Letem světem: PETky, pareto optimální kriminálník, chřipečka a proč hloupneme

Plastové obaly. Typická 500ml PET láhev spotřebuje o 60 % méně energie a vypustí o 80 % méně CO2 než ekvivalentní skleněná láhev, která je 10x těžší. Tyto poměry mění recyklace. Nicméně i tehdy je potřeba mít na paměti, že recyklovaná PET láhev obsahuje o 70 % méně energie a o 45 % méně CO2 než primární PET láhev.

Odhady Thunder Said Energy ukazují, že celosvětová poptávka po plastech a polymerech se do roku 2050 zdvojnásobí. Mimo jiné obrovský potenciál pro recyklaci. 

Kriminalita se řídí Paretovým principem: studie* zjistila, že pouhé 1 % populace je zodpovědné za 63 % všech odsouzení za násilné trestné činy.

V ČR máme nízkou proočkovanost lidí proti chřipce. Což nás stojí životy a peníze. Doporučení WH  a EU je proočkovanost alespoň 75%. Přitom například ve věku 65+ této úrovně dosahuje v EU Dánsko, Portugalsko a Irsko. Česko je na 25 %. Slovensko 6 %. 

Studie na datech ČR přitom ukazuje, že "pokud by se podařilo dosáhnout 75% proočkovanosti, mohlo by se zabránit více než 47 tisícům návštěv u praktických lékařů, téměř 5 tisícům hospitalizací a více než 2 tisícům úmrtí." 

Pokud započítáme ztráty produktivity díky úmrtí a nemocnosti, tak zvýšení proočkovanosti dává smysl nejen po zdravotní stránce, ale i po ekonomické. 

Nejlepší doba pro očkování je mezi říjnem a prosincem. 

Je možné se očkovat i později, jen je potřeba počítat s tím, že trvá cca 2 týdny, než po očkování začne ochrana působit.

A poslední téma: Covid tiše poškozuje mozek. Zákeřné je, že lidé o svých problémech ani nevědí. Nedávná studie zveřejněná v Lancet** zkoumala kognitivní deficity spojené s covidem. Výzkum se zaměřil na skupinu dospělých dobrovolníků, kteří byli očkováním i infekcí dosud nedotčeni a kteří byli v rámci výzkumu záměrně infikováni virem. Výsledky ukázaly, že u infikovaných jedinců byly pozorovány dlouhodobé kognitivní problémy, zejména v oblasti paměti a výkonných funkcí, které přetrvávaly téměř rok po infekci.

Zajímavé je, že navzdory objektivním deficitům nebyly hlášeny žádné subjektivní kognitivní potíže. To znamená, že i když byli lidé měřitelně postiženi, sami o svém stavu nevěděli. Závažná byla zejména paměť, kde došlo k výrazným poklesům schopnosti okamžitého a zpožděného vybavování. 

Bohužel jsem si při čtení článku o tomto výzkumu a především faktu, že si to lidé neuvědomují, vybavil jeden starý vtip a nemůžu ho dostat z hlavy: Když někdo umře, tak o tom neví, ale pro ostatní je to těžké ... To samé platí, když je někdo debil. 

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny 

*https://link.springer.com/article/10.1007/s00127-013-0783-y
**chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://www.thelancet.com/action/showPdf?pii=S2589-5370(24)00421-8