Výsledek listopadových prezidentských voleb by mohl mít významné důsledky pro americkou ekonomiku - Globální ekonomický výhled říjen 2024 - Spojené státy

Nový výhled analytiků očekává růst HDP v letošním roce o 2,6 %, stejně jako nový výhled z dílny OECD. Nedávné revize ekonomických dat USA, zveřejněné na konci září, ukazují užší rozdíl mezi výdajovou a příjmovou stránkou ekonomiky, přičemž osobní příjmy rostly více, než se původně odhadovalo. To naznačuje, že spotřebitelé mohou mít více úspor a větší kapacitu udržet výdaje. Tyto úpravy přinášejí optimističtější výhled pro odolnost spotřebitelů, která je klíčová pro ekonomickou stabilitu v nadcházejících měsících.

Zářijový report trhu práce byl překvapivě silný, přičemž nezaměstnanost klesla navzdory rostoucí pracovní síle. Růst počtu pracovních míst na plný úvazek a snížení počtu nezaměstnaných naznačují možné „měkký přistání“ americké ekonomiky. Nicméně nedávná oznámení o propouštění v sektorech, jako je letectví (např. Boeing) a automobilový průmysl, která mají začít v říjnu, mohou přinést problémy. Výhled inflace naznačuje, že navzdory určitým pozitivním signálům, jako je zpomalení růstu nájmů, inflace v klíčových sektorech, jako jsou opravy a pojištění aut, zůstává zvýšená. Očekává se, že jádrová inflace zůstane na úrovni 3,3 % do konce roku 2024, což by mohlo způsobit, že Fed bude opatrnější při snižování sazeb. Výhled inflace pro letošní i příští rok byl ale sledovanými institucemi revidován směrem níže a blíže inflačnímu cíli. Na listopadovém zasedání Fedu se proto očekává snížení sazeb o 25 bazických bodů.

Výsledek listopadových prezidentských voleb by mohl mít významné důsledky pro americkou ekonomiku. Volby představují dvě rozdílné cesty: pokračování stávající politiky pod vedením viceprezidentky K. Harrisové nebo potenciální změny pod bývalým prezidentem D. Trumpem. Ekonomický přístup Harrisové by měl za následek mírný růst a o něco pomalejší nárůst dluhu. Naopak Trumpovy návrhy, zejména kolem daňových škrtů, by mohly krátkodobě zvýšit HDP, ale za cenu rostoucího státního dluhu, který by mohl do roku 2035 dosáhnout 150 % HDP.