Dopad nařízení o nebezpečných látkách na pojistitele (Německo)

Celostátní svaz německého pojišťovnictví (GDV) zveřejnil článek, který se týká návrhu novely nařízení spolkové vlády o nebezpečných látkách. Z něho plyne povinnost provést před sanací starších budov zkoušky na azbest. To by mělo důsledky jak pro pojistitele provozující pojištění obytných budov, tak nepřímo i pro jejich klienty. GDV uvádí, že zmíněné nařízení by mohlo německé pojistitele dodatečně zatížit 190 mil. EUR ročně.

V návrhu novely nařízení o nebezpečných látkách jsou obsaženy významné změny, které mohou vyvolat vysoké náklady pojistitelů. Jednou z nich je ustanovení, že před opravami budov musí být za určitých předpokladů provedeny zkoušky na přítomnost azbestu.

Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, v této souvislosti zdůraznil, že samotné zkoumání, zda je v budově azbest, by mohlo vyvolat u pojistitelů provozujících pojištění obytných budov vícenáklady předběžně ve výši kolem 190 mil. EUR ročně. Podle jeho názoru tyto náklady dodatečně zatíží pojistné u tohoto pojištění.

Podle záměrů spolkové vlády by měla daná novela nařízení o nebezpečných látkách vést k lepší ochraně při práci i ochraně zdraví, co se týče zacházení či styku s azbestem. U těch budov, jejichž výstavba započala ještě před zákazem používání azbestu v roce 1993, nelze vyloučit, že byl za určitých okolností použit azbest. Proto smí být provedena sanační opatření a důležité opravy podstatných částí stavby teprve po posouzení možného ohrožení. Podle GDV by tímto byly dotčeny tři čtvrtiny pojistného kmene u pojištění obytných budov, tedy asi 34 mil. bytů.

GDV dále upozorňuje, že praktická implementace tohoto nařízení by byla obtížná. Není prý dostatek příslušných odborníků a laboratoří, čímž vzniknou časové prodlevy a zpozdí se odstraňování škod na budovách. Přitom právě faktor času prý hraje u likvidace škod rozhodující roli. Časové prodlevy by mohly vést k tomu, že pojistitelé nebudou v mnoha případech schopni jednat. Asmussen tvrdí, že rozsah škody může být omezen a náklady minimalizovány jedině tehdy, pokud pojistitel a jeho dodavatel služeb (oprav) rychle reagují na oznámení škodní události. Jako příklad uvádí netěsnost u vodovodního potrubí. Pokud není rychle odhalena a opravena, tak může dojít k následným škodám, jako je například rozšíření plísně, a tím se zbytečně zvýší celková škoda.

Co tedy s tímto problémem? GDV míní, že při styku či zacházení s azbestem by mohly být podle názoru německých pojistitelů aplikovány uznávané nízkoemisní postupy. Na jejich základě by mohla být rychle provedena technická údržba a menší sanační práce. GDV si je ale vědom toho, že pro některé aplikační případy by takové postupy musely být ještě připraveny, vyzkoušeny a uznány, resp. schváleny.