ECB s ohledem na slabá data a pokračující dezinflaci sníží sazby o dalších 25 bb (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Na zasedání ECB v tomto týdnu podle nás dojde ke snížení úrokových sazeb o 25 bb. Poprvé by tak v současném cyklu uvolňování měnové politiky navázala na předchozí zasedání a opětovně snížila sazby. K tomu by jí měla donutit slabá data z eurozóny a pokračující dezinflace. Pozitivně by ale naopak měla vyznět srpnová průmyslová výroba v eurozóně, jak již naznačily národní statistiky. S ohledem na slabý sentiment ale zůstává oživení v průmyslu nejisté. Maloobchodní tržby bez aut v USA podle nás stagnovaly. To by ale nemělo nic měnit na stále robustní spotřebitelské poptávce v USA, která může ale postupně slábnout s ohledem na nízkou spotřebitelskou důvěru a zpomalující růst výdělků. V hledáčku trhů budou na pozadí oznámeného silného fiskálního stimulu čínská data, která by měla ukázat na růst tamní ekonomiky ve Q3 pod stanoveným 5% cílem.

ECB naváže na zářijové zasedání a opět sníží sazby o 25 bb.

ECB v tomto týdnu zřejmě dále sníží úrokové sazby o 25 bb. Představitelé ECB přitom donedávna byli ještě naklonění k pauze, stejně tak i finanční trh. To ovšem převážila data, která ukázala na slabý růst ekonomiky, zhoršující se sentiment a inflaci pod 2% cílem v září. Výhled pro slabou ekonomiku a nižší ceny energií navíc představují riziko, že by se inflace pohybovala pod 2 % y/y i po většinu příštího roku. Nejistota ohledně tohoto výhledu, vývoje ekonomiky a trhu práce v souvislosti se mzdovým růstem ale zůstává vysoká. I proto bude 25bodový cut ECB zřejmě doprovázen jestřábí rétorikou bez náznaků pro prosincové zasedání. Další postup by měl být opět závislý na vyhodnocení příchozích dat. Klíčové budou národní účty za Q3 spolu s ostatními daty z trhu práce, která ukáží, zdali růst jednotkových mzdových nákladů zmírňuje. V opačném případě by to vyvíjelo tlak na udržení zvýšené jádrové inflace. Finanční trh v posledních týdnech téměř plně zacenil snížení o 25 bb v říjnu. Pro příští rok pak očekává dokonce stimulační efekt měnové politiky ECB, když implikuje pokles depozitní úrokové sazby pod námi odhadovanou neutrální úroveň (2,5 %). My očekáváme pozvolný pokles po 25 bb na 2,5 % v červnu příštího roku s rizikem oddálení docílení této úrovně v případě nad očekávání silného mzdového růstu.

Průmyslová produkce v eurozóně na základě dat z většiny členských zemí v srpnu zřejmě meziměsíčně vzrostla o 2,1 %. Produkce silně vzrostla v Německu (3,3 % m/m) a Francii (1,4 %), nepatrně v Itálii (0,1 %), zatímco ve Španělsku klesla o 0,4 %. Na základě srpnového výsledku odhadujeme, že průmyslová výroba po poklesech v předchozích čtvrtletích ve Q3 narostla o 1,7 % q/q. Silný nárůst přišel navzdory tomu, že předstihové indikátory sentimentu v průmyslu se zhoršovaly a zůstávají na nízkých úrovních. Ty tak naznačují, že by případné oživení průmyslu v eurozóně mělo zůstat v letošním roce na tenkém ledě. Dále zveřejněná finální čísla inflace v eurozóně by měla potvrdit celkovou a jádrovou inflaci na 1,8 % a 2,7 % v září.

Data z USA tento týden nabídnou maloobchodní tržby za září, které podle nás meziměsíčně vzrostly o 0,2 % díky prodejům aut, bez nich ale stagnovaly. Vzhledem k tomu, že jde o nominální údaj, tak výrazný vliv bude mít zlevnění pohonných hmot o 4 % m/m v září. Oproti předchozím měsícům by to ale znamenalo oslabení spotřebitelských výdajů, které byly doposud vcelku silné navzdory nízké spotřebitelské náladě a zpomalujícímu růstu výdělků. Obecně ale byla spotřebitelská poptávka ve Q3 silná, když podle našeho předběžného odhadu rostla tempem 3,2 % q/q v anualizovaném vyjádření. Vidíme ale riziko postupného zpomalování.

Ekonomika USA však stále pravděpodobně expanduje zdravým tempem. A s ohledem na zmírnění obav kolem trhu práce, k čemuž pomohl zářijový NFP report, a přetrvávající inflační rizika, která zase potvrdily inflační statistiky z minulého týdne, budou centrální bankéři Fedu zřejmě muset lehce rekalibrovat svá očekávání. Kromě dat tak vystoupení členů FOMC v tomto týdnu budou také středem pozornosti. Finanční trh nyní, podobně jako my, očekává v úhrnu snížení úrokových sazeb pouze o 50 bb do konce letošního roku. To by znamenalo zpomalení cutů na 25 bb po zářijovém 50bodovém snížení.

Čínská ekonomika v letošním Q3 zřejmě zůstala slabá, když tamní HDP podle nás vzrostl pouze o 4,6 % y/y. To společně s měsíčními daty průmyslové produkce, maloobchodních tržeb a fixních investic za září bude zveřejněno v pátek. Pětiprocentní růstový cíl HDP se ale zřejmě oddaluje. Poslední letošní čtvrtletí by však již mělo být podpořeno silným stimulem čínské vlády, který momentálně dominuje i diskusi na trzích. Případný stimul na podporu tamní domácí poptávky by mohl být povzbuzením i pro ekonomiku USA a eurozóny, a to včetně Německa, kde tamní průmysl naráží mimo jiné problémy i na slabší poptávku z Číny.

Inflační statistiky v ČR a USA překvapily směrem nahoru.

Tuzemská inflace se v září zvýšila na 2,6 % ze srpnových 2,2 %. K tomu pomohla i nižší srovnávací základna z loňského roku. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,4 %, což reflektovalo tradiční sezónnost a zlevnění pohonných hmot o 4,8 % m/m. Opačně působily ceny potravin (+0,8 % m/m) a regulované ceny (+0,1 %), když růst neenergetické části převážil pokles cen energií. Jádrová inflace se ovšem dále zmírnila, a to o 0,1 pb na 2,3 % y/y, když její meziměsíční sezónně očištěná dynamika zvolnila na 0,1 %. S ohledem na slabé oživení spotřebitelské poptávky a umírněný mzdový růst by dezinflační trend měl pokračovat. Celkově by to mělo podpořit další uvolnění měnové politiky ČNB, a to po 25bodových krocích na zbylých dvou letošních zasedáních. Více k zářijové inflaci zde: https://bit.ly/CPI_Sep24_CZ.

Data z tuzemské reálné ekonomiky za srpen pozitivně překvapila, přesto ale růst ekonomiky ve Q3 bude zřejmě slabý. Průmyslová produkce v srpnu vzrostla o 1,8 % m/m, když těžila z oživení výroby aut, což se pozitivně odrazilo i ve vyšší bilanci zahraničního obchodu. Vliv na to mělo ale i načasování celozávodních dovolených. V úhrnu za červenec a srpen průmyslová výroba oproti loňsku téměř stagnovala. O jednoznačném oživení zatím hovořit nelze. Výhled navíc zůstává nejistý vzhledem k slabému sentimentu a pokračujícímu útlumu německé ekonomiky (více zde: https://bit.ly/3Neoi7u). Úterní data tržeb z maloobchodu a služeb poukázala na slabou spotřebitelskou poptávku, která dosud oživuje jen velmi pozvolným tempem (více zde: https://bit.ly/3BB6gK8).

Americká inflace v září mírně poskočila na 2,4 % ze srpnových 2,3 % y/y. Meziměsíčně tamní ceny vzrostly o 0,2 %, stejně jako v srpnu. O desetinu nahoru překvapila i jádrová inflace (3,3 % y/y). V rámci té růst cen bydlení sice zpomalil na 0,2 % m/m a nezopakoval tak silné tempo ze srpna. O překvapení se ale postaraly ostatní volatilní složky jádrové inflace. Inflační statistiky nicméně ukazují, že tamní inflace není ještě zcela zdolaná a spíše nahrávají pozvolnému snižování úrokových sazeb. V tomto duchu se vyjádřil i R. Bostic z atlantského Fedu, který nevyloučil ani pauzu na listopadovém zasedání. Překvapení z inflace ale ředila horší data z trhu práce, když žádosti o podporu v nezaměstnanosti výrazně vzrostly na 258 tis., částečně ale mohlo jít o efekt hurikánu Helene. V dalších týdnech může tyto statistiky zase ovlivnit hurikán Milton. Páteční čísla PPI zásadní zvrat nepřinesla, když na meziměsíční bázi skončila téměř v souladu s očekáváními. Meziročně byl celkový a jádrový PPI vyšší o 1,8 % a 2,8 %, což bylo nad konsensem. Vliv na to ale měly historické revize.

Důkaz o stálé hrozbě neutlumených inflačních tlaků v USA a zmírněné obavy o tamní ekonomiku pomohly redukovat sázky na míru uvolnění měnové politiky Fedu. Ceny finančního trhu nyní implikují i šanci, byť velmi malou, pauzy na listopadovém zasedání. My čekáme v úhrnu snížení o 50 bb na zbylých dvou zasedáních v letošním roce, stejně jako zářijový dot plot Fedu.

Americký dolar na pozadí geopolitické nejistoty a výše zmíněného přecenění kroků Fedu během minulého týdne akumuloval zisky a oproti euru posílil o 0,3 %. Dolarové tržní sazby v týdnu vzrostly o 5-15 bb dle splatnosti. To v podobné intenci následovaly i ty eurové, zatímco ty korunové vzrostly lehce výrazněji (o 10-20 bb). Zlepšení úrokového diferenciálu ve prospěch české koruny ale nepomohlo k její výrazné apreciaci, když zůstává v zajetí zhoršeného sentimentu vůči měnám rozvíjejících se trhů. I tak ale česká koruna týden skončila lehce silnější o 0,2 %. Rovněž polský zlotý posílil (o 0,6 %), zatímco maďarský forint zůstal téměř beze změny.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám