Koruna jednou z nejdražších měn na světě (Perly týdne)

Trhy jsou podle CNBC v očekávání jen toho nejlepšího z důsledků politiky Donalda Trumpa. Ed Yardeni hovoří o podnikatelském optimismu, Fed by to ale podle něj neměl přehánět se snižováním sazeb, aby se neopakoval vývoj roku 2021. A Deutsche Bank vidí českou korunu jako jednu z nejdražších měn na světě. Přinášíme pravidelné Perly týdne:

Přijde jen to nejlepší? Investoři se podle CNBC v posledních několika týdnech zaměřovali na aktiva, která by podle nich mohla těžit ze zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Zároveň se na trhu věří, že potenciální cla nebudou mít výraznější negativní dopady na ekonomiku a že dojde ke znatelnému poklesu daňové zátěže. V neposlední řadě se čeká deregulace, která mimo jiné povede k nižším cenám energií. CNBC ovšem poukazuje na možnost, že vedle vyššího ekonomického růstu dojde i k opětovnému zvýšení inflace.

Když Trump nastoupil do úřadu v roce 2016, panovaly dezinflační tlaky a sazby Fedu se nacházely u nuly. Nyní je centrální banka drží u 4,5 % a nachází se v restrikci. „Akciový trh by mohl do konce roku vykázat další zisky, ale v roce 2025 se nebudeme agresivně honit za trendy,“ řekla pro CNBC Lisa Shalett, která působí jako investiční ředitelka v Morgan Stanley Wealth Management. Jinak řečeno, současná situace tedy není opakováním roku 2016.

Ed Yardeni se domnívá, že v americké ekonomice po zvolení Donalda Trumpa výrazně vzrostl podnikatelský optimismus. Na CNBC uvedl, že podle něj se scénář roku 2016 a následujících let opakovat může. Přispělo by k tomu snížení daní, které by zvedlo disponibilní příjmy domácností. Pak i zmíněná regulace a v neposlední řadě možnost uklidnění geopolitických krizí. K tomu Yardeni dodal, že on byl optimistou už před volbami, protože se dá čekat boom produktivity a určité opakování vývoje z dvacátých let minulého století.

Yardeni podle svých slov dává 55% pravděpodobnost scénáři, ve kterém se zopakuje boom dvacátých let. Fed ale podle něj dělá se snižováním sazeb chybu, protože ekonomika si vede dobře i bez toho a pokles sazeb by mohl vést k přílišnému růstu cen na akciovému trhu. Takovému scénáři dává 25% pravděpodobnost. Yardeni připomněl, že když hovořil o možnosti, že PE trhu se zvedne na 20, byl podle některých názorů úplně mimo. Nyní je poměr cen k ziskům na 22 a pokud nepřijde recese, je možné, že se valuace na těchto úrovních udrží.

Fed podle ekonoma sazby snižuje přílišným tempem, ale data to vůbec nepodporují. I výnosy dlouhodobějších dluhopisů mohou ukazovat, že sazby by tak rychle klesat neměly. Na druhou stranu „zase tak moc nezáleží na tom, zda v prosinci sazby klesnou o dalších 25 bazických bodů.“ Jde spíše o to, aby celkově nedošlo k přílišnému uvolnění monetární politiky, které by mimo jiné vedlo k bublině na akciovém trhu. Yardeni míní, že dluhopisové trhy očekávají další fiskální uvolnění a v takovém prostředí „nepotřebujeme, aby uvolňoval i Fed.“ Pak by se totiž mohl opakovat scénář z roku 2021, kdy se centrální banka snažila udržet nízko nezaměstnanost, ale najednou se objevil velký problém s inflací.


Firmy se snaží zjistit, co vlastně dělat s umělou inteligencí: Výkonný ředitel společnosti D. A. Davidson Managing Director Gil Luria hovořil na Yahoo Finance o umělé inteligenci a společnosti IBM. Podle jeho názoru má tato firma „jeden z nejhodnotnějších byznysů v oblasti umělé inteligence a jde o její poradenskou divizi“. U IBM se ale jedná „bohužel jen o malou část celé firmy, která stále stojí hlavně na hardwaru.“ Poradenství si ale nyní vede „fenomenálně“, protože velký počet firem chce zjistit, „co vlastně mohou s AI dělat.“

Podle experta jsou nyní téměř všechny investice do umělé inteligence „experimentální“. To znamená, že firmy zatím mají jen minimum „reálných produktů“, které by se zakládaly na této technologii, a experimentuje se tak s tím, „co vše by AI mohla dělat a nabízet“. S ohledem na to, v jaké fázi rozvoje AI se nacházíme, to ale podle Lurii není žádné překvapení. Většina firem přitom stále nemá potřebnou strukturu a systémy, které by zajistily, aby jejich data neunikla ven, včetně dat týkajících se soukromí jejich klientů. Všechny tyto problémy budou muset být vyřešeny předtím a zároveň bude muset dojít k „vyladění modelů umělé inteligence tak, aby je firemní sektor mohl skutečně používat.“

„Pokud nám ChatGPT dá v jednom z pěti případů špatnou odpověď, jsme s tím OK. Společnosti si tohle ale nemohou dovolit, u nich se umělá inteligence musí dostat do stavu, kdy její halucinace budou téměř nulové. Pak teprve může být implementována v reálném prostředí a pak teprve se může používat v důležitých systémech,“ míní Luria.


Drahé a levné měny a rekordně populární akcie: Deutsche Bank v následujícím grafu porovnává valuace vybraných měn podle tří modelů. Nejlevnější měnou na světě je podle nich nyní norská koruna následovaná japonským jenem. Na druhém konci spektra je podle odhadů Deutsche Bank argentinské peso, americký dolar a česká koruna:


Zdroj: X

Goldman Sachs následujícím grafem poukazuje na to, že Američané nyní drží rekordní část svých portfolií v akciích:



Zdroj: X

Předchozí rekord v držení akcií byl dosažen na vrcholu internetové bubliny, kdy se podíl akcií na celkových aktivech amerických domácností také pohyboval směrem k 50 %. Ještě na počátku devadesátých let byl přitom podíl u 20 %.