Česká inflace vlivem nižší základny podle nás mírně vzrostla na 2,3 % (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Hlavními ekonomickými indikátory tohoto týdne budou zářijové míry inflace. Ta tuzemská podle nás vzrostla z 2,2 % na 2,3 % y/y, když na ní působil vliv nižší srovnávací základny. V USA by naopak srovnávací základna v kombinaci s výrazným meziměsíčním poklesem cen pohonných hmot měla přispět ke snížení inflace z 2,5 % na 2,2 % y/y. Tuzemské maloobchodní tržby a průmyslová produkce se v srpnu podle nás meziměsíčně zvýšily, výkon ekonomiky ale i tak zůstane slabý s prozatím jen malou šancí na významnější zlepšení. V tomto směru nadále působí i pesimistický vývoj německého průmyslu, který pravděpodobně v srpnu pokračoval. Zveřejněn bude také záznam z posledního zasedání Fedu, který bude o hledání náznaků, zda sazby v listopadu půjdou dolů opět o 50 bb či pouze o 25 bb. Silná data z trhu práce z minulého týdne ukazují spíše na druhou možnost.

Inflace v USA se působením levnějších energií snížila na 2,2 %

Inflace v ČR podle našeho odhadu v září mírně vzrostla z 2,2 % na 2,3 % y/y. Na jedné straně zřejmě pokračoval pokles cen pohonných hmot. Ten pro září odhadujeme na -4,5 % m/m, což by vedlo k urychlení tempa meziročního poklesu z -4,2 % na -11,0 %. Meziroční pokles bude zesílen i efektem srovnávací základny, když pohonné hmoty ve stejném období loňského roku naopak zdražovaly. Opačný dopad by ale srovnávací základna na druhou stranu měla mít na vývoj regulovaných cen a cen potravin. Ceny energií a potravin ve druhé polovině loňského roku začaly již klesat. Vlivem toho odhadujeme, že meziroční růst regulovaných cen letos v září zrychlil z 5,2 % na 6,0 %, ačkoli očekáváme jejich meziměsíční pokles o 0,4 %. Dodavatelé energií pro září oznámili další snížení jejich cen pro domácnosti. Očekáváme také, že potraviny v důsledku sezónního vlivu mírně meziměsíčně zlevnily, ale výše zmíněný efekt srovnávací základny pravděpodobně urychlil jejich meziroční růst. Jelikož však ceny potravin byly v posledních měsících velmi volatilní, je tato složka inflace spojena s největší mírou nejistoty a má tak potenciál způsobit překvapení z hlediska hodnoty celkové inflace. To podtrhuje i skutečnost, že předstihové ukazatele cen potravin tentokrát neukazovaly jednoznačný směr. V případě jádrové inflace očekáváme, že po sezonním očistění došlo ke zmírnění její meziměsíční dynamiky z 0,2 % na 0,1 %. Přispět by k tomu měla slabší cenová dynamika v sektoru cestovního ruchu. Na meziroční bázi by jádrová inflace měla podle nás zpomalit z 2,4 % na 2,3 %. Celková a jádrová inflace by podle naší prognózy měly po zbytek roku setrvat v rozmezí 2,0-2,5 % y/y a v roce 2025 klesnout v průměru na 1,7 %.

Tuzemská ekonomika zaznamenala v srpnu zlepšení, jak by měly ukázat měsíční statistiky z průmyslu a maloobchodu, její výkon i přesto zůstane slabý. Spotřebitelská poptávka by měla pokračovat v trendu jen pozvolného oživení. Pro srpen odhadujeme meziměsíční nárůst maloobchodní tržeb bez aut o 0,2 % (SA), což by znamenalo zpomalení z červencových 0,7 % m/m. Registrace aut pak indikují meziměsíční pokles jejich prodejů a celkové tržby tak ve výsledku podle nás pouze meziměsíčně stagnovaly. Reálné mzdy sice rostou, s ohledem na předchozí hluboký pokles ovšem jen umírněným tempem. Spotřebitelská důvěra v Q3 navíc opět klesla pod svůj dlouhodobý průměr, zatímco v Q2 se dočasně nacházela nad ním. I tento fakt může v kombinaci se stále poměrně vysokými úrokovými sazbami přispívat k přetrvávající preferenci domácností k vyšší míře úspor. Zvyšující se úvěrová aktivita v sektoru domácností naproti tomu ukazuje na vyšší ochotu utrácet, i když velká část nových úvěrů bude pravděpodobně souviset s oživujícím trhem nemovitostí. V případě průmyslové produkce očekáváme, že v srpnu meziměsíčně vzrostla o 0,9 % avšak poté, co v červenci o 0,8 % klesla. Jde o volatilitu typickou pro letní měsíce, kdy produkci ovlivňují celozávodní dovolené, a to zejména ve váhově důležitém automobilovém průmyslu. Z tohoto důvodu je při hodnocení výkonu nutné brát oba prázdninové měsíce jako celek, či si počkat na zářijový údaj. Ten ale s největší pravděpodobností příliš příznivý nebude, jelikož by se na něm měly podepsat rozsáhlé povodně. Podle všeho tak tuzemský průmysl za celé Q3 vykáže v pořadí již třetí mezičtvrtletní pokles produkce, přičemž výhled pro závěr roku moc nadějí na zlepšení nedává. Necháme-li stranou negativní důsledky povodní, tak předstihové indikátory z německého průmyslu jsou stále velmi slabé. Tento týden zveřejněná tamní průmyslová produkce podle našeho odhadu po červencovém hlubokém poklesu o 2,4 % m/m ukáže na jen nepatrný nárůst o 0,2 %. Meziročně se tak německý průmysl bude nadále nacházet ve výrazném útlumu (-4,5 % WDA). Nejde přitom pouze o cyklické příčiny, ale z velké části i o ty strukturální související se ztrátou konkurence-schopnosti německých výrobců.

Americká inflace podle nás zpomalila z 2,5 % na zářijových 2,2 % y/y, hlavně však v důsledku levnějších energií. Oproti srpnu odhadujeme, že spotřebitelské ceny vzrostly po sezonním očištění v průměru o 0,1 %, rizika jsou ovšem vychýlena směrem k jejich stagnaci. Ve směru nižší meziměsíční inflace působil především pokles cen pohonných hmot, který podle našeho odhadu dosáhl 3,7 % m/m. Potraviny naproti tomu pravděpodobně o 0,3 % m/m zdražily. Očekáváme, že jádrová inflace v meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření zpomalila z 0,3 % na 0,2 %. V centru pozornosti zůstane váhově důležitá položka nájemného. Dynamika toho imputovaného v srpnu překvapivě vzrostla na 0,5 % m/m, pro září ovšem očekáváme její opětovný pokles na 0,36 %. Podle našeho hodnocení je trend ve vývoji imputovaného nájemného příznivý, jeho návrat na úrovně konzistentní s naplňováním dvouprocentního cíle Fedu může ale trvat déle, než se původně zdálo. K tomu mohou přispět i snižující se sazby hypotečních úvěrů. V meziročním vyjádření tak jádrová inflace v září pravděpodobně zůstala zvýšená, když podle našeho odhadu došlo k jejímu pouze mírnému zvolnění z 3,2 % na 3,1 %.

Riziková aktiva čelila výprodeji, dolarové sazby ovšem rostly

Česká koruna v minulém týdnu vlivem globálních faktorů a zvyšující se rizikové averze na finančních trzích slábla. Oproti euru její kurz v mezitýdenním srovnání oslabil o zhruba 0,9 % k úrovni 25,35 CZK/EUR, a to navzdory tomu, že tržní korunové sazby se v důsledku růstu těch dolarových během týdne zvýšily o přibližně 20 bb. Vývoj koruny jako měny tzv. rozvíjejících se trhů tak určovala vyšší nervozita spojená s rostoucím napětím na Blízkém východě, což obecně vedlo k výprodeji rizikovějších aktiv. V centru pozornosti byl hlavně ozbrojený konflikt mezi Izraelem a Íránem. Skutečnost, že slabší koruna souvisela zejména s horším tržním sentimentem, dokládá i to, že nově zveřejněná data minulý týden žádným způsobem nepřekvapila. V pořadí třetí a zároveň finální odhad tuzemského HDP za druhé letošní čtvrtletí sice přinesl mírnou vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu z 0,3 % na 0,4 %, meziroční růst však zůstal beze změny na 0,6 %. Významných změn navíc nedoznala ani struktura HDP, když jeho mezičtvrtletní růst táhly vyšší fixní investice a spotřeba vlády. Mezičtvrtletní růst spotřeby domácností naproti tomu výrazně zpomalil z 0,8 % na 0,2 %. Vliv na to mohlo mít zpomalení mzdové dynamiky i nadále vysoká míra úspor domácností, která ve druhém čtvrtletí mírně vzrostla na skoro 19 %. Významné zpomalení mezičtvrtletního růstu mezd pomohlo k nárůstu míry zisku nefinančních podniků. Data národních účtů jsme podrobněji analyzovali zde: https://bit.ly/4epVt3Y. Pesimistickou situaci a výhled pro nejbližší měsíce českého zpracovatelského průmyslu potvrdil index PMI, který v souladu s tržní konsensem klesl z 46,7 b. na 46,0 b. Problémem pro průmysl je především nedostatečná poptávka (více zde: https://bit.ly/47W0jDK). Český stát pak od letošního ledna do září hospodařil s rozpočtovým deficitem ve výši 181,7 mld. CZK (více zde: https://bit.ly/3TNcwEM). Záznam z posledního zasedání ČNB stejně tak i rozhovor guvernéra Michla pro Seznam Zprávy měly, jak už bývá zvykem, jestřábí charakter. Potvrdily, že centrální banka chce snižovat úrokové sazby pouze opatrnými kroky a ty tedy pravděpodobně zůstanou vyšší po delší dobu. My nadále na všech zbylých zasedáních v letošním roce očekáváme snížení sazeb o 25 bb, když ve směru jejich poklesu bude působit přetrvávající slabost české ekonomiky.

Inflace v eurozóně klesla pod dvouprocentní cíl ECB a ta podle všeho bude v říjnu pokračovat se snižováním úrokových sazeb. Eurozóna v září zaznamenala zmírnění růstu spotřebitelských cen z 2,2 % na 1,8 % y/y. Dosavadní vývoj podle nás ukazuje na to, že inflace bude v letošním i příštím roce nižší, než ECB ve své zářijové prognóze čekala. Směrem dolů v září inflaci pomohl hlavně efekt vyšší srovnávací základny v případě cen energií. Růst jádrové složky zpomalil z 2,8 % na 2,7 % y/y. Celková inflace by sice ke konci roku měla opět mírně vzrůst, když dojde k odeznění zmíněného efektu základny, i tak ale zůstane poblíž 2 %, což by mělo platit také v příštím roce. Představitelé ECB tak potvrzují ochotu dále snižovat úrokové sazby, a to již na zasedání 17. října. Finanční trh snížení sazeb o 25 bb na říjnovém zasedání zaceňuje z více než 90 %. To očekáváme také my a další snížení o 25 bb předpokládáme v prosinci, které však bude podle nás podmíněno nově příchozími daty, z nichž velkou důležitost budou mít ta o vývoji mezd. Terminální úrovně ve výši 2,5 % by pak podle naší prognózy měla depozitní sazba dosáhnout v červnu příštího roku. Ve směru nižších sazeb působí rovněž slabý výkon evropské ekonomiky a zejména pak průmyslového sektoru. Proinflačním rizikem pro ECB naopak zůstává růst cen služeb, který v září zvolnil jen nepatrně z 4,1 % na 4,0 % y/y.

Zářijový růst zaměstnanosti v USA výrazně překonal očekávání, což přispělo k nárůstu dolarových sazeb. V americkém nezemědělském sektoru bylo vytvořeno 254 tis. nových pracovních míst, tedy o zhruba 100 tis. více než předpokládal tržní konsensus. V obdobném rozsahu byl zářijový údaj vyšší i oproti srpnu a meziměsíčně tak růst zaměstnanosti výrazně zrychlil. To se při stabilním vývoji míry participace promítlo v poklesu nezaměstnanosti z 4,2 % na 4,1 % oproti očekávané stagnaci. V porovnání s odhady byl rychlejší také zářijový růst hodinových výdělků a mírně směrem vzhůru byl revidován srpnový údaj. Navzdory tomu, že na americkém trhu práce došlo k jistému uvolnění napětí, dostupná data neukazují na riziko recese tamní ekonomiky a plošného propouštění. Počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se i v předminulém týdnu udržely mírně nad hranicí 200 tis., což je z historického úhlu pohledu stále nízká úroveň. ISM index z oblasti služeb navíc pozitivně překvapil výrazným nárůstem z 51,5 b. na zářijových 54,9 b., zatímco konsensus činil 51,7 b. To by mělo potvrzovat, že spotřebitelská poptávka zůstává v USA robustní. Poslední data tak spíše ukazují na scénář „hladkého přistání“ americké ekonomiky. Sázky na snížení úrokových sazeb o dalších 50 bb na následujícím listopadovém zasedání Fedu (7.11.) se tudíž na finančním trhu v průběhu minulého týdne významně zredukovaly. Investoři nyní vesměs očekávají snížení o 25 bb. Zvyšující se tržní dolarové sazby, nízká inflace v eurozóně a holubičí komentáře z ECB spolu se zvýšenou rizikovou averzí na trzích hrály minulý týden silně do karet americkému dolaru. Ten ve výsledku vůči společné evropské měně v mezitýdenním srovnání posílil o skoro 2 %.