Predikce hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2025 - státní rozpočet, fiskálně-strukturální plán ČR 2025 až 2028

V roce 2025 očekáváme, že saldo veřejných financí dosáhne −2,3 % HDP (plán počítá s maximální hodnotou −2,5 % HDP). Celkové příjmy sektoru vládních institucí by dle predikce měly vzrůst o 5,1 %, přičemž daňové příjmy včetně příspěvků na sociální zabezpečení o 5,3 %.

Rostoucí reálné výdělky by měly povzbudit spotřebu domácností a pozitivně ovlivňovat i výnos daně z přidané hodnoty. Naopak dynamika bude brzděna úpravou definice dlužníka pro úpravy základu daně v případě nedobytných pohledávek. Vyšší daně na tabákové výrobky by se měly pozitivně projevit ve vyšším výnosu daně z přidané hodnoty (0,7 mld. Kč). Výsledný nárůst výnosu daně by přesto měl činit 6,3 %.

U spotřebních daní meziroční výnosy zvýší úpravy sazby daně z tabákových výrobků jako součást opatření ozdravného balíčku (dopad 2,3 mld. Kč). Dále zvýšení sazeb na daň z lihu přinese dodatečných 0,5 mld. Kč.

Více než 6% růst objemu mezd a platů determinuje daň z příjmů fyzických osob (5,1 %) i příspěvky na sociální zabezpečení (6,2 %), v nichž se navíc odráží i nárůst platby za státní pojištěnce. U daně z příjmů fyzických osob je však dynamika brzděna meziročním vývojem daně z kapitálových výnosů a vyšším daňovým zvýhodněním souvisejícím s dlouhodobým investičním produktem. V oblasti příspěvků na sociální zabezpečení se konsolidačním balíčkem znovuzavedla sazba nemocenského pojištění pro zaměstnance a vyšší povinné odvody pro osoby samostatně výdělečně činné či pracovníky na dohodu o provedení práce, kde došlo nakonec k posunu v účinnosti na rok 2025. Celkový dopad opatření u příspěvků na sociální zabezpečení činí více než 5 mld. Kč. Naproti tomu podpora zkrácených úvazků a odpočty související s dlouhodobým investičním produktem oslabují výnos o necelou 1 mld. Kč.

Výnos daně z příjmů právnických osob by měl meziročně vykázat mírný růst, který je primárně ovlivněn očekávaným snížením výnosu u daně z neočekávaných zisků. Růst výnosu rovněž snižuje osvobození zdanění výnosů státních dluhopisů (1,3 mld. Kč). Naopak pozitivní efekt bude mít stále zvýšení sazby daně o 2 p. b. účinné od roku 2024 s dodatečným dopadem v příštím roce ve výši necelé 1 mld. Kč.

Z ostatních příjmů, které výrazně ovlivní celkový růst příjmů, jde hlavně o investiční transfery reflektující náběh projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU z programového období 2021–2027. Podstatnou roli však sehrají prostředky z instrumentu EU příští generace, které by měly kulminovat v roce 2025.

Celkové výdaje by mohly růst tempem necelých 4 %. Náhrady zaměstnancům v sektoru vládních institucí by měly dosáhnout vyšší dynamiky než v letošním roce, zejména s přihlédnutím k části zaměstnanců s valorizovanými platy podle průměrné mzdy. Vedle toho uvažujeme s růstem platů i v ostatních částech sektoru vládních institucí, byť v nižší dynamice, než je tomu v automaticky valorizované části.

Naturální sociální dávky by měly v roce 2025 zvolnit, což je dáno vysokou základnou v roce 2024. U sociálních dávek na bydlení počítáme se zachováním relativně vyšší úrovně, i když vlivem rostoucích reálných výdělků by mohly výdaje mírně slábnout. Nárůst by pak ale měl být tažen zejména výdaji zdravotních pojišťoven umožněnými nárůstem pojistného i plateb za státní pojištěnce. Růst mezispotřeby ve výši 3,6 % je v porovnání s rokem 2024 menší jak v důsledku relativně nižších výdajů v souvislosti s povodněmi, tak pokračujícím konsolidačním úsilím v provozních výdajích.

V oblasti peněžitých dávek sociálního zabezpečení počítáme v roce 2025 s navýšením výdajů na výplatu dávek důchodového pojištění. Ty by měly být ovlivněny standardní valorizací od ledna 2025 dle růstu cenového indexu životních nákladů důchodců o 1,7 %. Kromě důchodů počítáme se zachováním humanitární dávky vyplácené osobám s dočasnou ochranou. Růst celkových peněžitých sociálních dávek by měl dosáhnout hodnoty 2,5 %. Ve vývoji dávek sociálního zabezpečení se v metodice národních účtů odráží i růst platby za státního pojištěnce o cca 2,5 mld. Kč.

Výdaje na investice do fixních aktiv budou ovlivněny zvýšenými výdaji v oblasti obrany, kde pracujeme s úrovní 2 % HDP dle definice příslušného zákona. Investice posílí i náběh zdrojů v rámci Národního plánu obnovy. Vliv bude mít i rozbíhající se finanční perspektiva 2021–2027 v souladu s danou fází cyklu využívání prostředků na kohezi. Dynamika celkových investic by v roce 2025 mohla dosáhnout více než 9 %, přičemž na růstu se podílí jak národní, tak z EU spolufinancované projekty.

Opatření ozdravného balíčku zahrnují úspory v dotacích a běžných transferech, které by měly mít dodatečný dopad cca 10 mld. Kč i v roce 2025. Obě položky dohromady by měly v podstatě stagnovat.

Úrokové výdaje by měly vlivem zlepšující se výše hospodaření sektoru vládních institucí a klesajících úrokových měr vzrůst jen nepatrně. V poměrovém vyjádření by se měly pohybovat kolem hodnoty 1,3 % HDP.

Dluh sektoru vládních institucí by měl v roce 2025 v poměrovém vyjádření mírně vzrůst o 0,7 p. b. na hodnotu 44,8 % HDP.

Fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2025 až 2028