Ekonomická data tentokrát pomohla euru a dolar tak ztrácel (Komentář)

Česká ekonomika v třetím letošním čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 % a její růstová dynamika tak mírně zpomalila. V prvním i druhém kvartále letošního roku totiž mezičtvrtletní růst dosáhl shodných 0,4 %. Výsledek za Q3 byl mírným zklamáním, když tržní konsensus očekával pokračující růst HDP o 0,4 % q/q. Podle komentáře ČSÚ mezičtvrtletní vzestup ekonomiky ve třetím čtvrtletí podpořila rostoucí domácí poptávka, zatímco ta zahraniční stagnovala. V letošním roce očekáváme růst české ekonomiky o skromných 0,8 % a příští rok jeho mírné zrychlení na 1,5 %. Brzdou ekonomiky ještě nějakou dobu pravděpodobně zůstane průmysl, který čelí především nižší poptávce po průmyslovém zboží. Přetrvávající pesimismus v tuzemském průmyslu potvrdil říjnový PMI, který navzdory nárůstu z 46,0 b. na 47,2 b. zůstal hluboko v pásmu kontrakce.

Ekonomika eurozóny překvapila vyšším růstem za Q3. Oproti očekávané stagnaci mezičtvrtletního růstu HDP v eurozóně na 0,2 % došlo k jeho urychlení na 0,4 %. Pozitivně v Q3 překvapila hlavně ekonomika Španělska (+0,8 % q/q oproti očekávaným +0,6 %) a Německa (+0,2 % q/q oproti očekávaným -0,1 %). V případě Německa bylo ale pozitivní překvapení kompenzováno revizí dat za Q2 z původních -0,1 % na -0,3 % q/q a v meziročním vyjádření tak tamní ekonomika klesla o 0,2 %. Za říjen navíc ve srovnání s odhady vykázala výraznější nárůst počtu nezaměstnaných, avšak při stagnující míře registrované nezaměstnanosti na 6,1 %. Mírně lepší oproti odhadům byl v Q3 i výkon francouzské ekonomiky (+0,4 % q/q), na který ale působil jednorázový efekt pořádání olympijských her. Italská ekonomika naopak za očekávání zaostala, když pouze mezičtvrtletně stagnovala. Z hlediska struktury byla hlavním zdrojem růstu ekonomiky eurozóny pravděpodobně zvyšující se spotřeba domácností. Spotřebitelský sentiment mírně vzrostl jak v Německu, tak i v samotné eurozóně. Zatímco ale důvěra v sektoru služeb stagnovala, mezi evropskými průmyslníky došlo k dalšímu prohloubení míry pesimismu.

Inflace v eurozóně zrychlila ze zářijových 1,7 % na 2,0 % y/y v říjnu. Skončila tak o desetinu nad tržním konsensem. Riziko oproti očekávání mírně vyššího růstu spotřebitelských cen v eurozóně indikovala dříve zveřejněná data z jednotlivých členských států, především pak z Německa. Tam harmonizovaná inflace v říjnu vzrostla z 1,8 % na 2,4 % y/y oproti očekávaným 2,1 %. Na vyšší meziroční inflaci v eurozóně působil hlavně postupně odeznívající vliv vyšší srovnávací základny loňského roku, který ji v září dočasně stlačil pod cíl ECB. O desetinu vyšším údajem trhy překvapila rovněž jádrová inflace, která v říjnu stagnovala na 2,7 % y/y. Na zvýšených úrovních ji nadále držel růst cen služeb. Ten setrval na 3,9 % y/y. V listopadu by mělo dojít k úplnému odeznění výše zmíněného efektu základny a celková inflace v eurozóně tak podle našeho odhadu zrychlí do blízkosti 2,5 % y/y, kde zůstane do konce roku. Pro většinu příštího roku ovšem očekáváme návrat inflace pod dvouprocentní cíl ECB.

Data z americké ekonomiky vyzněla vesměs pozitivně, výjimkou byl ale velmi nízký počet nově vytvořených pracovních míst za říjen. Ekonomika USA v Q3 rostla mezičtvrtletním anualizovaným tempem o 2,8 %. To bylo sice nepatrně méně, než se čekalo (2,9 %) a oproti předchozímu čtvrtletí (+3,0 %) se jednalo o zpomalení. Spotřeba domácností však na druhou stranu pozitivně překvapila, když vzrostla o 3,7 % mezičtvrtletně anualizovaně. To bylo výrazně více ve srovnání s tržním konsensem (+3,3 %) i předchozím údajem (+2,8 %). Důvěra amerických spotřebitelů se navíc v říjnu zvýšila z 99,2 b. na 108,7 b. oproti konsensu ve výši 99,5 b. To ukazuje na stále robustní poptávku amerických spotřebitelů. V kontrastu s tím byl ovšem říjnový vývoj počtu nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru. Ten dosáhl pouze 12 tis. po předchozích 223 tis. a navíc výrazně zaostal za očekáváními ve výši 100 tis. Významný vliv na to ale pravděpodobně měly hurikány, které ochromily část Spojených států, stejně tak i stávka ve společnosti Boeing. Lze tak předpokládat, že alespoň část zmíněného zpomalení růstu zaměstnanosti v USA je pouze dočasného charakteru. Na to může ukazovat i míra nezaměstnanosti, která zůstala beze změny na 4,1 %, stejně tak i robustní vývoj hodinových výdělků, jejichž meziroční růst v říjnu zrychlil z 3,9 % na 4,0 %. Podobně také počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se v minulém týdnu v USA pohybovaly na nízkých 216 tis.

Americký dolar tento týden ztrácel, když evropské sazby rostly, zatímco ty americké mírně klesaly. Vůči společné evropské měně dolar v průběhu týdne oslabil o zhruba 0,6 % a hlavní měnový pár se tak posunul k 1,086 USD/EUR. Úrokové sazby v Evropě vzrostly v rozsahu 30-40 bb v závislosti na splatnosti. Přispěla k tomu především vyšší říjnová inflace a rychlejší růst ekonomiky eurozóny za Q3. Na ty americké pak naproti tomu pravděpodobně působil zejména nepatrně slabší růst HDP jako celku a výrazně nižší počet nově vytvořených pracovních míst. Dolarové sazby tak klesly o přibližně 5-10 bb. Pro následující zasedání Fedu, které je na programu příští čtvrtek, trhy nadále zaceňují snížení sazeb o zhruba 25 bb. Středoevropské měny v tomto týdnu oproti euru mírně oslabovaly. Tuzemská měna ztratila přibližně 0,1-0,2 % své hodnoty, když se její kurz posunul k úrovni 25,35 CZK/EUR. K částečné korekci slabších pozic koruny přispěla vyjádření viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové, která uvedla, že na zasedání v příštím týdnu bude zvažovat i možnost ponechání úrokových sazeb beze změny.