Koruna ve strachu před válkou

Minulý týden přinesl změnu trendu vývoje kurzu koruny, která prozatím pozastavila své zisky nabyté od konce července. Ačkoli ještě ke konci minulého měsíce se směnný kurz vůči euru pohyboval v souladu s naší prognózou v blízkosti úrovně 25,10 EUR/CZK, přelom září a října takřka změnil paradigma a koruna je opět na slábnoucí cestě.

Ekonomická data v měsíci září, a zejména v minulém týdnu, přitom napovídala jiný průběh. Míra inflace v okolních zemích klesá, v Německu již dokonce podruhé spadla pod cílová 2 % a k podobnému průběhu dochází i v případě celé eurozóny, kde zářijová inflace činila jen 1,8 % r/r.

To přináší nová rizika pro prognózu cenového vývoje ECB směrem níže, přičemž ve stejném směru působí i horší ukazatele sentimentu, které značí riziko pro udržení očekávaného tempa ekonomického růstu. Zároveň americký Fed v září přikročil k rychlejšímu snížení úrokových sazeb a očekávání finančních trhů se přesunulo spíše k „holubičím“ scénářům i v případě eurozóny (rychlejšímu uvolňování měnové politiky).

Z těchto důvodů revidujeme naše očekávání do konce roku, kdy nyní předpokládáme, že ECB již žádné ze zbývajících zasedání nevynechá a do konce roku bude pokaždé snižovat sazby o 25bb. Takový vývoj by jinak výrazně zpevňoval půdu pod českou korunou, tentokrát však její osud padl do rukou ještě širšího, geopolitického vývoje.

V reakci na zahájení pozemní operace Izraele v Libanonu, zapojení Íránu do konfliktu, spekulace o možném útoku na jeho ropné rafinérie, a další faktory zvyšující riziko ještě širší války na Blízkém východě, se nyní investoři odklání od menších měn, jakou je i česká koruna, která už oslabila nad úroveň 25,30 EUR/CZK.

Tento týden očekáváme opět spíše omezený dopad ekonomických dat na kurz české měny, ačkoli vychází mnoho nových indikátorů síly tuzemského hospodářství včetně průmyslu, zahraničního obchodu, trhu práce či maloobchodu.

Nejdůležitějším ukazatelem bude pravděpodobně zářijová inflace, která by podle našeho odhadu mohla dosáhnout výše 2,4 % r/r (vs 2,2 % v srpnu). Hlavními faktory byla cena pohonných hmot, které v září ještě klesaly, naproti tomu mohly působit ceny potravin, kde tentokrát očekáváme nárůst. V meziměsíčním vyjádření by tak spotřebitelské ceny podle našeho odhadu poklesly o 0,5 %, v meziročním srovnání však díky základně minulého roku může dojít ke zrychlení inflace.

Výhledově mohou i ceny pohonných hmot opět vzrůst, jelikož rozrůstající se konflikt na Blízkém východě vyvolává nebezpečné obavy o schopnost udržení objemu produkce ropy. Ta v minulém týdnu zažila jeden z nejsilnějších cenových skoků za poslední dva roky, přičemž analytici upozorňují do budoucna i na možný efekt nízkého objemu skladových zásob.

Zvýšené napětí hraje ve prospěch amerického dolaru, který jakožto „bezpečnější přístav“ poskytuje útočiště investorům stahujícím se nejen ze střední a východní Evropy. Očekáváme proto, že koruna může dále oslabovat jak vůči dolaru, tak vůči euru, kdy její směr nyní závisí především na velmi nejistém geopolitickém vývoji.

Autor: Vít Mikušek, analytik
Editor: Martin Kron, analytik