidovaného výkaznictví na úrovni skupiny. V první vlně by tak samostatnou zprávu o udržitelnosti mělo povinně zveřejnit nejméně 16 podniků.

Druhá vlna, ve které budou všechny velké účetní jednotky poprvé povinny vyhotovit zprávu o udržitelnosti za rok 2025 a zveřejnit ji v roce 2026, bude mít podstatně větší dopad. Povinnost vykazovat informace o udržitelnosti se podle předběžného odhadu rozšíří na 1 978 podniků, byť významná část rovněž bude moci využít konsolidovaného výkaznictví na úrovni skupiny. Tyto podniky budou zastoupeny napříč různými sektory, přičemž nejvíce jich bude působit ve zpracovatelském průmyslu a velkoobchodu a maloobchodu. Podniky spadající do první a druhé vlny zaměstnávají asi čtvrtinu pracovní síly v České republice, čímž přispějí k lepšímu přehledu o udržitelnosti v české ekonomice. Počet podniků, o nichž budou dostupná data o emisích skleníkových plynů, vzroste z původních 170 (podle ETS 1) na více než desetinásobek.

V dalších letech se povinnost podávat zprávy o udržitelnosti rozšíří také na malé a střední kotované účetní jednotky a některé podniky ze zemí mimo EU. Vzhledem k tomu, že CSRD vyžaduje zveřejňování nejen přímých dopadů na životní prostřední v podobě emisí skleníkových plynů (Scope 1), ale i nepřímých dopadů (Scope 2) a emisního vlivu hodnotového řetězce (Scope 3), budou ovlivněny i podniky, na které se CSRD přímo nevztahuje, neboť budou muset měřit svůj nepřímý dopad. To poskytne komplexnější obraz o udržitelnosti ekonomických aktivit v České republice.

Více informací o podávání zpráv o udržitelnosti v sekci Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD).

Kompletní analýza dopadu CSRD na vykazovací povinnosti českých podniků, včetně zvoleného postupu, je uvedena v následujícím dokumentu: