Polovodičová horečka stoupá, Tchaj-Wan ale nejsou jen čipy

Tchaj-wan je dynamickým a technologicky vyspělým trhem, který představuje jedinečnou příležitost pro podniky hledající silného obchodního partnera. Se 14. nejvyspělejší ekonomikou světa, vysokým HDP na obyvatele a stabilním růstem je ideálním místem pro expanze firem, které cílí na asijské a globální trhy.

Ilustrační foto: Shutterstock

Vzhledem k rozvinutosti ekonomiky, proexportnímu zaměření firem a jejich investičnímu apetitu se tchajwanské společnosti mohou stát partnery českých firem i pro prosazení jejich produktů a služeb do dalších zemí. Tato ostrovní ekonomika je nejen 16. největším vývozcem, ale také 17. největším dovozcem na světě, což svědčí o její otevřenosti pro zahraniční produkty a technologie.

Tchajwanci mají vysokou kupní sílu a přirozený zájem o nové či exotické výrobky, což z ostrovní ekonomiky činí atraktivní trh, zejména pro inovativní a kvalitní produkty. I když konkurence je silná, zahraniční firmy se mohou etablovat díky vládní podpoře a rozvinutému podnikatelskému ekosystému. Česko má s Tchaj-wanem kvalitní bilaterální vztahy a Češi se tam těší vynikající pověsti. Přímé letecké spojení usnadňuje vzájemné poznávaní, počet tchajwanských turistů směřujících do naší země stoupl meziročně o 75 %. To vše usnadňuje navazování kontaktů v různých oblastech (obchod, investice, věda a výzkum, vzdělávání, kultura).

ČIPOVÁ VELMOC

Tchaj-wan se podílí více než 60 % na světové výrobě polovodičů a více než 90 % na výrobě těch nejvíce pokročilých čipů (7nm a menší). V designu čipů je celosvětově na druhém místě, v balení a testování na prvním místě. Dlouhodobým cílem tchajwanské vlády je vytvořit z ostrova světové centrum výroby pokročilých čipů pro technologie další generace, jako jsou 5G mobilní služby, generativní umělá inteligence (AI) a vysoce výkonné výpočty. Aktuálně cílí na vývoj AI čipů a aplikací k zavedení kritických technologií, které průmysl potřebuje k vybudování smart systémů.

Na tyto cíle vláda vyčlenila 9 miliard USD na období 2024 – 2033. Očekává se, že samotný polovodičový průmysl v následujících pěti letech bude do svého rozvoje investovat okolo 210 miliard USD. Předpokládá se vysoká poptávka po pokročilých polovodičových materiálech a zařízeních.

ČESKÝ ZÁJEM O INVESTICI V DRÁŽĎANECH

Výroba polovodičů a související dodavatelský řetězec je téma, které výrazně rezonuje i v česko-tchajwanské relaci. Dominuje tu zájem Česka o tchajwanské investory v polovodičích v souvislosti s investicí společnosti TSMC v Drážďanech a snahou ostrovní vlády podpořit místní dodavatele TSMC v expanzi do zahraničí.

Ve spolupráci s agenturou CzechInvest se proto snažíme uspokojovat informační potřeby tchajwanských firem sérií investičních seminářů, workshopů a individuálních jednání. Zajímavou příležitostí pro české společnosti je i skutečnost, že některé firmy hledají „jen“ partnery, kterým by ve formě komerční spolupráce pomohly upgradovat výrobu či založit nový směr podnikání, a dostat se tak do dodavatelského řetězce drážďanské dceřiné ESMC.

AI JAKO DRUHÝ PILÍŘ

Druhým nejdůležitějším pilířem tchajwanské ekonomiky se stává umělá inteligence. Vláda vyčlenila 10 miliard tchajwanských dolarů (NTD) právě na specializované investice do AI. Zájem o využití nových inovativních technologií (aplikace AI, strojového učení, virtuální reality atd.) se prolíná všemi odvětvími a mezinárodní spolupráce je v tomto ohledu vítána. V příštím roce připravujeme s agenturou CzechInvest představení vybraných českých startupů na veletrhu Innovex, který je propojen s nejvýznamnějším ICT veletrhem v Asii Computex.

Tchaj-wan ale nejsou jen polovodičové čipy a umělá inteligence. Příležitosti vidíme také v následujících oborech.

Výstaviště Nangang v Tchaj-peji. Umělá inteligence bývá i tady dominantním tématem. Foto: Shutterstock

VELKÉ ÚTRATY HRÁČŮ VIDEOHER

Dle některých statistik je na Tchaj-wanu okolo 14,5 milionu hráčů videoher. Průměrná roční míra utrácení na hráče patří k celosvětově nejvyšším a v roce 2024 činila okolo 500 USD. V popularitě, počtech stažení a celkové výdělečnosti dominují mobilní hry. Za nejoblíbenější mobilní hry lze považovat žánry RPG, casual a karetní hry. I když mobilní hry jednoznačně vedou, populární jsou i PC a konzolové hry. K nejoblíbenějším žánrům patří multiplayer střílečky, adventury i rytmické/hudební hry, tedy žánry, kde se celosvětově prosadila i česká studia.

V lednu 2025 budeme ve spolupráci s Českými centry a agenturou CzechInvest představovat tchajwanské veřejnosti český herní průmysl na veletrhu Taipei Game Show 2025. Věříme, že zapůsobíme, zviditelníme úspěchy českého herního průmyslu ve světě a ukážeme v porovnání s asijskou produkcí nová témata a zpracování.

LÁKAVÝ VESMÍRNÝ PRŮMYSL

Očekává se, že produkce tchajwanského vesmírného průmyslu v roce 2025 dosáhne téměř 10 miliard USD. Staví na místních rozvinutých informačních technologiích, polovodičovém průmyslu a přesném strojírenství. Vládní výdaje do tohoto odvětví dosahují přes 1 miliardu USD. Tchajwanský vesmírný průmysl láká zahraniční partnery ke spolupráci například ve výrobě raket, jejich klíčových komponent a technologií souvisejících s jejich vypouštěním, dále v oblasti komunikačních satelitů, souvisejících systémů a také dálkového snímání. Čipy pro vesmírný průmysl jsou další oblastí, kde se mohou protnout tchajwanské a české kapacity i expertízy.

OD ČESKÉHO PIVA KE KRMIVŮM PRO MAZLÍČKY

Na Tchaj-wanu se můžeme setkat s několika českými značkami z potravinářství, ať už se jedná o pivo Pilsner Urquell a Budějovický Budvar, o preclíky, gumové bonbóny, čokolády, krmiva pro domácí mazlíčky, nebo i výrobce konvektomatů značky Retigo. Potenciál je samozřejmě mnohem větší, zvláště když víme, že tchajwanský spotřebitel rád objevuje nové produkty.

Ostrovní ekonomika je v potravinách soběstačná jen ze 30 % a tudíž je závislá na dovozu. Místní konzumenti aktivně vyhledávají vysoce kvalitní a exotické (tedy z jejich pohledu i evropské) výrobky. Tchaj-wan má nejnižší míru porodnosti na světě a obyvatelstvo rapidně stárne. Tento trend se odráží i ve spotřebitelských zvyklostech, roste počet lidí, kteří navštěvují restaurace, více jich konzumuje hotová jídla a jedí zdravěji pro prodloužení kvality života.

Tchajwanský spotřebitel preferuje výrobky, které mají dlouhou tradici, zajímavý příběh, jedinečné či sezónní příchutě. Zajímá se také o výrobky se zdravotními přínosy nebo o ty šetrné k životnímu prostředí a s visačkou férového obchodu. V roce 2024 jsme v rámci projektu ekonomické diplomacie (PROPED) představili české snídaňové cereálie, čokoládu, dorty a potravinové doplňky na největším potravinářském veletrhu Food Taipei. Ve snaze rozšířit portfolio českých produktů na tomto trhu plánujeme uspořádat ve spolupráci s Českými centry a Ministerstvem zemědělství český pavilón na Food Taipei opět v roce 2025.

TLAK NA ZDRAVOTNICKÝ SYSTÉM

Lákadlem pro zahraniční výrobce je odhadovaný každoroční růst tchajwanského zdravotnického průmyslu ve výši okolo 7 %. Rychle stárnoucí populace vytváří dodatečné tlaky na zdravotnický systém a zvyšuje potřebu moderních a efektivních zdravotnických řešení. Jedním z hlavních cílů Tchaj-wanu je také rozvoj digitálního zdravotnického sektoru. Lokální subjekty v tomto směru úzce spolupracují s místními zavedenými IT společnostmi.

V roce 2024 jsme se účastnili akce prezentující tchajwanským dovozcům zahraniční zdravotnické prostředky, za Česko se účastnily firmy Aries a Ego Zlín. Tuto akci považujeme za výbornou příležitost nejen pro prezentaci inovativních produktů, ale také pro navázání kontaktů a rozšíření znalostí o místním trhu. Chystáme naši účast také v roce 2025.

Roste počet lidí, kteří navštěvují restaurace. Foto: Shutterstock

PILÍŘEM JE VĚDECKÁ SPOLUPRÁCE

Vědecko-výzkumná spolupráce se stala jedním z pilířů česko-tchajwanských vztahů. V posledních letech se prioritní oblastí staly právě zmiňované polovodiče. V tomto odvětví existuje mnoho bilaterálních aktivit. Nelze ale opomíjet ani další obory, ve kterých dochází k intenzivním výměnám – řadí se k nim například medicína, vesmírné technologie, kyberbezpečnost, e-mobilita, udržitelnost v zemědělství a humanitní vědy.

V říjnu 2024 byla v Brně zahájena činnost společného česko-tchajwanského čipového výzkumného centra (ACDRC). Na české straně jsou aktivity realizovány odborníky ze tří českých univerzit – VUT v Brně, ČVUT v Praze a Masarykovy univerzity. Výzkum by měl přinést pokročilá řešení v kyberbezpečnosti, automobilovém průmyslu, kosmickém odvětví, energetice, biomedicíně a telekomunikacích.

V roce 2024 byly zahájeny projekty zaměřené například na vestavěný AI procesor pro automobilové aplikace, dále na moduly pro hardwarovou bezpečnost, postkvantovou kryptografii umožňující ochranu dat či na vytvoření technologie laserového broušení polovodičových destiček na bázi karbidu křemíku. Centrum přispěje k rozvoji lidských zdrojů a know-how v polovodičovém průmyslu prostřednictvím organizace vzdělávacích aktivit, propojováním odborníků z akademické i průmyslové sféry, stáží a mobility studentů i akademických a výzkumných pracovníků.

Karel Masařík, zakladatel a ředitel pro inovace firmy Codasip, dodává: „Codasip je velmi vděčný za možnost navázání obchodních vztahů s technologickými partnery z Tchaj-wanu. V oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, datová centra či automobilový průmysl, jsme identifikovali vhodné partnery, se kterými nyní pracujeme na definici možných společných projektů. Tchajwanští obchodní partneři mají znalosti a dovednosti, které jsou komplementární ke znalostem a dovednostem Codasipu, kdy kombinací obou dojde k násobnému zvýšení hodnoty, tedy 1+1 je zde více než dvě.“

POLOVODIČOVÉ KURZY

Dalším úspěšným produktem česko-tchajwanské spolupráce ve vědě a výzkumu jsou několikatýdenní letní a zimní polovodičové kurzy organizované Tchajwanským institutem na výzkum polovodičů (TSRI) v Hsinchu.

„Můj pobyt na Tchaj-wanu byl velmi obohacující a inspirativní,“ líčí své dojmy z letní školy Radim Slovák, student Fyzikálního inženýrství a nanotechnologií, VUT v Brně. „Na National Cheng Kung University jsem získal cenné poznatky o aktuálních trendech v polovodičovém průmyslu, vzrůstajícím využití AI, návrzích a analýzách integrovaných obvodů a fyzikálně-chemickém pozadí tohoto oboru. Velmi pozitivně hodnotím návštěvu Tchajnanského vědeckého parku a organizované zájezdy, které mi umožnily poznat místní kulturu a historii. V Tchajwanském institutu na výzkum polovodičů jsem se prakticky učil navrhovat a analyzovat integrované obvody, a to i se zaměřením na nanofotoniku. Znalosti, které jsem zde získal, jsou pro můj profesní i studijní život velmi cenné a rozhodně je uplatním i v mé diplomové práci,“ dodává Radim Slovák.

POSÍLENÍ DODAVATELSKÝCH ŘETĚZCŮ

Společná iniciativa Univerzity Karlovy a National Cheng-chi University přináší první výsledky realizované v rámci Centra pro posílení dodavatelských řetězců (SCRC). Odborníci se zabývají společenskovědními kontexty polovodičového průmyslu, například dostupností vysoce kvalifikovaných pracovních sil, průzkumem kapacit výroby čipů a její udržitelnosti včetně dopadů na životní prostředí a klima obecně.

David Emler, ředitel SCRC a proděkan pro rozvoj Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, vysvětluje: „Naše aktivity se uskutečňují ve třech hlavních rovinách. Probíhá intenzivní akademická spolupráce zahrnující výzkum a výměnu odborníků, iniciujeme diskuze se státní správou a dalšími stakeholdery a navazujeme kontakty s polovodičovým průmyslem. Jsem přesvědčen, že tento česko-tchajwanský projekt může hrát důležitou roli pro rozvoj polovodičového odvětví v České republice.“

ČIŠTĚNÍ VOD POMOCÍ UMĚLÝCH MOKŘADŮ

V roce 2024 jsme propojili fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU) a Národní tchajwanské univerzity, které díky grantu Technologické agentury ČR provádí výzkum společně s českou firmou Dekonta. Projekt se zabývá čištěním drenážních vod v zemědělství pomocí umělých mokřadů. V případě Tchaj-wanu se jedná o výzkum na experimentální stanici, kde jsou čištěny vody odtékající z uměle zavlažovaných švestkových sadů.

„Unikátnost tohoto projektu spočívá v tom, že umělé mokřady využívají systémy s podpovrchovým průtokem, kde se voda čistí v kořenové zóně rostlin,“ přibližuje projekt Jan Vymazal, prorektor pro vědu a výzkum ze ČZU. „Obdobný systém je v současné době využíván pouze na jedné lokalitě v Dánsku, a proto výsledky tohoto projektu mohou významně přispět k řešení problému drenážních vod v celosvětovém měřítku. V budoucnu bychom společně s tchajwanským partnerem chtěli projekt rozšířit o odstranění pesticidů, případně o další využití vyčištěné vody v zemědělství,“ zdůrazňuje Jan Vymazal.

Dlouhodobě se zaměřujeme na podporu spolupráce v medicíně. Ve spolupráci s Tchajwanskou společností pro medicínu v kritické péči jsme uspořádali mezinárodní seminář, který přilákal 135 odborníků z 28 zemí. Věnoval se využívání moderních technologií a umělé inteligence ve zdravotnictví. Podařilo se nám také nalézt partnera pro Fakultu zdravotnických věd a Český institut výzkumu a pokročilých technologií CATRIN při Univerzitě Palackého v Olomouci. S odborníky z National Health Research Institutes se dohodli na výzkumu v epidemiologii, bakteriologii, farmakologii a ochraně veřejného zdraví.

V případě zájmu o tchajwanský trh se neváhejte obrátit na Českou ekonomickou a kulturní kancelář v Tchaj-peji.

KATEŘINA HEINISCHOVÁ

MARIE LEFLEROVÁ, Česká ekonomická a kulturní kancelář v Tchaj-peji